Škandalózne odhalenie

Asi takhle - Demi Mooreová není moc dobrá herečka, a i její sex-appeal je docela diskutabilní záležitost;) Ale v jiných ohledech na tom Disclosure není nijak zle - věrně prokresluje problematiku důkazního břemene a když se okolo ještě rozehraje intrikánství ve špičkách IT byznysu, nevznikne nic na co by se nedalo dívat (aby taky jo, když uvážíte kdo psal předlohu). A Ennio Morricone taky není žádný žabař... (08.05.2004)

Michael Douglas se pokusil navázat na úspěch Zakladního instinktu rolí trošku podobnou.Jde o mírně erotické drama,o zneužití vypočítavou nadřízenou.Demi Moore se filmem také zviditelnila, ale na Sharon Stone nikdy neměla.Film je sice zajímavý a místy i poutavý,ale scénáristicky a režisérsky nedokonalý. (19.02.2006)

Poměrně zajímavě kombinovaný příběh. Sociálně kritické drama s nádechem thrilleru a v závěru dokonce až sci-fi. Vcelku napínavé. Nemám moc rád, když herec hraje v podstatě pořád jen jedno a to samé, jeho postavy jsou v podstatě charakterově totožné a už si je upravuje k obrazu svému, nevstupuje do jejich povahy a charakteru a vštěpuje jim svůj (u nás třeba Donutil, kterého mám ale docela rád, nebo v mnoha svých posledních rolích Nicholson), v rámci projíždění její filmografie musím Demi Moore uznat, že její zdejší role je naprosto odlišná od role z předchozího filmu. Ty polohy jsou takřka protipóly. A ona to zvládla. (26.03.2017)

Další role Michaela Douglase, která podléhá svodům fatální ženy. Když šéfová zavelí, navrch v podpatcích a s tak plným dekoltem, je těžké odolat. Douglas, který léta postupně šplhá až do vedení firmy, to zvládl. Nejprve se nechal orálně načít, aby pak morálně odolal. Je na každém divákovi, aby posoudil, zda v téhle nekalé hře nehraje až moc velkého obětního beránka (zase tolik se nebránil), každopádně není radno krasavici na šéfovském křesle odmítat. Tehdy do toho coby milenci bušili, co to šlo, dnes ale on má rodinu a „dokáže“ se ovládat. Následující ráno je ovšem všechno jinak. Škoda, že tvůrci nasadili několik „atraktivních“ odboček, které jsou možná fajn, ale dohromady se pod nimi ztrácí původní záměr (tj. sexuální obtěžování na pracovišti). Podzápletka o zmanipulované zakázce, další odbočka do polosoudní síně, další do technothrilleru. Prostě těch těžkopádných intrik a virtuálních realit bylo najednou příliš. Což je škoda. Co se Douglase týče, šlo o jasný pokus o zpeněžení jeho minulých úspěchů se Základním instinktem nebo Osudovou přitažlivostí. Co se režiséra Barryho Levinsona týče (který posledních patnáct let spíš paběrkuje), zvolil cestu průměrného zpracování, žádnou nadstavbu nečekejme. Bylo by rozhodně zajímavé, co by s látkou provedl původně zamýšlený Miloš Forman. Zkáza Demi Moore je nakonec až příliš těžkopádná a nijak zvlášť vzrušující. Prostě tohle spojení techniky a erotiky postrádá to hlavní: náboj. (21.08.2016)

Zatím nevím, z jakého důvodu natočil Michael Douglas tolik filmů s tématikou sexuálního harašení, jako správný fanda jeho tvorby je ale určitě postupně doplním. Disclosure je prvním adeptem na dohánění klasik tohoto amerického sympaťáka a musím uznat, že jsem vzhledem k synopsi filmu čekal dravější příběh. Buď jsem kvůli neodolatelné Demi Moore doufal v trochu víc svůdných scén a nebo kvůli mému zalíbení do právničiny ve vícero hádavých scén mezi tvrdohlavými obhájci. Takhle jsem se dostal na pomezí satisfakce z vyvrcholení snímku a zklamání ve vývoji prvotního neprůbojného napětí. (05.02.2020)