Také krásne šaty

Petera Stricklanda je potřeba si dát do hledáčku. Zde přišel s úchvatným surrealistickým zážitkem, který se jen tak nevidí. Takové krásné šaty jsou totiž totální výmaz, který mě po celou dobu nepřestával fascinovat. Bizarní obraz, bizarní hudba, bizarní herci, bizarní... takřka všechno. Kdo by čekal, že hnacím motorem budou "šaty, co vraždí". Zní to vtipně a taky je místy film pěkně nadsazený, ale nepostrádá svoji vážnost a uměleckost. Nelze popřít, že se autor v několika scénách nechal inspirovat virálním mindfuckem I Feel Fantastic, který působí tak divně a děsivě a obdobně je tomu i zde. Takové krásné šaty jsou doslova hypnotickým, snově pojatým příběhem. A ona příběhová osa se dělí na dvě dějství. První s černošskou matkou mě bavila o něco více než s opravářem praček, ale propojujícím prvkem jsou vždy karmínové šaty a luxusní butik s prapodivnými zaměstnanci, který ukrývá mnoho tajemství. Musím vypětit, protože si takové hodnocení film plně zaslouží. Minimálně za tu perverzně okouzlující podívanou. (17.09.2019)

Takový měl film potenciál a stejně si po shlédnutí říkám, že bych byl radši kdybych ho nikdy neviděl. Hororové prvky filmu jsou předvídatelné a divné, zápletka velmi slabá a komediální prvky nedostačují na jakékoli zlepšení kvality. Navíc je film přehnaně dlouhý a tak se zde většinu času ani nic neděje. Pak když to vypadá, že nám osvětlí něco o majitelích obchodu nebo proč se tohle děje, tak nám jen nabídnou pošetilou scénu kdy nesmyslně dlouze a detailně umývají figuríny a starý dědek se u toho sexuálně ukájí. Bída 40% podle mě odpovídající hodnocení (druhá polovina byla lepší) (10.11.2019)

Brilantní filmová hříčka, která oslní svým charakteristickým vizuálem, postavami a hlavně scénářem, jemuž vévodí brutálně vysoustružený humor. Kdo tomuto snímku odpustí podstatnou absenci smysluplnějšího děje, dostane královskou zábavu z dílny britské tvorby. In Fabric potěší hlavně přívržence britského humoru. Dalším velkým táhlem tu jsou nepopsatelné postavy, které snad nejdou k ničemu přirovnat. Všudypřítomný vtip ve mě ale evokoval hlavně Červeného trpaslíka a občas i Velkovlak. Najdete tu gotické prodavačky se super schopností prodat cokoliv, jejich poněkud upířiho šéfa a opraváře praček excelujícím v ASMR. Pro mě zatím nejzajímavější a nejoriginálnější představení ve Varech. Bez nadsázky pět hvězd. KVIFF 2019 (04.07.2019)

Vnímať In Fabric ako ľahko čitateľnú vtipnú metaforu na konzumerizmus posledných dekád vás asi plne neuspokojí. In Fabric treba preto skôr emocionálne prežiť, do čoho patrí aj svojrázny humor a hororové prvky. Obe poviedky majú jasné styčné prvky, ale nie sú to ani zďaleka len ústredné šaty. Samozrejme ide o husto postmoderné dielo odkazujúce na všeličo možné, určite vás napadne vďaka krvavo červenej farbe nejedno dielo Daria Argenta. Mne osobne aj nejednu časť pôvodného seriálu Twilight Zone, čo mi urobilo asi najväčšiu radosť. Inak ide o film, ktorý asi viac doceníte na druhýkrát. (30.09.2019)

Pro mě osobně ještě nudnější než Pestrobarvec petrklíčový, respektive většinu těch výjevů, které se tam odehrávají, jsem sledoval dost nezúčastněně a prostě mě to nějak nebralo. Ve zmíněném Stricklandově starším filmu byl aspoň skvělý soundtrack a pěkné holky, ale tady koukat na tu starou černošku nebo na toho brýlatého hňupa, mi bylo dost nepříjemné, navíc mi vadilo, jak na ně v tom filmu byli všichni hrozně hnusní a dělali a říkali jim hrozné věci. Chápu, že Strickland tím něco konkrétního sleduje, ale mně prostě vadí na to koukat; navíc mě u tohoto filmu i dost irituje ta nekriticky opěvná anotace distributora, protože jsem silně alergický na tuhle filmařskou PR hantýrku operující s ohranými klišé jako "netrpělivě očekáván" či "hypnotický" - ukažte mi jedinýho člověka, který nemá nic lepšího na práci, než netrpělivě očekávat nějaký debilní film, nebo kterého nějaký film skutečně zhypnotizoval! (06.02.2020)