Vrahovia mesiaca kvetov

Plain and simple, Zabijáci rozkvetlého měsíce jsou filmem mimořádných kvalit, zvlášť v americkém kulturním kontextu. Není totiž běžné, že by byl v takto drahé studiové produkci prakticky každý krok debatován s etnikem, jehož se přímo dotýká – že by Hollywood vůbec vzal existenci takového etnika na vědomí. Úzká spolupráce s národem Osedžů na vzniku Zabijáků (od konzultací pojetí jednotlivých scén po zapojení řady současných osedžských umělců do tvůrčího procesu) je opravdu příkladnou záležitostí, jež by měla být normou pro všechny následující projekty, které se kultur původních Američanů dotýkají. Že se tady myslelo prakticky na všechno, dokazuje řada jemných detailů, včetně toho, že titul filmu v angličtině je až na druhém místě. A dojalo mě i to, že v závěrečných titulcích dostane slovo sama Země – která je pro všechna (severoamerická) domorodá etnika úběžníkem existence – skrze terénní nahrávky z prérie. Nejde přitom o malou věc. Kolem 80% Američanů, believe it or not, nemá žádné nebo jen velmi omezené povědomí o kulturách původních Američanů (čerpáno ze stránek organizace IllumiNative). A jistě, kdyby film režíroval Osedž (a třeba se takové verze příběhu někdy v budoucnu také dočkáme – vzniká stále více filmových projektů, filmů i seriálů, natáčených talentovanými domorodými filmaři), byla by postava Ernesta Burkharta (Leo DiCaprio) spíše druhořadá a středobod vyprávění by představovala Molly Kyle (výtečná Lily Gladstone s krví Černonožců a NiMíiPuu/Nez Perce po otci), ale Scorsese není Osedž a osobně mi tak tohle rozhodnutí dává smysl. Snad i díky tomu může film promlouvat nejen k Osedžům (a jiným příbuzným národům Želvího ostrova), ale ke komukoliv, jehož vlastní národní historie stojí na podobně puchřivých a násilných základech. Mimochodem, název filmu (navzdory tomu, že odkazuje ke stejnojmenné reportážní knize Davida Granna, která posloužila jako předloha) inspirovala jedna z básní současné osedžské básnířky Elise Paschen (Wi’-gi-e), které teď shodou okolností vychází nová sbírka Tallchief, pojmenovaná na počest její matky, významné americké primabaleríny Marie Tallchief. (30.10.2023)

Kvalitný film, ktorý sa verne drží predlohy, a tá je doslova nadupaná informáciami. Scorsese zvolil trošku iný spôsob rozprávania príbehu ako bol v predlohe a podľa mňa sa stratil moment prekvapenia. Chcelo by to trošku viac emócií a svižnejšie tempo, ale ináč je to poctivá filmárska robota. Herecky slušné, Gladstone úžasne minimalistická. A príbeh? .. o ľudskej chamtivosti, doslova o tom, že zabitie psa je viac ako vražda Indiána .. a skoro to všetko zostalo nepovšimnuté pod lupeňmi májových kvetov. Odporúčam knihu, aj film. (24.10.2023)

S hrůzou jsem zjistil, že mě tento Martin vlastně vůbec nebavil. Moc bych si přál aby ukončil svá angažmá na streamech, protože tam je zcela bez dohledu a točí neskutečně dlouhé a dosti ubíjející snímky, kterým by nějaký ten svižný střih prospěl. Vlk z Wall Street byl ukázkové řemeslo a za mě jeden ze 3 top snímků minulé dekády určitě. Zabijáci rozkvetlého měsíce se snaží být obrovským tématem ale 206 minut? To by třeba takové Fincherovo Sedm musel být 12 dílný seriál. Martine prosím natoč příště něco pro změnu kolem 2 hodin. Kdo si Zabijáky pustí znovu? De Niro přitom hraje jako z partesu, Leo podle mě nic extra nepředvedl. Tentokrát musím být přísnější. 65% (01.03.2024)

Šla jsem do filmu záměrně nepřipravená a nevěřícně zírala na fragment amerických dějin, který mi absolutně unikl. Kmen Osedžů zbohatl na ropě a běloši jim dělali v honosných domech sloužící, to jako vážně? Jak už to chodí - bílý tvor to s pocitem nadřazenosti nemohl nechat jen tak a ani Martin Scorsese to nemohl nechat jen tak a já mu děkuji, na pět hvězd to ale nemám. Proč? Je to už folklór vynášet Leonarda DiCaprio za herecký výkon do nebe, ale mě jeho přehrávající brada přišla jako největší slabina filmu. Naopak Lily Gladstone hrající indiánskou manželku byla přirozená velmi, užívala jsem si každé její stručné slovo. Posledních deset minut mě tradičně proti mé vůli přivedlo k očistným slzám. (21.10.2023)

KONEČNĚ film zabývající se útlakem [nebo přesněji systematickým vyvražďováním] původních amerických obyvatel – navíc s precizní filmařinou tý nejvyšší jakosti od mistra filmových gangsterek, Martina Scorseseho. I přes svou 3 a půl hodinovou dýlku jsou KILLERS OF THE FLOWER MOON strhující kriminální baladou a smutnou připomínkou systémovýho rasismu, která se v kinech objeví jednou za uherskej rok, a o to víc si ji cením. Nic nechybí, nic nepřebývá, žádná scéna není nadbytečná, natožpak zbytečná, všeho je tu tak akorát. Jen tak dál, Marty! (06.03.2024)