Das schweigende Klassenzimmer
The Silent Revolution
Réžia:
Lars KraumeScenár:
Lars KraumeKamera:
Jens HarantHrajú:
Leonard Scheicher, Tom Gramenz, Lena Klenke, Jonas Dassler, Ronald Zehrfeld, Carina N. Wiese, Florian Lukas, Jördis Triebel, Daniel Krauss, Michael Gwisdek (viac)Obsahy(2)
Je rok 1956, pět let před postavením Berlínské zdi. Dva středoškolští studenti, Theo Lemke a Kurt Wächter, se vracejí z návštěvy západoberlínské zóny do Stalinstadtu (dnešní Eisenhüttenstadt). V Berlíně byli v kině a v týdeníku viděli záběry z povstání v Maďarsku. Dochází jim, že východoněmecká média u této události informují úplně jinak. Tajně poslouchají RIAS, rozhlasovou stanici vysílající ze západoněmeckého sektoru Berlína, a když se dozvědí o úmrtí známého fotbalisty Ference Puskáse a o tom, že v Evropském parlamentu drželi minutu ticha, navrhne Kurt ve třídě symbolickou minutu ticha za oběti povstání. Učitel dějepisu se nejprve domnívá, že se domluvili proti němu, ale Erik, jediný ze třídy, který byl proti, mu řekne, že šlo o protest. Učitel nahlásí incident řediteli. Celá třída se semkne, sejde se u Edgara, strýce jednoho z nich, a poslouchají RIAS. Theo navrhne, aby se všichni vymluvili, že chtěli uctít jenom památku Puskáse… (TV Nova)
(viac)Videá (1)
Recenzie (42)
Němci umějí točit filmy. Dokonce i filmy o vlastní minulosti. Maturitní třída studentů uspořádá na začátku vyučování dvě minuty ticha za oběti maďarského povstání. Jen jeden z nich je proti. Rozběhne se vyšetřování a studenti musejí projevit velkou sílu, aby nátlaku vyšetřovatelů nepodlehli. Někteří z nich to neustojí. Film je hezkou vizitkou poměrů v socialistických zemích v 50. letech minulého století. Na povrch vyplouvají stará tajemství a tváře odkrývají nejen studenti, ale i jejich rodiče. Film je podle skutečné události. ()
Na príbehu jednej triedy maturantov sa rozohráva silná dráma plná emócií a zvratov a tento exkurz do čias, keď komunisti vládli neobmedzenou mocou a rozhodovali o osudoch mnohých ľudí je určený predovšetkým mladým ľuďom, ktorí nie sú zasiahnutí komunistickým režimom. Príbeh podľa skutočnej udalosti rozpráva o sile vôle, sile osobného názoru, ktorý bol v tých dobách potieraný. Dobové reálie sú uveriteľné, skladba filmu je postavená na mnohých motívoch, ktoré znásobujú emotívny zažitok. Silný film. ()
4* dříve z Německa přicházeli filmy odsuzující nacismus a teď v posledních letech je na řadě komunismus. Je to potřeba, každá diktatura je špatná a lidé zapomínají a jsou nepoučitelní. Tento nám přibližuje skutečnou událost z jedné školy, kdy se opravdu drobný protest zvrátil do nečekaných rozměrů. Není divu, protože každý nedemokratický systém nemá rád svobodné myšlení a individuality vybočující z nastavených norem a k potlačení využívá všeho možného a ničeho se neštítí. Filmové zpracování je přesvědčivé jak herecky, tak i po vizuální stránce a samozřejmě i příběhem, a proto doporučuji a dávám své čtyři hvězdičky. [ PŘÍBĚH: 3 /// SMYSL: 3 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
Specifická studie tehdejší NDR 1) ukazuje sice dnešní pohled a uvažování, ale vzhledem k tomu, že to je jen nějakých 70 let, nepůsobí chování studentů tak ahistoricky. Uniformy Hitlerjugend (HJ) vyměnili za uniformy organizace Freie Deutche Jugend (FDJ), lehce změnili způsob pochodování a napřaženou ruku v polovině pohybu zalomili k čelu. Vlastně se toho tak moc nezměnilo._____ 2) Ale teď vážně. Mladí v NDR tehdy žili v podivné situaci. Hitlera sami pamatovali jen jako malé děti, i když se jim nacistický brainwashing musel v jejich myslích odrazit. Země žila prakticky bez mužů ve středním věku, bez mužů, kteří padli na frontách anebo se právě v této době v omezeném počtu vraceli ze sovětského zajetí. Důchodci postupně vymírali a mladí byli stále ještě příliš mladí. V zemi jedna diktatura vystřídala druhou, která na rozdíl od nacistů (před válkou) asi příliš oblíbená nebyla - socialismus byl spojený s válečnou porážkou (tu Němci vždy nesli těžce), s následnou