Ťažký deň

Výjimečně zdařilé dílko, kde těžko tušit, co ze scén bylo plánovaných, a které nikoliv. Do té doby dokumentarista Lester natočil film dokumentárním způsobem, čímž mu dodal zvláštní kouzlo včetně minipříběhů (nefungující obraz na monitoru v režii při koncertu a pokusy asistentky jej naladit), scenárista Alun Owen pak během víkendu s Beatles zapsal jejich hlášky a zvláštní humor i hry se slovíčky a dokázal to ústrojně do filmu vrazit. Navíc je zajímavá linie uťápnutého Starkeyho a jeho méněcenných pocitů, jež vyvrcholí v úžasných scénách jeho fotografování po městě a dialogem s kluky - což celé pak zase vede sympaticky k tomu, že jak ti kluci ze třídy (čtyři) se nakonec sejdou u řeky, neb k sobě patří, tak i Beatles se před koncertem sejdou všichni, protože přijdou na to, že bez toho jednoho vlastně nemohou vystoupit a jsou nekompetní). Inu a k tomu ozdobička na dortu ve formě Paulova dědečka, který je k sežrání (ale doma bych ho mít nechtěl). A samozřejmě písničky od Beatles a ty fanynky, co si rvaly vlasy (copak asi na rto říkají dnes, když se vidí? :-)). Jako záznam té doby je to celkově kouzelné, příjemné, natočené s nadhledem a se správným, rošťáckým vtipem. Škoda, že pak Beatles zblbnuli a vymastili si mozek drogami. (15.03.2015)

Beatles jsou klasika - jejich hudba mě baví, pro (krátkovlasého, japonsko-americkou výtvarnou pseudoumělkyní neovlivněného) Lennona jsem měla vždycky slabost a fenomén "broučí" choreografie mě pokaždé dostane. Tenhle film mě však nezaujal. Vřeštící fanynky, bloumající Ringo, místy až tupě zírající McCartney, opět vřeštící fanynky, "vtipálek kapely" Lennon, jaksi nezapojený Harrison, bizarní postava "čistého" dědečka a na závěr - pro změnu - opět vřeštící fanynky. Nuda. 2 za hudbu. (08.06.2009)

Fanastičtí John, Paul, George a Ringo ve filmu o tom, co všechno se dá stihnout v jeden koncertní den. Je vidět, že se všichni ohromně bavili, což můžeme dělat i my při sledování tohohle filmu. Mimochodem Paulův dědeček nemá chybu. Kdo miluje hudbu Beatles, tomu se to nejspíš bude líbit, kdo ne (někdo takový taky může existovat?), má smůlu, ale bavit se může dobře i tak. (03.05.2003)

U Hepl! jsem nervózně zarýval nehty do sedačky, u A Hard Day's Night jsem se konečně dočkal Svého: The Beatles se svými největšími šlágry, vřeštícími fanynkami a slávě, jež z daleka překročila hranice Starého kontinentu. Úloha 'dědečka' byla poněkud groteskní - alergii jsem si sic neuhnal, ale ještě pár týdnů budu pčíkat jen při pouhé vzpomínce na tohoto seniora. 75% (29.01.2012)

Tenhle film je zajímavý a řada písniček do něho skvěle zapadá. Jde o nestárnoucí klasiku, která by v rukou jiného režiséra než je Richard Lester, mohla působit až plytkým dojmem, ale nestalo se tak. Spousta humorných situací je zde bravurně zvládnuta a Brouci hrají jako o život. Pobaví to zaručeně a po tomhle filmu se vždy dostaví dobrá nálada, což se s jistotou nedá prohlásit o většině současných komedií. Mé hodnocení: 90% (15.11.2009)