„Marečku, podejte mi pero!“

Stále živý, stále hravý, stále kultivovaný a stále úsměvný odkaz cimrmanovské dvojice je jedním z nejlepších filmových děl novodobé domácí kinematografie sedmdesátých let. Je skutečně pozoruhodné, čím si diváky již několika generací MAREČEK získal. Snad proto, že v reálném životě se stále setkáváme s řadou takových Kroupů i Hujerů. Dnes již legendární herecké obsazení stálic českého divadla a filmu doplňuje i skvostný epilog prvorepublikového epizodisty Václava Trégla s nezapomenutelným výrokem "Tak je to dvojka, maminko! Jdeme." Ovšem stejně jako řada mých spolukomentátorů i já musím konstatovat, že méně televizních repríz by kvalitě filmu neuškodilo. Naopak. (05.10.2008)

Zábava a nuda v jednom, to je tento film. Hlášky síce ujdú, najme tá hlavná, pre ktorú som si čo to užil, pretože som Marek, ale je to zároveň niekedy dosť pochmúrne a smutné a hlavne, také nočné. V československej kinematografii sa jedná o veľkú vec, ale veru veru komunizmus z toho cítiť, napriek scenáristom Smoljakovi a Svěrákovi. Vo všeobecnosti sa však jedná o veľmi pekný film. (06.09.2012)

Jedna z nejlepších českých komedií, no a vlastně všech komedií vůbec, si zaslouží čistě plné hodnocení. Elita českých herců 70. let zde předvádí své nejlepší kousky. Vždy se vyplatí, když Oldřich Lipský spojí své síly se Zdeňkem Svěrákem a Ladislavem Smoljakem. Krásný a vtipný film, kterých je dnes už málo. Kam se dnes poděl ten český talent? Všechny palce nahoru. (14.05.2011)

Kultovní komedie s plejádou známých herců. Jsem pyšná na to, že češi dokázali stvořit tyto nesmrtelné filmy. "Marečku, podejte mi pero" je jedním z nich. Jakmile se ve filmových komediích objeví pojem "školní lavice" ve spojení s našimi nejlepšími režiséry a herci, je to téměř vždy zárukou kvality a inteligentního humoru. (29.12.2007)

„Dej mu polívku. Víc si nezaslouží.“ Tu je snáď 100 geniálnych hlášok. Ak ich nie 100, tak ani jedna. Tony kultových hlášok („Střetneme se na cintoríne“) a dialógov ("Hliník!“ - „Hliník se odstěhoval do Humpolce.“ – „Ale to mě nezajíma, píšu mu nepřítomen.“), nezabudnuteľné nápady (Mlhovi pardon Plhovi rodičia), špičkové herecké výkony, ktoré však napriek istej karikatúre neprestali byť uveriteľnými ľuďmi (vtierka Hujer, dvojka Šlajs a Tuček, češtinár Hrbolek). Absolútne zaslúžená klasika televíznych obrazoviek, ktorá vždy zlepší náladu. Smoljak so Svěrákom bodujú. A skvelá Iva Janžurová k tomu: "Dobrý večer!" - "Večer." (01.01.2005)