Heavy Trip

Miluju finské filmy pro jejich podivnost a absurdní humor. A tady jsem oboje dostal vrchovatě, na crazy notu a s “symphonic post-apocalyptic reindeer-grinding Christ-abusing extreme war pagan fennoscandian metalem” k tomu (což je plus!). Kolem a kolem ale sympatické postavy, skvělý námět a vtipy, herecky přesné (Pasi!). Jen možná škoda, že prvních 60 minut z 90 je vlastně expozice a to, na co jsem čekal, je pak až moc uspěchané. (16.05.2021)

Festivalový crowd-pleaser se bezpečně drží prověřeného konceptu outsiderského zdokonalovacího melodramatu, zatímco s nadhledem a kupou přízemního, místy až lidového humoru nahlíží subkulturu mega-brutal-brekekeke metalu. Zarytí vyznavači metalu, kteří stále věří, že když si pustí nějakou desku pozpátku, vyvolají tím Belzebuba, sice budou svatokrádežním přístupem filmu pobouřeni, ale všem, kterým videoklipy s týpky ve warpaintu smutných klaunů přijdou spíše roztomilé či úsměvné, se budou bavit. 7/10 (12.07.2018)

U Nabodnuté prdele, to byla ale řežba! Maďaři i Finové mi už několikrát dokázali, že mají smysl pro humor, který mi fakt sedí, a tento výblitek mi sedl jako prdel na hrnec. Pokud má někdo problém s mým výběrem slov v tomto komentáři, ať nejdříve shlédne film, pak (možná) pochopí. Šílení Finové si zase jednou udělali radost, udělali ji i mně a konečně jsem viděl snímek se slušným soundtrackem. Zatímco nehostinný sever Evropy plodí pořádný metalový nářez, teplé krajiny přinášejí například ukňourané hity, se kterými boduje Enrique Iglesias a které ve mně budí chuť, se vším skoncovat. Bavil jsem se skvěle a metalový pozdrav Lotvonenova otce už z hlavy asi nedostanu. (04.03.2019)

No, jako metalový fanoušek a účastník festivalů, kde se dělo, co ani nejde popsat (protože si to ani nikdo nepamatuje), jsem docela zklamán. Hudba zrovna není můj styl (ta uřvaná), ale k námětu by se hodila. Před cestou není film moc zajímavý a když už se hrdinové na cestu vydají, je to už jen bláznivě ujeté, ale ne moc vtipné (pár slušných momentů mi vykecal bratra, takže žádné překvapení). U dost fórků jsem si i říkal, že je mi až lehce trapně. bylo by fajn vidět film v jiném osazenstvu a v jiném opojnějším rozpoložení. Potom by se možná jedna hvězda dala přidat. (04.12.2019)

Schéma zůstává stejné. Kluci z neznámé kapely sní o tom, že budou slavní a po překonání množství překážek se ji to povede. Takových filmů je hodně. Tady ovšem podobnost končí. Nevím, co šňupal scénárista, ale muselo to být hodně silné! Hudba, kterou Impaled rektum produkuje je trochu za hranicí mého zájmu o rockovou muziku, ikdyž přiznávám, že si tu a tam Cannibal Corpse pustím (ale jen tak dvě skladby, více nelze). I takové grupy mají právo na existenci, ikdyž se mnohým bude zdát jejich hudba nesmyslná. Pár dobrých vtipů + muzika příbuzná mým zájmům. Vychází mi z toho opět jedno neobjektivní hodnocení. (07.02.2019)