sovětskou okupací a s vládou proletariátu, kterou realizovali někteří neustálým bojem zhrublí antifašisté (viz ministr lidového vzdělávání) a příležitostní kariéristé, kteří využili již zmíněného nedostatku mužů ve svůj prospěch. Území NDR bylo již před válkou méně průmyslově rozvinuté. Probíhaly zde nejvíce devastující boje. Východní blok pak neměl prostředky ani chuť investovat do znovuvýstavby NDR tak, jak investoval Západ do BRD._____ Ještě v sedmdesátých létech jsem viděl ve východním Berlíně (byl jsem tam měsíc na studijní praxi) vedle nových sídlišť a některých opravených budov hromady sutin z války. To v této době v západním Německu už nebylo._____ 3) Universální story s výstižnou dobovou atmosférou se mohla odehrát v jakékoli diktatuře. Nicméně příběh je autobiografický, autor knižní předlohy patřil ke studentům, kteří uprchli. Vše se odehrálo ve Storkowě ležícím na polovině vzdálenosti mezi Berlínem a polskou hranicí. Film se poměrně přesně drží skutečných událostí ve škole, ani návštěva ministra není vymyšlená. Přidány byly postavy Erika (levičák) a Edgara (homosexuál), pro které neexistují žádné reálné vzory a které měly upozornit na některé aspekty poválečné doby. Oproti skutečným událostem hrají poněkud větší roli žákyně, režisér chtěl dát prostor i ženským identifikačním postavám. Protože se zmodernizovaný Storkow pro natáčení nehodil, přesunuli se tvůrci do Eisenhüttenstadtu, postaveného v 50. letech 20. století jako Stalinstadt, jehož obytné komplexy I-III jsou dosud kompletně zachovány. Některé budovy byly pozměněny, stovky obyvatel Eisenhüttenstadtu si zahrály v komparsu. Další scény vznikly ve velké venkovní scéně Neue Berliner Straße ve Studiu Babelsberg v Postupimi se 120 komparsisty. Autor knihy Dietrich Garstka a jeho bývalý spolužák Karsten W. Köhler působili při natáčení filmu jako poradci režiséra s ohledem na historickou autenticitu. K tomu Garstka: Alles treffsicher. Ve všem se strefili._____ 4) K útěku studentů lze jen s povzdechnutím dodat, že alespoň měli kam utéci. Jako bych ze socialistické Prahy utíkal do kapitalistického Brna. Navíc měli štěstí, že tehdy se ještě utíkat dalo poměrně snadno._____ 5) Maďarský fotbalista Ferenc Puskás zemřel v roce 2006 ve věku 79 let. Jeho údajná smrt během maďarského povstání sehrála tedy v našem příběhu podobnou roli jako fáma o smrti studenta Martina Šmída v listopadu 1989 u nás._____ 6) Zaujali mě 21letý Jonas Dassler (zrádce Erik), který nosí prsten ultralevé paramilitární organizace Roter Frontkämpferbund (RFB), 26letý Tom Gramenz (inspirátor protestu Kurt) a 25letý Leonard Scheicher (Kurtův kamarád Theo). Na maturanty jsou herci tedy silně přezrálí, ale nějak mi to nevadilo. Věk protagonistů uvádím k roku natáčení, t.j. 2017._____ 7) Film je velmi vhodný jako výuková pomůcka pro hodiny dějepisu a výchovy k občanství. () (menej) (viac)
Absurdní, šílená, nespravedlivá, násilná, neústupná.... první slova co mě napadají k vyjádření síly sovětského bloku a pusťte mi jakýkoliv film z této části historie a nejspíš u něj budu nehnutě sedět po celou dobu nehledě na kvalitu čistě jen z toho, že mě opět přiměje přemýšlet nad fungováním tohohle zhoubného systému. Takže jsem proseděla nehnutě i Tichou revoluci, která tuhle absurditu a nespravedlnost a nesvobodu ukazuje moc pěkně a jednoduše na skupince maturantů, mladých lidech co hledají svůj názor a jakýkoliv svobodný názor je špatný názor a i minuta ticha ze soucitu zvedne tamního ministra ze židle. A už to jede, soudruzi pobíhají, děti se udávají, soudruzi vydírají, rodiče varují a prosí a ti druzí rodiče tahají za nitky na správných místech. Ve filmu byl moc pěkně vidět kontrast mezi generací studentů a jejich rodičů, kdy možná rodiče měli za mlada podobné smýšlení, ale držet pusu a krok, motto té doby, se vyplatilo víc. Bohužel se mě moc nedotkly jednotlivé příběhy postav a i když se jim na obrazovce dělo něco smutného a hrozného nic moc to se mnou neudělalo a to je pro mě ten největší mínus filmu. ()
Reklama