Réžia:
Oldřich LipskýKamera:
Vladimír NovotnýHudba:
Vlastimil HálaHrajú:
Vladimír Menšík, Jaroslava Obermaierová, Josef Abrhám, Bohuš Záhorský, Stella Zázvorková, Jiří Steimar, Martin Růžek, Bedřich Prokoš, Josef Hlinomaz (viac)Obsahy(1)
Lidé zde chodí pozpátku, koně skáčou přes překážky pozpátku, smrt se stává zrozením a naopak, při jídle vycházejí potraviny lidem z úst na talíř… Jen tak se může stát, že po dopadu se ostří gilotiny zvedne, odsouzencova hlava opět sedí na krku a odsouzenec – řezník Bedřich Frydrych obživne, neboli podle jeho vlastního komentáře „se za poněkud zvláštních okolností narodí“. Pozoruhodná na Happy endu ovšem zůstává hlavně základní myšlenka pracující s tím, že zpětným chodem se divák dopracuje ke zcela protikladnému vnímání původního významu: rozřezávaná manželka je „složena“, smrt se jeví jako zrození, pohřeb tchána jako „doručení“ v rakvi… Především se však tragický – a banální – příběh podváděného manžela-vraha mění v nevšední komedii s dobrým koncem. (KVIFF.TV)
(viac)Videá (2)
Recenzie (442)
Jedna z nejoriginálnějších komedií všech dob! Jak dokážou věci dostat úplně jiný smysl, jen když se pustí pozpátku. Sice jsem se ze začátku trochu ztrácel, než jsem si zvykl a přesně pochopil, jakou hru s námi vypravěč hraje, ale brzy jsem na ni přistoupil a skvěle jsem se pobavil (hlavně narození tchýně a tchána se nadmíru povedlo). ()
Happy End je tak neskutečný výjev v dějinách českého filmu, že to nemá obdoby. Také byl po zásluze zapomenut, protože na to málokdo má hlavu. Ona je hlavně světová ta forma - obraz a mimoobrazový komentář V. Menšíka spolu absolutně nesouvisí. Takže zatímco my vidíme naturalistické rozřezávání mrtvoly paní Obermaierové, Menšík hovoří o tom jak si ji složil. Neskutečné nápady jako vyvrhávání koláčků, skákání do/z oken z/do pátého patra nebo automobilová honička pozpátku... Bohužel chvílemi skřípe tempo, ale i tak jde o jeden z nejdokonalejších českých filmů všech dob, nad jehož vycizelovanými detaily poklesne čelist nejednomu diváku. Pozpátku jsou i dialogy, což skýtá takovéto situace: "Ne!" "Četl jsi Desatero, synu?" "Vyhodil jsem ho z okna!" "A co jsi mu vlastně provedl?" ()
Trefné, zábavné a vyzývavé. Komedie Oldřicha Lipského v mnohém předběhla svou dobu a nestala se tak doceněnou jak by si zasloužila. Skvěle pojatý experiment s vynikajícím Menšíkem, který jen potvrzuje statut jednoho z nejlepších českých filmů a právoplatných členů zlatého fondu české kinematografie. ()
Roztomilá hříčka s příjemně krátkou stopáží. Protože kdyby to natočili Amíci jako tříhodinovej epos, jak mají ve zvyku, nebylo by to stravitelné. Takhle je to velmi příjemná podívaná, o které budete ještě dlouho přemýšlet. Happy End vyžaduje zvýšenou pozornost, protože v opačně pojatém ději se i dialogy odehrávají pozpátku a jestliže otázka následuje až za odpovědí, můžete se snadno ztratit v ději. Přesto i v tomto pořadí, kdy cítíte logickou návaznost, občas i v opačném sledu vykrystalizuje z dialogů kouzelná hříčka, nad kterou jen žasnete; scénář musel dát nepochybně dost práce. Scéna, kdy žárlivý manžel likviduje byt a milence své ženy, je odkazem k němé grotesce. V 60. letech by to byla otřepaná scénka, ale v tomto pojetí je neodolatelná. A nakonec, je příjemné podívat se na mladou Jaroslavu Obermaierovou v době, kdy ještě nehrála uštěkané domovnice. ()
Okrádat zvířata není pěkné pane Ptáčku. A počínaje lachtaní scénou se mi ukázalo, že tvůrci přišli o zajímavé nápady a docházelo jen k prvoplánovým, místy nepříliš vtipným, návratům postav zpět na scénu. Vše stálo na teatrálnosti vražedných pokusů a opakovaných vtipech, samotné finále bylo krajně neuspokojivé. Šťastný konec? Jak pro koho... Marně jsem očekával nějakou hlubší a sofistikovanější kritiku hrdelního trestu. Český sebelítostivý humor mě prostě moc nebaví. A scény z jatek mi přišly nevkusné a zbytečné. ()
Galéria (4)
Zaujímavosti (7)
- Poslednú klapku snímky si Jaroslava Obermaierová (Júlie) zobrala domov ako pamiatku na jej prvý film a dodnes ju má ako dekoráciu na stene svojho bytu. (Raccoon.city)
- Tesne pred svadobnou scénou sa Bedřich (Vladimír Menšík) a Júlia (Jaroslava Obermaierová) zobudia s iným oblečením, než mali na sebe deň "po". (Marek1991)
- Scéna, kde plavci vďaka spätnému chodu premietačky vyskakovali z vody, bola použitá už v krátkom filme Žofínska plaváreň (1898). (Raccoon.city)
Reklama