Heavy Trip

Jak správně píše, kolega, soudruh Verbal k napsaní velikého hudebního hitu stačí někdy opravdu málo. V tomhle případě jeden mrtvý sob a drtička na maso, nebo co, to vlastně bylo, do které se tenhle kdysi statný paroháč již v naporcované podobě zasekne a vyloudí zvuk v podobě metalové megapecky, která udělá ze čtyř neznámých, dlouhovlasých, finských buranů hvězdy skoro první velikosti. A tohle vše funguje skoro perfektně. Včetně tupého, béčkového humoru, několika zcela šílených situací, které gradují v Norsku, kam se tahle skupina se svým hitem ke konci vydá. Je to hodně ulítlé, místy totálně přehnané, ale když to vezmu kolem a kolem je to jediná metalová komedie, co jsem za posledních hodně let viděl. A navíc po čertech povedená. (30.03.2019)

Hevi reissu a jeho hlavní postavy z kapely "Invalidní Rektum" tu zákonitě boduje, protože většina filmu se nese v u nás tolik oblíbeném duchu vytepleného a laskavě hřejivého humoru o příhodách milých malých obyčejných lidiček, ke kterým průměrný český divák ihned instinktivně pocítí sympatii, ježto je s nimi druhově spřízněný. Milí a roztomilí jsou vlastně i ojedinělí záporáci, takže diváctvo si může před svými bedýnkami doma v papučích spokojeně lebedit, chvilkově zbaveno každodenní existenciální úzkosti. Já se většinou trochu nudil a opravdu od srdce se zasmál jen jednou, a to při blicím sólu na koncertě ve finském vesnickém kulturáku. Jinak vcelku průměrný film s několika dobrými momenty, ale i se scénáristicky nepříliš využitým potenciálem. Pár drobných postřehů, které nevím jak zakomponovat do komentáře: Sympatická blondýna ve vedlejší roli mi připomínala mladší a hezčí verzi Kati Outinenové. Penál s umrlcem na stejdži mi připomněl Pythony vystupující s mrtvým kolegou Chapmanem v urně. Chvilkové slibné náznaky "kaurismäkiovské" absurdní poetiky v první půli jsou nemilosrdně přervány absurdní (až nablblou) fantasmagorií norského finále. Nakonec po delším rekapitulování malá rozpačitá třetí za muziku a za skvělou promofotku z rychlostní kamery. (04.04.2019)

Byl jsem pozván do domu svého kamaráda s tím, že se mám připravit na pořádnou neotřelou zběsilou skandinávskou nakládačku se vším, co jsem u komedií neviděl. Jediná informace byla, že se pojede s metalovou kapelou do Norska, tudíž jsem automaticky naježil uši a byl mírně skeptický, to ze mě ale za pár chvilek oprchalo a no doprdele to, co severní satanisti zplodili za ďábla se mě doteď věřit nechce. Člověk skutečně od začátku umírá od vtipných satirických scén a mlátí do stolu a přitom spolu s kapelou amatérsky řve a hraje si na metalovýho bůžka. Bylo to přehnaná? Bylo to krásně pěkně krasopisně přehnaný, a právě proto, že se zde nikdo ničeho nedržel a nějaký konvence, morálka nebo filmová ústava se hodila za hlavu jsme se mohli pobavit jak už dlouho ne. (07.06.2020)

Pravý norsky deadmetal vo Vládcoch chaosu som si išiel viac. Neni to zlé, Fíni tiež chceli ukázať, že im dobre jebe a ešte si z toho spravili aj srandu. Zaujímavé zo však začne byť až niekde v poslednej 20 minútovke, kde veci naberú spád a vikingská pomoc s koncertom je už len kvalitné ukončenie. Rozhodne sa dá konštatovať, že ten sever pôsobí na ľudí zvláštne. Ale čím to je? 3 z 5 (03.04.2020)

Symphonic Postapocalyptic Reindeer-Grinding Christ-Abusing Extreme War Pagan Fennoscandian Metal! A to v té nejvíc True podobě! Například takové oficiální focení kapely! Nic nemůže být víc True! Jasný, několik tichých míst tam je, také platí to, že čím blíže závěru, tím šílenější děj, ale proč ne? Vždyť ono to k tomuto jedinečnému filmu neskutečně sedne. Humor je výborný, obzvlášť ten metalový a řádně černý. Impaled Rektum jsou sympaťáci, kteří navíc mají štěstí na jedinečné bubeníky. První by snad zastínil i Ethana Hunta a ten druhý? Ten je tak trochu cvok, hold klasický Laponec... naštěstí muzikoterapie dělá divy! 80% (08.04.2020)