Reklama

Reklama

Zabil jsem Einsteina, pánové...

  • angličtina I Killed Einstein, Gentlemen
TV spot
Československo, 1969, 95 min

Réžia:

Oldřich Lipský

Kamera:

Ivan Šlapeta

Hrajú:

Jana Brejchová, Jiří Sovák, Iva Janžurová, Lubomír Lipský st., Petr Čepek, Radoslav Brzobohatý, Stella Zázvorková, Jan Libíček, Josef Hlinomaz (viac)
(ďalšie profesie)

VOD (1)

Dej sci-fi komédie Zabil jsem Einsteina, pánové sa odohráva striedavo v Amerike niekedy na prelome 2. a 3. tisícročia a v Prahe v roku 1911. Je založený na myšlienke, či, a do akej miery, by predčasná smrť zakladateľa modernej fyziky Alberta Einsteina ovplyvnila život na našej planéte. Na rozdiel od väčšiny filmov tohto žánru, ktoré mieria do ďalekej budúcnosti, sa tu dej naopak vracia pomocou "stroja času" do minulosti. (STV)

(viac)

Videá (1)

TV spot

Recenzie (237)

Hennes 

všetky recenzie používateľa

Jedna z nejlepších sci-fi českých komediích. Stejně jako u snímku ZÍTRA VSTANU A OPAŘÍM SE ČAJEM je navíc skvěle herecky obsazená a musím přihlédnout také k roku výroby. Pan Nesvatba za pomoci Miloše Macourka připravil svůj román pro film a Oldřich Lipský to dotáhl do zdárného konce. Petr Čepek je Einstein opravdu geniální. Sovák, Zázvorková a další dostávají prostor pro své herectví a smysl pro humor. Již zmiňovaný snímek ZÍTRA VSTANU A OPAŘÍM SE ČAJEM je pro mě 100%, tenhle má tak 90%, ale přikloním se k vyššímu hodnocení. ()

