Ťažký deň

70% Beatles mají asi ohromné štěstí, že po téměř padesáti letech nejsou zapomenuti třeba jako takový Al Jolson a že Perný den je koukatelnější než Jazzový zpěvák. Velká část skladeb zde prezentovaných je totiž poměrně nudná a navíc i nudně odprezentovaná, výjimkou je snad jen jejich hraní ve vlaku. Snímek zachraňují šílené scénky, ve kterých se nezpívá a potrhlý dědeček. (17.12.2011)

Tenhle film je vlastně úplně o ničem, ale jde o Beatles a to stačí :) Holt někdo přemýšlel takto: Když nám Brouci vydělávaj na poli hudebním, proč by nám nemohli vydělat nějakou tu libru i na poli filmovém? A nápad byl na světě. Abych pravdu řekl, tenhle film by se mi nikdy nelíbil, kdyby tam nehráli Brouci. A to mě přivádí do situací, že jde o notoricky známé osobnosti s notoricky známou hudbou a já je vidím v běžných situacích chovat se jako lidi... to je v současné době opět zživotňuje (3 z 4 jsou už ve věčných hudebních studiích). Dokonce se mi zdá, že minimálně dva Brouci umí slušně herecky zahrát, hmm... (04.11.2009)

V United Artist zřejmě seděli hudební amatéři. Richard Lester totiž musel tenhle kus natočit a sestříhat během několika málo týdnů, neboť se společnost obávala, že humbuk kolem liverpoolských hošanů brzy vyprchá. Naivky. Jinak je Lester autentický a bezprostřední, kamera příjemně jiná a celé to má tu pravou atmosféru své doby. A pochopitelně legendární Brouky. Včetně jejich vysilujících úprků mezi vlakem, hotelem, studiem, policejní služebnou… jen je teď nepronásledují pouze vřískající fanynky, ale i Paulův démonický (ten druhý) děda. Hudba pochopitelně skvělá. (01.07.2021)

Ačkoliv ještě raději mám pozdější, vlasatější, vousatější, nápaditější (a zkouřenější) Beatles, na Perný den nedám dopustit. Tvůrci tohoto filmu sice nejspíš neměli žádný vyšší cíl než prostě nafilmovat kapelu, pobavit se při tom a pak třeba také pobavit ostatní, ovšem o to lepší je, že se jim to nakonec tak povedlo. (21.03.2015)

Jedinečná autentická atmosféra šedesátých let z toho přímo dýchala a přenesla na mě spolu s písněmi velký kus kouzla krásné doby, kterou jsem sice nezažil, přesto se do ní pravidelně stále rád „vracívám“ prostřednictvím filmů a písní. Že si v Perném dnu užiju chytlavé pohodé hity The Beatles jsem tušil, ale že to bude s „Brouky“ taková sranda plná šprýmů a mystifikace s bodrým dědečkem McCartneym starším a různými příhodami včetně jednání s policii... jsem mile překvapen, jak vtipně a nápaditě tady (nejen ve srovnání s jinými hudebními filmy založenými primárně na přítomnosti slavné kapely či zpěváka na plátně) naplnil Richard Lester veškerý prostor mezi dokumentárně laděnými scénami z hudebního studia či koncertů. Perný den je pro mě už třetím filmem s The Beatles, který jsem v průběhu let viděl (vedle surrealistické (na mě už trochu divoké) komedie Help! a ryze dokumentárního Let It Be) a tenhle se mi z nich líbil rozhodně nejvíc. [85%] (06.04.2023)