Pátranie

Během sledování se mi to celkem líbilo, ale s odstupem jednoho dne to vnímám čím dál kritičtěji. Prvních 14 minut je nesnesitelně nudných (svou banálností), ten celkový nápad se sledováním něčí plochy není nic nového a už to tady bylo mockrát (a většinou i v lepším zpracování), a závěrečné rozuzlení mi osobně přišlo směšně nepravděpodobné a velmi nepovedené. Nesednul mi ani herecký představitel hlavní role, film má ale myslím docela dobrý soundtrack. Searching osobně vnímám jako ucházející (leč nepříliš původní) experiment, který celkem stojí za vidění - že by to byl ale nějaký zázrak, to si určitě nemyslím. (06.01.2019)

Skvelé by to bolo i bez šokujúcej twistovej koncovky. Čakal som, že to možno bude obsahovať nejaký trochu menej čakaný zvrat, ale TOTO som vážne nečakal. Ale áno, dávalo to logiku (nepáčilo sa mi snáď len to, že ako prvé volala otcovi a nie na políciu, tak ale OK, mala 16). Nebyť koncovky, šlo by „len“ o mrazivý a prekvapivo strhujúci triler o zle medzi nami, o zle, ktoré prekvapivo zaútočí v najnečakanejšej chvíli, brutálne zasiahne do našich životov, rozkope ich na márne kusy a naše životy sa vinou krvavého, zbytočného, primitívneho zločinu už nikdy nevrátia do pôvodných koľají. Áno, mne by to v pohode stačilo aj „len“ takto. Ale keď už si myslíte, že to máte, zaskočí vás finálna 10-minútovka, kedy len otvárate oči a ste šokovaní. A potom oči zavierate, lebo ste pre zmenu extrémne dojatí (no to budete už v úvodnej variácii na pixarovku Hore). Rafinované, inteligentné, svižné. Akurát ma vydesilo, že môj obľúbený hulič Harold má už skôr 50, než 40 rokov. Produkoval režisér Nočnej hliadky, Rus Timur Bekmambetov, ktorý, zdá sa, sa začína pekne špecializovať na podobné „internetové“ trilery (Odobrať z priateľov 1 – 2). (17.02.2019)

Po nepříliš velkém úspěchu filmu Odebrat z přátel a dalších podobných přichází i tento film, který sledujeme pouze skrz monitor/mobil, TV apod. Docela zajímavé je natočit tento film s detektivním námětem. Mladá dívka Margot se ztratí. Její otec a celé město ji začne hledat. Když už případ nikam nevede, objeví se nové okolnosti. Nakonec vše nabere nečekané obrátky a pravda se ukáže. Tento typ filmování je rozhodně zajímavý. Třeba jich bude víc. "Cos udělal s mojí dcerou?!" (24.11.2018)

Ta avizovaná internetová (resp. "sociálně síťová") forma filmu mě od něho už dopředu odrazovala, děsil jsem se nějakého zběsile sestřihaného galimatyáše ve stylu found footage, ale nakonec byl film nečekaně záživný a kupodivu i dobře "koukatelný" (v kterýchžto dojmech se jak čtu shodnu i se spoustou jiných diváků). A to díky dobře vypilovanému scénáři, vizuálně výborně zpracovanému, i skvěle vypointovanému a vygradovanému. I ten happy end byl snesitelný (i když bych se bez něho obešel) a herci uvěřitelní,takže hodnotím jako jasný nadprůměr. (22.11.2020)

Každý nástroj je len nástroj a v rukách jedinca (nás) sa stáva vražedným alebo prínosným. Túto myšlienku pred rokmi aplikoval môj veľmi dobrý kamarát na adresu Facebooku a všetkého toho okolo neho a odvtedy som ju z hlavy nepustil. Prečo o tom píšem? Pretože Chaganty sa tým vo svojom filme vôbec nezaoberá. Aj u neho sú sociálne siete a celý internet iba nástrojom - ktorý naplno a funkčne zapojil do štruktúry svojho rozprávania a stvoril 100% čistý žánrový thriller, len operujúci na doteraz nevídanom území. A tento doteraz ledva navštívený terén dokázal prejsť snáď bez jediného čo i len zakopnutia. Naplno podriadené žánrovej formulke a mimoriadne originálne zároveň... a ak nakoniec predsa len s nejakým podtextom (o nástrojoch prínosných či vražedných), tak takým, ktorý mimovoľne(!) a teda prirodzene vyplýva z prostredia, v ktorom sa to po celý čas pohybuje. (14.02.2019)