Adam Bernau 

všetky recenzie používateľa

Roku 1999 budou uvědomělé členky Svazu žen rozhořčeně žádat (a za to i demonstrovat), aby světová vláda zatočila s teroristy („skupina nukleárních fanatiků“) a jejich zlovolnými pokusy. I přes tuto takřka verneovskou prozíravost se mi však potvrzuje, že faktor rozhodující o trvalé jakosti někdejších z reality unikajících českých komedií nese jméno Brdečka (3x s Lipským, mimo téma srov. i Vorlíčkem natočenou pohádku Princ a Večernice). Je sice fakt, že Brdečka to měl poněkud „snazší“ tím, že se čistě parodicky vtěsnával do různých už existujících (byt třeba jen v kolektivním po(d)vědomí cílového publika) formálních rámců, kdežto Macourek pracuje s rámcem teprve vykombinovávaným. Jeho výsledky jsou žel rozpačité. Lipského crazy sci-fi Zabil jsem Einsteina pánové je vcelku stejně průměrná, přihlouplá a nechytací jako Vorlíčkova Pane vy jste vdova (přes řadu skvělých momentů, což platí pro obě). Silnější než ona snad v náladě a té trošce dadaičnosti, slabší v rasanci a kadenci scén. Žádná z nich nemá to esenciální charisma, které by omlouvalo nejapnosti scénáře a rádoby rafinovanou naivní komiku (jež si naopak mohou bohatě dovolit nesmrtelní Hofmanovi a Polákovi Návštěvníci, které nepřipomínám náhodou: budoucí vedoucí epochální expedice Bláha se objevuje i zde, zatím jen v roli asistenta startu stroje času; nabízející se srovnání prof. Moora s akademikem Richardem (Filipem) pak nedopadá pro Sováka vůbec dobře). Jakkoli sympatická je Macourkova místy až vyzývavá nekompromisně šestáková krvákovost (doplněná zde např. Zázvorčiným „no konečník“), obě právě viděné komedie potěšily (pobavily) spíše jen v izolovaných jednotlivostech, tu i tam často závislých na konkrétních hercích. Zde Čepkův Einstein („hihihihehe“), ale i Brejchová („To znamená, že za tři roky a dva měsíce vypukne první světová válka. Čáau.“) a ovšem nástup nukleárního fanatika Libíčka s punčochou přes hlavu. Kemr i na půl plynu dobrý, žel zcela zabitý svým jakože komickým vynálezem. Ač ani ostatní nejsou špatní, podaný výčet těch, kteří zaujali, je přeskrovný, zvláště přihlédnu-li k tomu, že Čepek pracuje pouhým násobkem vah své osobnosti a hrané postavy a Brejchová to naopak seč může ždímá téměř z ničeho. (Abych nekřivdil, lze ještě upozornit na obě staré dámy na večírku, malého tatínka Frantíka Pecha a konec konců i Zázvorkovou, která je zde dokonale ve svém živlu.) Opakované Proč bychom se netěšili (napoprvé s raketou) národně milé, striptýzový bonus světově úchvatný - jakkoli je to úplně mimomísová scéna, jde zároveň o nejcennější moment celého filmu, v čemž může konkurovat jen Čepkův Einstein. Pod celkovou povrchností celé předložené zábavy nelze arci nevidět solidní, postupem děje se projevující, výstavbu: od nekonečných machinací kolem jediného kritického předmětu (lustr), přes neustálé splašené dramatické zvraty (vrcholící tím, že při „nepatrném“ zásahu do historie zařvou místo Einsteina skoro všichni přítomní), až po fatální a vtipně angažované finále (počínající už skvělým Sovákovým proslovem nad domnělou Einsteinovou mrtvolou). K těmto věcem lze přidat i trefnost, s níž si tvůrci dobírají jisté společenské kruhy. Nesporná přítomnost všech těchto kvalit však jen zdůrazňuje, že používat v souvislosti s Macourkovými filmovými scénáři slovo „geniální“ je slovní inflací a rouháním svatému Brdečkovi (alespoň pokud jde o klasický formát tzv. celovečerního filmu). Což právě potvrzuje Lipský coby rejža, na jehož přehledu realizovaných filmů je patrné, jak velmi je jeho dílo závislé na tvůrčích osobnostech scénáristů. Pro pořádek upozorňuji, že pod scénářem jsou podepsáni vedle Macourka též sám Lipský a autor předlohy Nesvadba, takže nevím, co z toho všeho, co automaticky připisuji Macourkovi, náleží skutečně jemu. Kvalitativní nevyváženost lze myslím nejlépe ilustrovat "nekalými úmysly proti jistému Adolfu Hitlerovi", což je velmi podařený zápich, ovšem dialog, jímž se k němu dospělo, je naprosto zoufalý a jako autor bych si za něj dal facku. /// V návaznosti na své vyšetřování jmen v Pane vy jste vdova zde jen jmenuji firmy objevující se na pražských domech: vetešník Pollak (Trödel Pollak!), Hans Liebig. K čemuž Kopeckého postava bankéře Quida Wertheima. (O Einsteinovi nemluvě.) Z jiného soudku Frank Pech (Lub. Lipský) narozen 1959 v Kalifornii, otec František Pech z Prahy. /// Komentáře: Poněkud jiné náhledy než můj (ale stejně hodné pozornosti) nabízejí Šandík, Radek99 nebo Oskar. NinadeL mě svým komentářem nalákala na reprízu po mnoha letech, podobně jako porůznu jiní (např. právě Šandík) na Pane vy jste vdova. V obou případech konstatuji zklamání, ačkoli úplně marné to nebylo. Jestli ale chcete vidět zajímavou komedii dle Nesvadby, tak rozhodně Hoblovu Ztracenou tvář. K významu Alberta Einsteina zde (http://bandzone.cz/skrytypuvabbyrokracie). Tamtéž se má brzy objevit (jak mám přislíbeno) i skladba Termonukleární exploze, v níž je řečeno vše, pokud jde o spásnou bombu. () (menej) (viac)

