Mladí zabijaci

Tohle přání vyslovuji málokdy, ale tady bylo jasno po prvních třech minutách: chci, aby tento film měl obličej, abych ho do něj mohla praštit. Režisér se tak strašně urputně moc snaží být down with the kids... no že bych ho prostě nejraději praštila do obličeje. Po jistém urputném přemýšlení: Film by měl mít tak čtyři hodiny, aby v něm měly věci čas dávat smysl, ale doopravdy smysl, všechno vykreslené do nejextrémnějších detailů, všechno s tím nejzběsilejším drivem, který Sam Levinson místy zdá se doopravdy mít, ne jenom hra na cool a na pozlátko. Protože teď jsou tam zejména pouze ty slzavé glitry, ale autorským očistcem si nikdo doopravdy neprošel a proto film uměleckým i komerčním světem jenom profrčí bez povšimnutí. (12.09.2019)

"Zasranej internet". Instagramová kinematografia. ale som veľmi na vážkach, či v "medium is the message", alebo iba v "ten film je fakt strašne vyprázdnený" zmysle. Levinson je každopádne majster pekných obrázkov, edgy štylizácie, videoklipových/reelsových momentov a soundtracku (tú Tommy Genesis veľmi cením), ale pod povrchom chýba dôvod, prečo daný film vlastne sledovať (respektíve nepremáhať sa k tomu) a koncentrovanejší ponor do témy, resp. plnohodnotné rozvíjanie motívov. Všetky nedostatky sa dajú strčiť pod univerzálny koncept "generačnej výpovede" o povrchnosti, neschopnosti sa koncentrovať, roztekanosti atď. atď. Levinson ale nie je Korine, ktorý dokázal v Spring Breakers reflektovať a glosovať. Levinsonov film je iba komfortným symptómom, súčasťou vlny, na ktorej sa vezie. A čo je najviac annoying, kryje to násilnými moralistickými momentkami. (11.02.2023)

Jasný komentár k aktuálnemu životu mladých v ére nových komunikácií. V súkromí si ľudia medzi sebou zdieľajú takmer všetko, čo sa týka tela, intimity a vzťahov. Akonáhle sa ale niečo z tohto dostane na verejnosť nastáva poprask. Teenageri sa zabávajú do zblbnutia, nuda konzumnými lákadlami presýtených životov ich núti k stále divokejším párty, plných alkoholu, sexu a drôg (syndróm zvyšovania dráždidiel). A zase: všetko je zdokumentované, zachytené v hľadáčikoch mobilov, či šikovne umiestnených kamier. Únik do verejnosti spôsobuje problém, rovnako tak únik týchto zachytení doby v neskoršom profesijnom živote účastníkov týchto párty. Môže to spôsobiť katastrofu, rovnako tak ako zachytené rôzne privátne sexuálne radosti, čo len trochu odlišné od normovaného vkusu, či verejne prezentovaných názorov ich nositeľa. Prečo je verejné pobúrenie tak silné? Ako vzniká a kumuluje sa davová psychóza, pri ktorej sa stráca rozum? Čo sa skrýva za ctihodnou maskou miestnych morálnych autorít? To všetko a zároveň aj o dosť viac vo veľmi hyperbolizovanom, no zároveň presnom filmovom komentári o povahe spoločnosti, s feministickým posostvom. (04.06.2020)

Ale áno, Assassination Nation je nakoniec celkom slušným "zrkadlom súčasnej spoločnosti", pokukávaním nad klasickými slashermi s final girl a poukázaním na to, kam môže viesť jedno falošné obvinenie. Na to, kým sa film rozbehne, ale čakáme vyše hodiny a nič extra nové či šokantné nakoniec nepríde, i keď je to slušne a zábavne nakrútené. Potešia niektoré kamerové hrátky, najmä pri stalkovaní domu tesne pred polhodinvým finále. Film sa dá brať aj ako študijný materiál na skúmanie toho, kam smeruje americký nezávislý film v Trumpovej ére. Včera som videl Sorry to bother you a styčné prvky by sa našli. Natáčať feel good indiesky v dnešnej dobe už asi vážne za oceánom veľa ľudí nebaví a niet sa čo čudovať. 70% (28.11.2018)

Euforia meets Spring Breakers. Zběsilá jízda, u které Gaspar Noé, Harmony Korine a Gregg Araki slintají blahem. A feministi a feministky tohoto světa si na dálku dávají high 5. Marcell Rév jako vždy čaruje kamerou – ta sekvence na jeden záběr z jeřábu před domem snímající akci uvnitř je dechberoucí (režisér o ní mluví tady: https://nyti.ms/394Z6xB) a vůbec celá divoká stylizace s hudbou Iana Hultquista (hned mi naskočila Dickinson) sedí k tématu o násilí na ženách, pokrytecké společnosti, americké zvrhlé zálibě v lynčování a kyberšikaně – po skončení si budete mazat sms konverzace a zprávy na sociálních sítích a všechny lascivní fotky ve svém telefonu. A možná i ty facebooky a instagramy. Jak vtipně glosovala Hari Nef na Sundance, Sam Levinson je žena. Je skvělé, že i muži točí filmy silné výpovědní hodnoty o nutnosti ženské soudružnosti v maskulinním světě zmítaném (dobrovolnou) objektivizací ženského těla (viz Spring Breakers) předsudečnosti o ženské/mužské nahotě a sexualitě. Objevila jsem svůj nový oblíbený film, ke kterému se budu vracet a programově jej rozpitvávat v akademickém prostředí. Už se těším, až jej odprezentuju na jedné z těch testosteronem a konzervatismem nasáklých filmologických konferencí. Tři dny zpět jsem viděla Queen & Slim, který je esencí black live matters a policejní brutality. Až se zase otevřou školy, tak první věc, kterou udělám, bude studijní seance u tohoto dvojprogramového komba. (17.11.2020)