Bistro

Tento film považujem za typického predchodcu súčasnej americkej nezávislej tvorby. Mám ju velmi rád, ale v podstate iba recykluje, čo sme videli v 70tych a 80tych rokoch vo filmoch, ktoré nemali za ciel zarobiť producentovi na jachtu. Velmi trefné postrehy zo života čerstvých dvadsiatnikov, sonda do ich duše a zachytenie obdobia, keď prvýkrát mladý človek musí učiniť zásadné životné rozhodnutia. Pekný malý film. (30.09.2009)

“We all know most marriages depend on a firm grasp of football trivia.” U tohoto snímku mi nejvíce chyběla skutečně silná dobová atmosféra, neměl jsem prostě pocit, že jsem byl skutečně přenesen na sklonek 50. let (zvláště v kontrastu s The Last Picture Show). Ovšem soundtrack byl velmi dobrý, pár pěkných aut se také našlo, dialogy byly zábavné, ač nikterak výjimečné, herci mi docela sedli (až na Mickeyho Rourka, který na mne moc nepůsobil dojmem člověka 50. let). Ve výsledku se však jedná o povedený snímeček o kamarádství, významu správného rovnání desek, důležitých životních rozhodnutích a jednom útulném dineru. (x) [viděno 8.9.2020] (10.09.2020)

Pětice přátel, kteří se začínají vyrovnávat s tím, že už jsou dospělí, je nepříjemně ukecaná a většina z nich jsou i pořádný dacani. K ženám se chovají hnusně, mezi sebou plytce vtipkují a nevědí si rady se životem. Každý z nich má nějaký osobní příběh, ale i tohle je zklamání, protože snímek většinu linek nechá otevřených. Zbytečnost. (08.08.2015)

Parta mně navýsost sympatickejch kluků se poflakuje v bistru, kde klábosej, vsázej se, hádaj, opíjej, ženěj a tak normálně žijou. Co film nadnáší do vyšších sfér je atmosféra, nakažlivá pohodovost, přirozený dialogy a samozřejmě parádní obsazení. Mickey Rourke, co má v úloze Boogieho tak mateřskej tón hlasu, jakoby mu permanentně stál... - někdo na noze! :-), pak můj další oblíbenec, Kevin Bacon, narvanej (narvanej) v jesličkách, Stern-Marve s pedantským smyslem pro abecední pořadí desek zařazených neomylně podle žánrů, Reiser-Burk jako ten, co vždycky chodí kolem horký kaše, fotbalem posedlej Guttenberg a nakonec Daly, co má prsty ze zlata a já si to s nima všema děsně užila. A nejlepší tilulky, který jsem kdy viděla (resp. neviděla), protože místo abych sledovala je, jsem četla...no, titulky :-) A PS: Až si s váma, holky, bude chtít boreček na první rande do kina koupit společnej popkorn, bacha, aby nestál, kde nemá (a přeložte si to jak chcete:-). (07.01.2011)

1959. Několik přátel kolem pětadvacítky. Mají svoje problémy, svoje koníčky, svůj oblíbený podnik, kde plkají o ženskejch, sportu, uzavírají sázky. Někteří z nich do toho chtějí praštit a oženit se. Hřejivý výsek ze života, který se obejde bez velkých dramatických a v podobném druhu filmů populárních motivů (smrt rozkol kvůli ženské). Pohodoví herci, retro nálada a hraje tam i rock n´ roll. Film, který vás utvrdí v tom, že kámoši jsou občas víc než ženský. A takové filmy nejsou k zahození. (24.03.2007)