Reklama

choze 

všetky recenzie používateľa

Co se týče tématu a scénáře, vyřádil se Macourek až v skvostném ZÍTRA VSTANU A OPAŘÍM SE ČAJEM, kde už se o Hitlerovi nejen mluví, ale objeví se i v ději. Pár nápadů a gagů dobrých (raketa v Prodané nevěstě), spolehlivě mě rozesmála třeba němčinočeština Stelly Zázvorkové a pamětihodná scéna striptýzu Jany Brejchové příjemně pošimrala, ale jako celek slabé. ()

BoPo 

všetky recenzie používateľa

Komédia, v ktorej si Lipský odskúšal poprepletaný dejový vývoj / humor, ktorý následne vychytal v „Čtyři vraždy stačí, drahoušku“ a zároveň komédia, ktorá poslúžila ako vzor pre Zítra vstanu a opařím se čajem. Brejchová bola kočka, Janžurová čo sa týka postavy nijako nezaostávala a zároveň sa jej podarilo, na nie práve veľkom priestore, získať najväčšie sympatie. Inak čo sa týka vizuálneho dojmu, tak tam sa, na tú dobu, nedá vôbec nič vyčítať. A dnešní českí tvorcovia by sa finančne dosť zapotili, aby ho dorovnali. ()

Zagros 

všetky recenzie používateľa

Československé crazy komedie mám většinou hodně rád. Například Pane, vy jste vdova!, Což takhle dát si špenát a Čtyři vraždy stačí, drahoušku jsou všechno filmy, které si vždy rád zopakuju a nikdy se mi jejich mnohdy ujetý humor nepřejí. Ani nevím, jak se to stalo, ale film Zabil jsem Einsteina, pánové… mě v mládí nějak minul a viděl jsem jej až nedávno. Docela mě překvapilo, jak mě nebavil. Je možné, že to byl jeden z prvních filmů v daném žánru (rok 1969) a tvůrci se to museli teprve naučit. Děj je až moc překombinovaný, opravdu dobrých vtipů pomálu a nesedí mi ani ten sci-fi kabátek, na kterém je navíc vidět i stáří filmu. Zkrátka je to podprůměr i v rámci tohoto jinak bohatého žánru. Dávám jen dvě hvězdy a doporučení směřuje raději na výše uvedené filmy. ()

Galéria (29)

Zaujímavosti (22)

  • Režisér Oldřich Lipský sa pri kontaktovaní hercov nestretol s veľkým ohlasom. Bol rok 1968 a tomuto svojráznemu námetu  len málokto veril. Petr Čepek, predstaviteľ Einsteina, dokonca svoju rolu najskôr odmietol. Prijal ju až po dohovorení kameramana Ivana Šlapetu, s ktorým boli dlhoroční priatelia. (Raccoon.city)
  • Albert Einstein (Petr Čepek) v skutočnosti prišiel v roku 1911 do Prahy, kde strávil 16 mesiacov a nastúpil na miesto pôvodne určené pre fyzika Gustava Jaumana. Einstein tak v Prahe získal prvýkrát miesto riadneho profesora s ročným platom 8 872 korún. (Raccoon.city)
  • Stella Zázvorková (Wertheimová) si raz cez obednú prestávku vo svojom kostýme odskočila do centra Prahy kúpiť pár pív a chlebíčkov. Tento malý úlet neušiel turistom ani domácim, pre ktorých sa stala neplánovanou, zato príjemnou "atrakciou". (Raccoon.city)

Súvisiace novinky

Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012

Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012

13.09.2012

Pouhý den před svými osmdesátinami zemřel ve středu 12. 9. jeden z nejvýraznějších českých herců druhé poloviny 20. století. Byl představitelem hlavně mužných rolí, drsnějších i těch, díky kterým byl… (viac)

Reklama

Reklama