Nech žijú duchovia!

Malé děti a muzikál jsou slova, která prý občas mumlám v těch nejhorečnatějších nočních můrách. Duchové mají sice celkem hezkou prázdninovou atmosféru, ale ve výsledku je to taková zmatená pionýrská agitačka, kde se děje všechno tak nějak náhodou, protože si všichni (krom Němečka, na jehož fígle s trpaslíkama jsem koukal skutečně uznale a fakt jsem ten trik nerozluštil, dokud jeden pajzl neseskočil na konci z tribuny mimo perspektivu) jen tak nějak blbnou před kamerou a plácaj hrozný hovadiny. (23.05.2022)

Příběh slabý, ale kvůli Svěrákovým písničkám a dialogům to za to stojí. Taky zahraný je ten film pěkně. A při chřipce pomáhá. (Po další úvaze musím přiznat, že důvody, proč se mi tento film navzdory svému pionýrskému námětu líbí, jsou ještě méně racionální a ještě subjektivnější: mám prostě rád smutnou Leontýnku a její dumky žalky.) (13.02.2009)

Tato pohádka je pro mě jedna z nejlepších která byla kdy natočena, krásné písničky, úžasná atmosféra a hlavně sympatičtí, jak dětští tak jejich zkušenější starší herečtí kolegové. Zároveň je zde patrný příjemný nadhled a humor. Tento film je i dnes jednoznačně nadčasová záležitost, jako ostatně každá podařená pohádka či film pro děti a nejen pro ně. (31.12.2010)

Teprve nyní, po mnoha letech odříkání, mi došlo, jak bylo pošetilé vyhýbat se českým dětským filmům jenom proto, že jsou české a dětské. Duchové, s inteligentním scénářem Zdeňka Svěráka, chytlavými písničkami Jaroslava Uhlíře, geniálními trikovými sekvencemi (nad těmi trpaslíky zůstává dodnes rozum stát) a dětskými herci, kteří nejsou rozmazlenými spratky podněcujícími ve vás agresivní choutky, patří bezesporu k tomu nejlepšímu z daného žánru, který nemá podobnou tradici snad v žádné jiné zemi. Obrovská škoda, že dnešní tvůrci sázejí více na hrubozrnný humor teenagerských komedií, při jejichž sledování se cítí trapně jak dospělí tak puberťáci (ti rozumnější z nich), což u Duchů rozhodně nehrozí. Některé písničky jsou možná příliš rozjásané, ale proč ne, když vás to doslova nadopuje pozitivní energií. 80% Zajímavé komentáře: Marigold, DaViD´82, Trellíno, Le_Chuck, SLOTH (09.12.2006)

Tento film (a jemu podobné) jsem jako kluk ho nikdy neviděl, protože nadšená mládež, budující kolektivně světlé zítřky - to jsem nesnášel už jako kluk. Mé děti se na to dívat chtějí, takže jsem jim to sehnal a pustil. Děti si z příběhu vybírají až naivně milý příběh a pobrukují si u toho snadno zapamatovatelné písničky. Mé trauma však zůstalo. Z mého pohledu jde o angažovanou agitku, využívající či spíše zneužívající dětský motiv, k adoraci kolektivního myšlení, bezbřehého nadšení a oslavy budování, ať už to smysl má nebo ne. Vysloveně nepříjemné je přivlastnění si zříceniny hradu formou diktátu (ve dne náš, v noci Váš), přičemž k vyjednávání je vlastník přinucen a jsou mu vnuceny podmínky, které by jinak nepřijal (scéna, kdy Sovák nechce přistoupit na uvedenou podmínku, spadne do díry a mládež ho z díry vytáhne jen tehdy, když bude souhlasit...). Paralela s chováním KSČ v období jejich vlády, je zde zřejmá. Nezlobte se na mě, ale tohle je doslova odporné. Dětem film hanět nebudu, ale až trochu poberou rozum a zeptají se, povím jim to bez servítek. (24.03.2013)