Sféra

Levinsonovu filmu, "který není nijak zvlášť zajímavý", se věnuje i Slavoj Žižek ve své knize "Nepolapitelný subjekt". (Otázkou je, proč sáhl po filmové adaptaci a ne přímo ke Crichtonovu románu.). I když se Žižek zmiňuje o kouli jen krátce, jsou jeho postřehy (jako vždy) více než zajímavé. A protože sám k tomu nemám moc co říct, dávám mu slovo: "Koule se podobá povrchu Tarkovského Solaris - oceánu, v němž úplný klid splývá s nekonečným pohybem - i když je naprosto v klidu, je zároveň neustále rozjitřena, takže ji nelze zachytit v její pozitivní existenci... Když postava ztvárněná Dustinem Hoffmanem rozhněvaně vytýká Samuelu Jacksonovi, že nechce ostatním prozradit, co je v kouli, Jackson rozhněvaně odsekne: 'Ale tys v ní byl také! A dobře víš, v ní není nic!' Tedy nic než to, co tam vkládá subjekt sám... Z toho důvodu není nic děsivějšího a nežádoucího než je koule, která neúprosně uskutečňuje naši pravou touhu... (a z poznámky pod čarou) Hlavním poselstvím filmu je tak rezignující konzervativní teze, že při našem nedokonalém stavu, je lépe příliš hluboko nepronikat do našich nejskrytějších tajemství." Pozn: Žižek se i zde přidržuje Lacanova učení o trojrozměrném prostoru naši psychiky Imaginárno/ Symbolično/ Reálno, především o "reálných" traumatech a fantasmatech. Michael Hauser o něm glosuje: "Žižek je někdy označován za filosofa Reálna". Pozn. pod čarou: V českém dubingu i v překladu Žižkovy knihy se místo "koule" používá slovo "sféra". Z hlediska našeho jazyka, tj. češtiny, je to nesprávné, protože se jedná o dvě rozdílná slova s různými konotacemi; české vazby spojené s pojmem koule tak zanikají, např. "udělat něco z koule" (z hlavy, podle sebe, nazpaměť), kdežto anglické slovo "sphere", zahrnuje ty správné, doplňující se konotace (koule, oběžná dráha, oběžnice, funkční oblast), ale jen pro anglické mluvčí. (04.04.2017)

----- " Jsi věřící, Normane ? ----- "Ateista - ale flexibilní." ----- O výpravě za poznáním, jejíž průběh se podobá zlému snu ... a nejde o podobnost čistě náhodnou. Originální a neobyčejně atraktivní námět se dostává do střetu s poněkud méně originálním a maličko přízemním až dětinským zpracováním - a tak tak to ustojí. (25.04.2013)

Doktor psychologie Norman Goodman je povolán k neobvyklému případu. V mořských hlubinách byla objevena obří kosmická lod, která tam klesla zhruba před třemi sty lety. Goodman, který kdysi pro vládu zpracoval směrnice, jak se chovat při setkání s mimozemskou civilizací, je pověřen vedením skupiny, která má lod prozkoumat. Ani slibné herecké obsazení čítající jména Jackson, Hoffman a Stoneová nemusí být vždy zárukou zajímavého filmu. A on by to jistě byl zajímavý film kdyby se režisérovi Barry Levinsonovi pomalu a jistě postupem času nerozpadnul na dobré a horší scény natočené seriálovou formou. Z počátku z dobré sci-fi se vyklube nesmyslná sci-fi ve které působí vše a všichni zmateně a nevěděl jsem jak to mám pojmout. Divný film a nelíbil se mně. Zhmotnění fobií a černých myšlenek na mě neúčinkovalo. 40% (04.11.2010)

Obrovské zklamání. Námět a herecké obsazení slibovaly vynikající představení, bohužel, nestalo se tak. Nudný úvod, nudný střed a nudné rozuzlení s nudným koncem. Dustin Hoffman a Samuel L. Jackson jsou jediní, kteří za něco stojí. Sharon Stone je nevýrazná až hanba. A Barry Levinson? Tím si to u mě podělal. Film mohl dopadnou o mnoho lépe, raději nepřemýšlet, nebo dám ještě nižší hodnocení. Za Hoffmana a Jacksona čtyři hvězdy. a Stoneovou a Levinsona dvě hvězdy dolů. (15.01.2006)

Slušná adaptace knihy Michaela Crichtona, kterou jsem četl a musím říct, že film je opravdu o dost slabší. Přestože po většinu času děj alespoň někam směřuje, tak posledních 20 minut režisér opravdu se svým týmem nezvládl. Herecké obsazení měl k dispozici solidní. Jak jsem již zmínil, kniha je oproti filmu asi jako den a noc. 50% (13.06.2007)