Cobra Kai

Nemal som vysoké očakávania. Z Karate Kid totiž po rokoch zostal iba taký patetický nostalgický obláčik, na ktorý sa síce dobre spomína, ale samotné pozeranie už toho moc neponúkne. No som prekvapený, ako sa tu dokázal rozvinúť príbeh "loosera" finálového zápasu. Samozrejme, má to svoje chyby, tiež je tu niekoľko vecí nad ktorými som zdvihol obočie, ale v konečnom dôsledku som si stále rád pustil nový diel.... niekedy som si aj povedal, že taká vtákovina, no nemohol som si pomôcť. Má to skrátka v sebe akési kúzlo. A teším sa aj na novú sériu, ktorá sa už chystá. Príjemné pukancové guilty pleasure. Slušný nadpriemer. 80/100 (02.09.2021)

Původní filmy znám, ale pamatuju si je jen matně, proto jsou občasné flashbacky vážně super na připomenutí. Jako nejlepší tvůrčí tah celého seriálu beru udělat ze záporáka prvního dílu prakticky hlavní postavu, zvlášť když Žabka takhle herecky válí. Nostalgická nota hraje sama a staré spory jsou stále živé. Přestože se seriál občas nachází svými změnami stran a zvraty spíše na půdě telenovel, dokáže z nich kvalitně vyBruceLeet. Studenti jsou fajn a tvůrci si s našemi sympatiemi k nim moc hezky hrají. Karate hraje (samozřejmě) velkou roli, je ho zde hodně a choreografie baví. Oceňuju zvyšování kvality v průběhu sérií. Seriálu jsem se bůhví proč  4 roky vyhýbal, následně jsem všech 5 sérií zvládl za 6 dní a to jsem nekoukal jen na ně! Osmdesátky jsou furt v kurzu. (20.09.2022)

Danielsan není akční hrdina, neumí a ani se nesnaží předstírat, že ovládá karate (o to víc je znát, když zaskakuje doublér), ale o to vůbec nejde, seriál se veze na vlně kultu a jde mu to moc dobře. UPDATE. 1. série je hodně fajn, 2. série už trochu polevuje, ale pořád dobrý, 3. je masakrální nostalgická pecka (04.11.2018)

Jeden z nejpovedenějších sequelů, co znám. Navázat po více než 30 letech takhle důstojným a zcela plnohodnotným pokračováním se skutečně jen tak nevidí. Seriálový formát navíc logicky umožňuje mnohem důkladnější prokreslení obou hlavních charakterů, kdy v příběhu po 30 letech ukazuje Daniela a Johnnyho v mnohem komplikovanějším světle než dříve, kdy byly jejich charaktery v podstatě černobílé. Sluší se říct, že Cobra Kai hraje hodně na nostalgickou notu (což se mj. projevuje častými prostřihy z původních dvou filmů), na druhou stranu si tuhle sérii užije i divák neznalý prvních dvou filmů. Scénář je navíc poměrně bohatý na konflikty nejen mezi oběma hlavními představiteli, ale také mezi jejich ratolestmi, do kterých si ti staří pardálové samozřejmě často projektují vlastní představy o tom „správném přístupu ke karate a k životu“. Celkově se jedná o pozoruhodnou aktualizaci původního osmdesátkového příběhu (pro který mám stále slabost a je to hodně silná vzpomínka na moje vlastní dětství), která je dostatečně vtipná a ve správný moment dovede být i dostatečně dramatická. Po prvních dvou sériích hodně silné 4*. (25.10.2020)

„Dospělí chlapi se budou házet do bazénu!“ Nostalgie, 80. léta, limonádové trable, lehce umělé konflikty a rivalita. A staré dobré karate. První chlastá, čumí na staré fláky, žije sám a čistí septiky, druhému se daří v podnikání, má milující rodinu, je samý úsměv, vzor poctivosti. Johnny Lawrence a Daniel LaRusso. Když prvnímu jmenovanému nabourají milovaného Pontiaca, odchází z opravny s bonsají. Od kohopak ji asi dostal? Je úžasné vidět, jak tvůrci vzali z úvodní trilogie jen to smysluplné (staré dobré karate, slušně uchopené postavy) a obalili to dalšími nosnými prvky (včetně humoru) pro svoje mnohem bohatší vyprávění. Tohle dvacetiletí diváci nemůžou absolutně pobírat. Zázraky se dějí. Úsměvných až zoufalých snah o oživení dávno mrtvých kultů už tady nemálo bylo, tentokrát to vyšlo. Zaslouženě. Laťka zůstává vysoko, potěší i jedince, kteří nemají až tak vřelý vztah k původní filmové trilogii (ale samozřejmě je éra 80. let neminula). Já třeba ulítával spíš na prvním Karate tiger, kdy jsem si finální souboj s Kurtem McKinneym a šklebícím se belgickým Rusem Jean-Claudem přehrával několikrát za sebou. Jednotlivé série si drží kvalitu, ač samozřejmě rivalita mezi Johnnym a Dannym místy mírně nabírá na umělosti. Scénáristé holt hodně chtějí, aby se přiostřilo. Rovněž místy mnohé natahují a ve výsledku se toho v daný díl až tolik nestane. Občas se to zbytečně zavrtává do rodinného melodramatu. I vztahové peripetie jsou poměrně mdlé. Každopádně když to dějově vázne, každá epizoda nabídne pár vtipů, kdy mnohé z nich opravdu fungují. Prostě se sešel tým lidí, kteří nad výsledkem přemýšlejí a rozumějí oběma dobám. A hlavně nás vracejí do té, kterou jsme měli tak rádi. Je rovněž s podivem, že ústřední dvojka (Ralph Macchio a William Zabka) roky sbírala jen filmové drobky a pak přikluše s něčím, v čem funguje naprosto přirozeně. Paráda. „Nevymřelo karate v osmdesátkách?“ LEDEN 2022: Čtvrtá řada měla přijít s něčím novým, ale to se úplně nepovedlo. Sice hlásíme další velký návrat, Terry Silver, padouch z Karate Kid 3, ale najednou jsme v půlce série a uvědomíme si, že sledujeme prakticky to samé, občas přijde mrak, pak zase vysvitne slunce, vývoj postav i děje je víceméně nijaký. Scenáristické protahování rivality mezi ústřední dvojkou bylo až úsměvné. (22.09.2021)