Za hrsť dolárov

86% - Dlouho jsem si říkal, že tento film netřeba komentovat, ale včera jsem viděl Kurosawova Yojimba, a na Hrst dolarů jsem při něm musel myslet celou dobu... Podle mě se zde jedná o výtečný remake, který se díky typické Leoneho strategii "oči a hudba" dostane pod kůži diváka o něco rychleji, než jeho japonská předloha. Rozumná délka filmu a výborné nápady si zde rozhodně zaslouží pět hvězdiček. Teď ke kladům mohu připojit i mnohem věrnější a "fajnovější" zpracování originálu, než je tomu např. v Sedmi statečných. (17.04.2006)

„Mrtví můžou být někdy užiteční. Už mi párkrát pomohli z problémů. Zaprvé, jsou zticha. Zadruhé, když to umíš, tak vypadají jako živí. A zatřetí, když na ně vystřelíš, nemusíš se bát, protože už jsou stejně mrtví. Rozumíš?“ Eastwood (resp. Joe, Monco či Blonďák, vyberte si postavu dle libosti) a jeho duchaplné rozumy mě asi nikdy nepřestanou bavit. A to se tu teprve rozjížděl. Ostatně jako samotný režisér Leone. Jde poznat, že jde o úvod do trilogie, a přestože označení „generálka“ tenhle snímek trošku dehonestuje (protože nastavenou kvalitu by mu mohl leckterý film závidět), dost se k němu hodí, ostatně to, s čím přišel tenhle díl, pak bylo v dalších 2 dovedeno takřka k dokonalosti. Hlavní postava baví tím, jak nádherně profituje ze situace a přebíhání z jedné strany na druhou, ovšem nebojí se i pořádně přitvrdit, když se musí postavit Ramónovi (už v tomto díle výborný Volonte). Jinak, skládat poklonu perfektní zvukové a hudební stránce je skoro povinnost, a přestože jde o nejslabší díl z celé trilogie, s přehledem je to na solidní 4*. (12.10.2018)

Pod vlivem Kurosawova Ochránce a Goldoniho Sluhy dvou pánů natočil Leone za pár peněz, s televizním hercem a ve španělských lokacích western zcela nového typu. Moc se v něm nekecá, zato hodně střílí. Dlouhé tiché scény s časem našponovaným k prasknutí sestávají z napínavé hry v detailu a velké hloubce snímaných pohledů (ale taky nečekaných podhledů zabírajících namísto tváří ostruhy kovbojských bot). Prolongovaný klid před bouří končí náhlými přestřelkami nebo je nabouráno neotřelým soundtrackem, který namísto klasického orchestru využívá elektrickou kytaru nebo práskání bičem. Hudba navíc kromě nastolování atmosféry a prodlužování napětí také pomáhá vyprávět příběh. Hrdina, bezejmenný gringo v odrbaném ponču, má daleko ke šlechetnému americkému kovboji hájícímu zájmy civilizované společnosti. Chce jen ze vztahů panujících ve městě, kde má zjevně napilno jen hrobník, vytěžit nějaké dolary. Počet mrtvých jde během největšího (a paradoxně nejméně krvavého) masakru filmu do desítek. Scény sadistického násilí jsou zároveň neopodstatněně (a proto i nepříjemně) dlouhé a krev připomíná rajský protlak. Ustavující spaghetti western by potřeboval nějaké přísady přidat (nepůvodní příběh) a z jiných ubrat (mučení), ale i takhle je nadmíru zábavný a neuvěřitelně stylový. Pokud jsem někdy snil o tom, že bych byl kovbojem, šlo o kovboje od Leoneho. 80% Zajímavé komentáře: Rob Roy, choze, anais (04.05.2005)

Prvý snímok z dolárovej trilógie režiséra Sergio Leoneho - "Fistful Of Dollars" je pre mňa symbolom westernového filmového žánru. Tomuto talianskemu režisérovi sa v 60.-tych rokoch podarilo natočiť neprekonateľné diela. Nikdy predtým a zatiaľ ešte ani potom nebol western tak mrazivo atmosferický, strhujúci, pohlcujúci... filmársky dokonalý. Presne také je aj toto dielo z roku 1964. Osamelý, záhadný a nebezpečný pištoľník prichádza do zabudnutého mesta, kde súperia dve nepriateľské zločinecké bandy. Nakoniec odtiaľ odchádza ako jediný víťaz práve On. V hlavnej úlohe drsne charismatický Clint Eastwood - Najväčší filmový Pištoľník! ***** (24.01.2008)

Klidně bych hodnotil i nejvyšším počtem hvězdiček, avšak chci-li vyjádřit vzestupnost Leonových westernů, resp. vyrovnanost prvních dvou z dolarové trilogie a velkolepost jeho vrcholných westernů (Hodný, zlý a ošklivý a Tenkrát na západě), musím zůstat u silných 4*. Clint Eastwood v tomto počinu předvedl, že role drsných chlapíků s kamennou tváří, kteří toho moc nenamluví, ale o to rychleji střílejí, mu skvěle sednou, stejně tak jako pončo a vesta na košili. Pro hrst dolarů se vyznačuje také skvělým zpracováním a brilantní hudbou mistra Morriconeho, jehož ústřední motivy (nejen) westernových skladeb si budete pohvizdovat ještě dlouho po skončení filmu. (31.01.2015)