Traja veteráni

Poprvé jsem to viděla hodně malá, takže mi připadalo matoucí, že ti skřítci mají tváře, které už jsem někde viděla (ano, a budou jí mít i po milion pátý, dokonce i po milion šestý), taky jsem nechápala, jak v pohádce můžou být velbloudí cigarety, které doopravdy existují. Vítejte, naši cizinci versus cizinec není našinec dítě školku navštěvující plně nedocení, pěsti hrozící z kadibudek ano. Otázku, zda matka obluda je jen figurína, nebo nějaká herečka, jsem si nezodpověděla dodnes. (12.11.2011)

Skvělý Werichův základ se snad ani nedá pokazit, ale dostalo se mu důstojného zpracování v režii Oldřicha Lipského s famózním obsazením. "Volá Německo, jestli k nim nepřestaneme strkat rypák, vyhlásí nám válku." "Já sleduji mezinárodní situaci a podle ní buď lijeme z kulí písmena nebo z písmen kule." "Čekají tě napínavé zážitky." "Trojka štěnice, dvojka bez štěnic, jednička bez štěnic a s ramínkama." (29.10.2005)

Sice přijde konec poněkud unáhleně a poslední desetiminutovka vypadá jako kdyby až do té doby rafinovaným scénáristům došly nápady, jinak jsou ale Tři veteráni oprávněně řazeni mezi pohádkové kultovky a já jsem moc rád, že jsem si tuhle komedii konečně dopřál. Oldřich Lipský během svého režisérského působení snad nikdy nesáhl vedle. Hlavně triky v jeho filmech vypadají naprosto nadčasově. Smekám. (09.12.2020)

Chytrý Werichův humor povýšili scenárista Zdeněk Svěrák a režisér Oldřich Lipský na pohádkovou komedii, která patří k naprosté klasice u nás populárního žánru. Samozřejmě za to velkou měrou vděčí i úžasné herecké sestavě a hudbě (ostatně ústřední píseň filmu už si žije vlastním životem). Bavit se u ní dá stejně dobře po miliónté páté jako po miliónté šesté. (30.12.2019)

Můj první film v kině, navíc vesnickým. Byly mi čtyři nebo snad pět a šli jsme tam dva kiláky pěšky (s tátou a partou kluků ze vsi do sousední vesnice). Naprosto mě okouzlil, a navíc jsem si zamiloval kino, což mi vydrželo dodneška. A jsem rád, že poprvé to byl Zdeněk Svěrák (a Werich a Lipský), protože lepší už to bejt nemohlo. Od tý doby jsem Bimbáce, Pankráce a Serváce viděl aspoň desetkrát, a doufám, že aspoň ještě desetkrát uvidím. Je to asi moje nejoblíbenější pohádka, rozhodně nejlepší česká, dokonce lepší než původní psaná ( a skvělá) verze Jana Wericha. Všimli jste si, že tam není jediná přiblblá scéna, kterých je v ostatních novějších pohádkách tu víc, tu míň, ale vždycky až moc (myslím tím nesmyslný pitvoření, bezdůvodný štulce a kopance, ukřičenost...), který maj za úkol rozesmát co nejvíc dětí. Tahle pohádka si to neusnadňuje, když už se křičí, tak je to třeba, každá její scéna má smysl a přestože z ní plyne spousta poučení, vůbec to nevyznívá otravně, ale naopak naprosto samozřejmě, a proto z toho nakonec nemůžou mít špatnej pocit ani děti, ani dospělí. Myslím, že dokáže bavit nejmenší, větší i největší diváky, každýho svým způsobem, a přitom žádnýho z nich nebude nudit. To se o moc filmech říct nedá. I proto jsou Veteráni naprostá klasika. (17.11.2006)