Jáchyme, hoď ho do stroje!

Ne všem hvězdám předválečného filmu bylo dopřáno důstojně zakončit svou kariéru (pokud se ve stáří před kameru vůbec dostaly). Jáchym - krom toho, že je to opravdu povedená sranda - má zásluhu v tom, že toto umožnil Věře Ferbasové, v jejímž verbálním projevu stále slyšíme toho diblíka ze 30. let. Autorská dvojice S+S se uvedla velmi zdařile a zahájila sérii filmů narvaných hláškama (tady já osobně mám nejradši "třeba se vás plachej"), časem jsem se smířil i s Martou Vančurovou, která do tohohle žánru moc nepasuje. A nakonec, ukažte mi jinej film, v němž se představitel titulní role (Petr Brukner - programátor Jáchym) mihne asi na deset vteřin. (05.02.2012)

Nehledě na to všechno, jak dobrej tenhle film je, se o něm také dá říct, že předběhl dobu. Dokonce, že předpověděl budoucnost. Smoljak, Svěrák a Lipský už tenkrát totiž popsali to, čemu se dnes říká biorytmus. Takže s trochou štěstí a vírou můžeme předběžně všichni na den přesně říct, kdy bychom měli jít ke Koudelkovi. A to je k nezaplacení. (08.08.2014)

Další z mých nejoblíbenějších českých komedií. Pokaždé se u toho směju, i když jsem to viděl opravdu hodně krát. Tady zase musím vyzdvihnout vynikající výkon všeuměla Luďka Soboty. Bez toho svého harmonogramu by byl úplně ztracený. :D Opět tu narazíme na nespočet vtipů a hlášek: "Tak kdepak je ten prďola, co tady čepuje to pivo?" :D (31.01.2013)

Jedna z těch lepších českých komedií, samozřejmě z dílny Svěráka, Smoljaka a Lipského, což je osvědčená kombinace. Potěšil Luděk Sobota, který je na roli plachého Františka Koudelky jako dělaný. Nejlepší scénou filmu je pro mě jedna z posledních, kde se dostane Václavu Lohniskému do ruky bazuka, ta má grády. (19.06.2011)

Luděk Sobota si touhle vydařenou komedií plnou nesmrtelných hlášek na sebe upletl bič. Už totiž od té doby nevytvořil lepší a silnější roli, a dá se říct, že už ani nevytvoří. Jeho František Koudelka, řídicí se předpověďmi dobrých a špatných dnů, nabízí mnoho hereckých poloh a obdivoval jsem ho jako nesmělého troubu v bufetu hledajícího způsob, jak si získat pozornost prodavačky, nebo jako absolventa kursů karate i neustálého soka psa Gregorka v boji o lepší postel. Řada hlášek už vlastně dávno zlidověla, stejně jako postava psychiatra Chocholouška, nebo Bédi Hudečka z autoservisu. Možná konec nebyl nejpovedenější, ale jinak to v režii Oldřicha Lipského dynamicky a neotřele šlape. 80% (05.03.2009)