Das schweigende Klassenzimmer
The Silent Revolution
Réžia:
Lars KraumeScenár:
Lars KraumeKamera:
Jens HarantHrajú:
Leonard Scheicher, Tom Gramenz, Lena Klenke, Jonas Dassler, Ronald Zehrfeld, Carina N. Wiese, Florian Lukas, Jördis Triebel, Daniel Krauss, Michael Gwisdek (viac)Obsahy(2)
Je rok 1956, pět let před postavením Berlínské zdi. Dva středoškolští studenti, Theo Lemke a Kurt Wächter, se vracejí z návštěvy západoberlínské zóny do Stalinstadtu (dnešní Eisenhüttenstadt). V Berlíně byli v kině a v týdeníku viděli záběry z povstání v Maďarsku. Dochází jim, že východoněmecká média u této události informují úplně jinak. Tajně poslouchají RIAS, rozhlasovou stanici vysílající ze západoněmeckého sektoru Berlína, a když se dozvědí o úmrtí známého fotbalisty Ference Puskáse a o tom, že v Evropském parlamentu drželi minutu ticha, navrhne Kurt ve třídě symbolickou minutu ticha za oběti povstání. Učitel dějepisu se nejprve domnívá, že se domluvili proti němu, ale Erik, jediný ze třídy, který byl proti, mu řekne, že šlo o protest. Učitel nahlásí incident řediteli. Celá třída se semkne, sejde se u Edgara, strýce jednoho z nich, a poslouchají RIAS. Theo navrhne, aby se všichni vymluvili, že chtěli uctít jenom památku Puskáse… (TV Nova)
(viac)Videá (1)
Recenzie (42)
Vyšší princip Made in DDR. V události, vzdáleně připomínající Kunderův Žert, kdy na celkem banální studentské iniciativě tvůrci přesně ukazují podstatu totalitního režimu a metonymické mechanismy komunismu a fašismu (respektive nacismu, tedy národního socialismu), dvou totalitářských režimů podobajících se sobě navzájem jako vejce vejci...stejně jako analogické metody Gestapa a Stasi (což už je ale téma jiných filmů). ()
Nehovorím, že to, čo film zobrazuje, by bolo niečo nového (čisto z filmového hľadiska). Ale to už áno, že film ako celok (scenár, réžia, herci) dopadlo lepšie, ako som to na začiatku čakal. Neviem však nevyčítať opatrnosť pána Kraumera. Pri niektorých scénach by mohol byť razantnejší a odvážnejší. To isté sa dá povedať aj o emóciách jednotlivých mladých hercov. Ten post-záver mi príde urýchlene ukončené, tu vidím možnosti na zlepšenie. Osobné hodnotenie: 80% (****) ()
Z dnešního pohledu téměř neuvěřitelný historicko-politický film o jednoduchém lidském gestu, které zatáhlo celou třídu studentů do politické mlýnice výslechů a hrozeb. Došlo to opravdu tak daleko, že byli dotlačeni k rozhodnutí, které jim změnilo životy. Výborný emotivní film a za mě jasné doporučení. ()
4* dříve z Německa přicházeli filmy odsuzující nacismus a teď v posledních letech je na řadě komunismus. Je to potřeba, každá diktatura je špatná a lidé zapomínají a jsou nepoučitelní. Tento nám přibližuje skutečnou událost z jedné školy, kdy se opravdu drobný protest zvrátil do nečekaných rozměrů. Není divu, protože každý nedemokratický systém nemá rád svobodné myšlení a individuality vybočující z nastavených norem a k potlačení využívá všeho možného a ničeho se neštítí. Filmové zpracování je přesvědčivé jak herecky, tak i po vizuální stránce a samozřejmě i příběhem, a proto doporučuji a dávám své čtyři hvězdičky. [ PŘÍBĚH: 3 /// SMYSL: 3 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
Na jedné straně agitka, na druhé příspěvek k systematickému přepisování dějin, jak se o to německá kultura a politika pokouší v tomto tisíciletí. Výsledkem by nakonec mělo být masmediální přesvědčení, že válku vyhráli Rusové, Američané a Němci, protože všechny tyto národy bojovali proti nacismu. Pozn. 1: V NDR jsem chodil do školy sice až v sedmdesátých letech (5 let), a vím, že se nějaká "třída", o to víc školní, nemůže sjednodit bez vedení seshora, a pokud ano, tak rozhodně ne v politických otázkách, ale pouze ve sportu (velebení Puskáse Ference je tedy na místě) a zábavě (popíjení při zpěvu a pohupování sem a tam). - Na Connyho Bauera jsme jezdili s "maďarama" do kostela v Lipsku a na Richarda Wagnera chodili taky ne se třídou. A tak se domnívám, že tato "skutečná událost" patří mezi ty události, které se někde opravdu staly, i když trochu/hodně jinak. Hodnocení události a událost sama jsou samozřejmě dvě věci. Tady je nepatřičné "cherchez la famme", ale "cherchez la utilité". Přestože film nabízí ucelenou zábavu, ve všech detailech klame. Pozn. 2: V jednom komentáří se tvrdí "A niektorí idioti budú aj tak ešte stále tvrdiť, že socializmus bol skvelý... (doprial by som takým ľuďom si to vyskúšať priamo v takomto totalitnom režime)." Socialismus skutečně nabídnul úžasnou šanci lidem z nižších tříd (jako je tu třeba pan ředitel), ale jsou to právě oni, kteří jej nejvíc zdiskreditovali a dokázali jeho praktickou nemožnost. Pozn. 3: V jiné rencenzi se proklamuje (je jich tu jen deset) : "Východní Němci měli smůlu, protože přešli od jedné totality ke druhé, které nebyla o nic lepší." Překlepy dělám taky, o to nejde, ale celé toto prohlášení je naprostá blbost. ()
Reklama