Zabil jsem Einsteina, pánové...

Komédia, v ktorej si Lipský odskúšal poprepletaný dejový vývoj / humor, ktorý následne vychytal v „Čtyři vraždy stačí, drahoušku“ a zároveň komédia, ktorá poslúžila ako vzor pre Zítra vstanu a opařím se čajem. Brejchová bola kočka, Janžurová čo sa týka postavy nijako nezaostávala a zároveň sa jej podarilo, na nie práve veľkom priestore, získať najväčšie sympatie. Inak čo sa týka vizuálneho dojmu, tak tam sa, na tú dobu, nedá vôbec nič vyčítať. A dnešní českí tvorcovia by sa finančne dosť zapotili, aby ho dorovnali. (23.05.2016)

"Jste zatčeni pro podezření z nekalých úmyslů proti jistému Adolfu Hitlerovi, malíři pokojů." Bláznivá persifláž na sci-fi tematiku. Scénář psali velcí znalci žánru Josef Nesvadba a Miloš Macourek, ale s vědomím, že český divák nemá s cestováním v čase zkušenosti. Asi proto skoro půlhodinu zabere nekonečné a opakované vysvětlování, než se začne konečně něco dít. Režisér Lipský byl z tématu hodně nesvůj, takže přinutil Macourka scénář krapet zjednodušit a sám pak při realizaci šlápnul na plyn komiky trochu víc než obvykle. Ale víte co? Je mi to fuk. Je to můj žánr, je to skvěle obsazené, originální a většina humoru funguje jak má. Kdyby to výše zmínění pánové jednoduše vzdali s tím, že výsledek nebude dokonalý, byla by to škoda. Ženy s plnovousy, muži s ňadry, prušácký akcent Stelly Zázvorkové, vesmírná raketa v Prodané nevěstě, zmatky kolem (ne)padajícího lustru... říkejte si co chcete, já jsem šťastný, že i tohle v českém filmu máme. :-) 80 % (22.02.2003)

Sci-fi frašky Miloše Macourka /Pane, vy jste vdova, Čtyři vraždy stačí, drahoušku/ prostě nejsou má krevní skupina. Jsou originální, ale současně překombinované a na můj vkus zcela bez myšlenky. Takhle jsem vnímal i Einsteina, který u mě naštěstí boduje o stupínek výš díky zasazení do posledních let c. a k. monarchie. Začalo to před úvodními titulkami strašně dlhou trapárnou (WTF 1: ženám rastou díky Einsteinově teorie relativity vousy! :o)) bohatou sci-fi dekorací, bohužel zbytečně přehrávajícími výkony ze strany herců (zejména Josefa Kemra a věčně šaškujícího Jiřího Sováka) za každou cenu snažících se udělat co nejbláznivější komedii. Nicméně poté střet daleké technické budoucnosti s nedávnou historií, problém známých faktů a mýtů v rozporu s neznámými zamlčanými detaily podaný velice hranou formou - toť oceňuju. Máme k tomu naštěstí krásnou kostýmní a výtvarní výpravu, Petra Čepka v roli mladého Einsteina, krásnou Janu Brejchovou jako stvořenou nejen pro psychologická dramata, ale i podobné bláznivé veselohry /Slečna Golem/, rovněž nádhernou muziku Vlastimila Hály, vtipné dialogy a hlášky (,,Takže za tři roky a dva měsíce vypukne světová válka, čau!") nebo nápad se samooblužným kočárem,... Vypadalo to místy dokonce na silné čtyři hvězdičky, snesl bych i ten druhý návrat do minulosti, byť se už nezaobešel bez ujeté šaškárny se spoustou mrtvol všeho druhu a bláznivý Sovák nám tady létal s pistolema po obloze. Jenže to by nebyl Macourek, aby každým dalším zvratem nepřekombinovával děj víc a víc a nedotáhl zpátky do trapárny (WTF 2: bez Einsteinovy teorie muži mluví ženským hlasem! :o)), kterou nejsem schopen ztrávit. Škoda, mohl vzniknout opravdu skvělý film, vznikla ale nevyrovnaná a překombinovaná sci-fi šaráda. Pro potvrzení svých dojmů musím napsat, že všechen děj jsem (zhruba) pořádně pochopil až s odstupem času po více zhlédnutích. 60% (08.02.2017)

Vyskytuje-li se ve filmu výkvět českých herců a zajímavý nápad, už ani není potřeba gejzíru třeskutého humoru, přesto jsem se bavil náramně. Už jenom proto, že sebevíce banální hláška z úst Jany Brejchové je kouzelná. Zobrazení budoucnosti a technické možnosti s tím související jsou tady ve srovnání třeba s pozdějšími Návštěvníky poměrně krotké, ale na škodu to nijak není. Cestování časem a absurdity z toho plynoucí jsou bez problémů k chápání a ústřední téma pádu lustru je nosné a únosné překvapivě až do konce. Kulisy staré Prahy jsou příjemné jako vždy a Janě Brejchové to slušelo jak v secesních kostýmech, tak i v těch futuristických. Závěr sice nutí k zamyšlení, ale protože ještě naplno nepropukla normalizace, není zde nutný morální apel jako v pozdějších podobných filmech. Už jenom proto není fér srovnávání s Kostkovým čajem. (20.11.2008)

Mezi Lipského komediemi lze Einsteina zařadit mezi méně známé a méně reprízované kousky, tento je navíc z různých stran přijímán poněkud rozporuplně, ne snad kvůli své odvážnosti v rámci odhalených scén, ale spíše kvůli ne úplně zdařilé adaptaci, což způsobilo hlavně nucené okleštění scénáře a nedostatky se projevují především ze začátku, během dlouhého úvodu, při němž se "jede na vážno". Tato satirická komedie ale ve svém základu není úplně hloupá, jednak nastiňuje myšlenku, že historii jde nakonec stejně nejsnáze změnit nenásilnou cestou a v závěru také ukazuje, že fyzika není vlastně jediným nepřítelem lidstva. Rozhodně bych film neobviňoval z nedostatku zábavnosti, ne že bych byl nějakým obdivovatelem ženských vousů, to vůbec, ale během hodinky a půl jsem se zasmál několikrát, ať už raketě při Prodané nevěstě, setkání Franze Berga s vlastním otcem nebo řešení relativity s Růženou u plotny. Excelují zde nádherná Jana Brejchová a Iva Janžurová, Petr Čepek v roli Einsteina nebo Josef Hlinomaz jako policejní velitel. (26.03.2012)