Heavy Trip

Pravý norsky deadmetal vo Vládcoch chaosu som si išiel viac. Neni to zlé, Fíni tiež chceli ukázať, že im dobre jebe a ešte si z toho spravili aj srandu. Zaujímavé zo však začne byť až niekde v poslednej 20 minútovke, kde veci naberú spád a vikingská pomoc s koncertom je už len kvalitné ukončenie. Rozhodne sa dá konštatovať, že ten sever pôsobí na ľudí zvláštne. Ale čím to je? 3 z 5 (03.04.2020)

U Nabodnuté prdele, to byla ale řežba! Maďaři i Finové mi už několikrát dokázali, že mají smysl pro humor, který mi fakt sedí, a tento výblitek mi sedl jako prdel na hrnec. Pokud má někdo problém s mým výběrem slov v tomto komentáři, ať nejdříve shlédne film, pak (možná) pochopí. Šílení Finové si zase jednou udělali radost, udělali ji i mně a konečně jsem viděl snímek se slušným soundtrackem. Zatímco nehostinný sever Evropy plodí pořádný metalový nářez, teplé krajiny přinášejí například ukňourané hity, se kterými boduje Enrique Iglesias a které ve mně budí chuť, se vším skoncovat. Bavil jsem se skvěle a metalový pozdrav Lotvonenova otce už z hlavy asi nedostanu. (04.03.2019)

Nemám pravděpodobně k heavymetalovému hudebnímu žánru až tak vřelý vztah, abych dokázal naplno ocenit film narvaný několika povedenými, většinou ale spíš ultra mimózními fóry a přestřelenými hláškami, koketujícími právě s nejkrvavější muzikou současnosti. Vlastně mě dost udivuje, že jsem se tím víceméně pronudil, i přesto, že úvod a finále jsou perfektní. Pro lidi se sklony k tvrdším riffům a pravidelné návštěvníky Brutal Assaultu nicméně jeden z "deseti filmů, které musíte vidět, než skočíte z pódia do kotle a nikdo vás nechytí". [Tento komentář byl napsán uvnitř mrtvé ovce.] (02.11.2019)

Řekněme si to na rovinu - na komedii o symphonic post-apocalyptic reindeer grinding christ abusing extreme war pagan Fennoscandian metalové kapele je to sakra vyměklý a potenciál na nějakou kultovnost tu není ani trochu, takže na metalově komediální klasiky jako Metalocalypse, Spinal Tap, Tenacious D a novější Deathgasm to nemá ty pravé koule. Hlavně ze začátku, který se od obyč melodramatické řachandy o outsiderovi co chce sbalit buchtu největšího kokota v okolí liší fakt jen tím že ten outsider hraje metal na jatkách. Buchta se ale pak dál naštěstí až na vyjímky už moc neřeší a kokot na plátně moc neoxiduje, takže se film začne věnovat spíš těm jatkám a metalu - a hlavně road tripu do Norska, při kterém to konečně začne mít i docela solidní grády. Ale pořád je to film víc pro mainstream než pro metloše. 7/10 (13.05.2020)

"Duše stovek sobů řvoucích bolestí na cestě do sobího pekla. To je naše hudba!" Parta metaláků do toho mydlí hlava nehlava, pere se s předsudky finského vidlákova a sní o koncertě na norském fesťáku. První dvě třetiny se film drží trošku při zemi, ale pořád se je na co koukat, co poslouchat a čemu se zasmát. Každopádně když zhruba po hodině nastoupí kluci na trip, tak jsem se začal řehtat a přestal až se závěrečnými titulky. Natočeno s láskou k metalu. 90% (25.01.2019)