Za hrsť dolárov

První Leoneho návštěva na půdě westernů předznamenala příchod legendy. Remake Kurosawy se více než-li vydařil a ač Sergio teprve piluje svůj režijní styl k dokonalosti, tak i tak z toho je ve výsledku úžasné dílo. Pozdějším Leoneho majstrštykům, které změnily tvář kinematografie jednou provždy, to samozřejmě nemůže konkurovat, ale zase oproti drtivé většině "ostatních" westernů (a ostatně i filmů bez ohledu na žánr) je to kvalitou ve zcela jiných sférách. ♫ Hodnocení OST: 4/5 (03.06.2007)

Těžko oceňovat originalitu prvního spaghetti westernu více než půl století po jeho natočení, člověk si může říct "ano tohle zde bylo nové, ano tady je to inovativní", ale zábavnost to snímku nepřidá, přiznám, že jsem se v neakčních scénách slušně nudil. Bezejmenný Eastwood, který právě westernům dal jméno a ony jemu, zde uplatňuje své klasické drsné charisma a jako pravý pistolník s kolty proklatě nízko na sebe stahuje veškerou pozornost. Tenhle film je o něm, o jeho chytrosti, rychlosti a především stylu. Pro hrst dolarů evokuje příjemnou vzpomínku na divoký západ, kvality následujících Leonových westernů však nedosahuje... PS: Za vrchol demence považuji, že na DVD při zvolení originálního znění je Eastwoodova angličtina předabována italštinou. 6/10 (28.06.2009)

Vyprahlá prérie všude kolem, ženy, které se mladé stávaly vdovami, hrobník, který v ďábelském tempu stlouká rakve a pravidla, která vlastně ani pravidly nebyla. Tak by se dalo ve stručnosti charakterizovat pohraniční městečko v Novém Mexiku. Nehostinné místo, u jehož opuštěné studny se objeví bezejmenný pistolník, se brzy opět rozezní salvami z pušek a pistolí. Jenže tenhle pistolník není tak úplně hloupý a zatímco se jeho vinou likvidují dva zločinecké klany, on si slušně mastí kapsu. Když v roce 1964 angažoval režisér Sergio Leone vcelku neznámého amerického herce a totálně překopal klasický americký žánr, netušil, co tím rozpoutá. V italsko-španělských reáliích se tak zrodila klasika, citovaná nejedním filmovým slovníkem. Divoký západ je tu totiž představený v celé své krutosti, podřízený honbě za penězi a dokonale se rozcházející s dříve neochvějnými pravidly.. Leone, Morricone a Eastwood – trojice k pohledání.. (31.08.2010)

Príjemná fajnšmekerovka a drsná ťažkofrajerina v podaní ultracool Clinta. Perfektný westerník, ktorý je určite povinnosťou pre milovníkov žánru aspoň raz mesačne. Skvelé prestrelky podporené (ako je to u Leoneho pravidlom) dobrým príbehom. Willis to využil, aj keď nie v nie najslávnejšom remaku, no na tento tromf sa ťažko nadviaže. Trošku ťažkopádne scény mi však uberajú na úplnej perfektnosti. Hudbou si ma však film hneď získal späť. 85%. (20.01.2007)

I když je Pro hrst dolarů prvním westernových počinem od mistra Leoneho, nechával jsem si ho až na konec, a celou trilogii viděl opačným způsobem. Jsem za to rád, protože takhle po zpátku vidím lépe a jasněji, jak Leonemu stoupal skill. Tady je to opravdu hop nebo trop a není si ve všem úplně jistý, a proto na spoustu detailů zapomíná, takže je to jasně nejhorší díl, ale přesto už na počátku fungovala chemie mezi Eastwoodem, Morriconem a mistrem režisérem, kterou v přístím díle dovedli k dokonalosti a u hodného, zlého a ošklivého k nadpozemské slasti. Určitě to na pět hvězdiček není, ale jelikož jsem Leoneho fanda a ještě nikdy jsem nedal jiné hodnocení, než plné, proto to nebudu měnit ani tady. (27.06.2008)