Zabil jsem Einsteina, pánové...

Teroristické bomby dopadající na obydlené území mají jeden nepříjemný následek - ženám po nich rostou vousy. A protože to takto směřuje k totálnímu vyhynutí lidské rasy (kdo by se cicmal s vousatou ženskou, že ano), vymyslí profesor Moore (Jiří Sovák) v pravdě geniální plán. Strojem času se přemístí do minulosti, konkrétně do roku 1911, kde zajistí smrt zakladatele moderní fyziky Alberta Einsteina. čímž znemožní v budoucnu jakékoliv vynálezy zakládající se na vědě o fyzice, tedy např. i samotné bomby. Jenže když se může něco zvrtnout, tak se to zákonitě zvrtne... Jako další ze série česko(slovenských) scifi filmů z druhé poloviny minulého století padla ruka na tento filmeček. Oproti nedávno viděnému Pane vy jste voda měl o řád zábavnější děj, ale na skvělé pozdější Což takhle dát si špenát nebo hodně podobný Zítra vstanu a opařím se čajem bohužel ani toto dílo Oldřicha Lipského nemá. Sic herecké obsazení velmi podobné jako v ostatních výše zmíněných filmech (= všichni tehdejší známí herci), ale zábava tentokrát kapku pokulhávala. I tak vzhledem k současné filmové tvorbě nadprůměr, ale v porovnání s tehdejším _jen_ průměr... (25.01.2013)

Mezi Lipského komediemi lze Einsteina zařadit mezi méně známé a méně reprízované kousky, tento je navíc z různých stran přijímán poněkud rozporuplně, ne snad kvůli své odvážnosti v rámci odhalených scén, ale spíše kvůli ne úplně zdařilé adaptaci, což způsobilo hlavně nucené okleštění scénáře a nedostatky se projevují především ze začátku, během dlouhého úvodu, při němž se "jede na vážno". Tato satirická komedie ale ve svém základu není úplně hloupá, jednak nastiňuje myšlenku, že historii jde nakonec stejně nejsnáze změnit nenásilnou cestou a v závěru také ukazuje, že fyzika není vlastně jediným nepřítelem lidstva. Rozhodně bych film neobviňoval z nedostatku zábavnosti, ne že bych byl nějakým obdivovatelem ženských vousů, to vůbec, ale během hodinky a půl jsem se zasmál několikrát, ať už raketě při Prodané nevěstě, setkání Franze Berga s vlastním otcem nebo řešení relativity s Růženou u plotny. Excelují zde nádherná Jana Brejchová a Iva Janžurová, Petr Čepek v roli Einsteina nebo Josef Hlinomaz jako policejní velitel. (26.03.2012)

Počátek všech těch ujetých komedií, které zahrnovaly podobně laděné Vdovu, Špenát a Čaj (které se mi mezi sebou vždy pletly a vždy plést budou - ať už tou ujetostí nebo skoro stejným hereckým obsazením). Tohle z těch všech byla asi největší blbost - cestování časem je podle mě blbost a točit o tom filmy není vtipné, ani když to je docela vtipné. Ty časové paradoxy mi prostě vždy rozjebou mysl a zkazí zábavu. Ale na to, jaká to byla blbost, tady naprosto dokonale prorokovali vynález selfie tyče!!! (12.04.2021)

Vyskytuje-li se ve filmu výkvět českých herců a zajímavý nápad, už ani není potřeba gejzíru třeskutého humoru, přesto jsem se bavil náramně. Už jenom proto, že sebevíce banální hláška z úst Jany Brejchové je kouzelná. Zobrazení budoucnosti a technické možnosti s tím související jsou tady ve srovnání třeba s pozdějšími Návštěvníky poměrně krotké, ale na škodu to nijak není. Cestování časem a absurdity z toho plynoucí jsou bez problémů k chápání a ústřední téma pádu lustru je nosné a únosné překvapivě až do konce. Kulisy staré Prahy jsou příjemné jako vždy a Janě Brejchové to slušelo jak v secesních kostýmech, tak i v těch futuristických. Závěr sice nutí k zamyšlení, ale protože ještě naplno nepropukla normalizace, není zde nutný morální apel jako v pozdějších podobných filmech. Už jenom proto není fér srovnávání s Kostkovým čajem. (20.11.2008)

Chtěl jsem dát slabé 3*, protože prostě Lipský, ale ne, nejde to. Vážně to natočil Lipský? Ten Lipský, co natočil Tři veterány, Happy end, Adélu nebo Ať žijí duchové? Nechce se mi tomu věřit, protože tohle na mě působilo, jako by to natočil Vorlíček a ještě o něco hůř, než je jeho průměr. A nechápejte mě špatně - Vorlíček natočil pár skvělých filmů, Dívku na koštěti a Dr. Mráčka mám rád, ale celkově je to prostě průměrný filmař, který se nad svůj průměr vyhoupne, ale jen občas. Ale zpátky k Einsteinovi. Já nevím, prostředí se mi líbilo, zápletka samotná přímo vyzývala k spoustě humorným situacím, ale co jsem nakonec dostal? Něco naprosto nevtipného, u čeho jsem se dvakrát trošku pousmál a aby toho nebylo málo, po 20 minutách to upadlo do neskutečně úmorné nudy. Nevím, celé mě to prostě minulo a taky dost zklamalo. Co se československých crazy komedií týče, rozhodně radši sáhnu po skvělém Zítra vstanu a opařím se čajem, protože u toho se pobavím zaručeně. U Zabil jsem Einsteina, pánové... se spíš unudím. Lipskému to odpouštím, ale nejde mi do hlavy, že zrovna on něco takového natočil. 2* (12.03.2020)