Tiesňové volanie

» Škandinávska minimalistická ultra - záležitosť, ktorá exceluje v hraní si s divákovými očakávaniami « 『 Kamera Jaspera Spanninga po celý čas neodlepí svoj zrak od charakterného Jakoba Cedergrena 』Vskutku je neustále pred kamerou, ktorá ho sníma úplne zblízka, ako sa len dá. Tento zaujímavý švédsky herec si zahral postavu Asgera Holma - operátora linky tiesňového volania. Táto štandardná, ale dôležitá profesia, práca sa vyznačuje byť v neustálom strehu, keď hocikto zavolá. Je to bežná rutina, skrátka - každý deň si odkrútiť svoju šichtu, ktorá sa stáva už akosi stereotypnou. Ale nikdy nehovor nikdy. Čoskoro konfrontovaného, bývalého policajta Holma čaká súdne pojednávanie, ale ešte predtým potiahne svoju smenu do vyčerpania. Prečo ? Lebo mu zavolá jedna rozrušená žena menom Iben, a to je hlavný spúšťač následných udalostí... _Po prvé : Absolútne sa nepohnem z budovy, ba čo, maximálne sa ide z miestnosti do miestnosti, čiže máme tu stiesnené priestory, hotová klaustrofóbia, ako hrom ! Po druhé : Nikdy neuvidím ani na stotinu vedľajšie postavy, s ktorými Asger komunikuje prostredníctvom signalizačnej linky, všetko je na predstave daného filmového konzumenta, ako naloží so svojou fantáziou ? Po tretie : Je to strhujúce, ani na moment sa nepozriete na hodinky, to vám garantujem ! Po štvrté : Má to samozrejme svoju výhodu i v tom, ako sa na to v konečnom dôsledku vôbec pozeráte, ako to vstrebávate, čo je vám predkladané ? Ide o hru na diváka. A po piate nakoniec : Nachádza sa tu minimum strihov, a tak máte pocit diania na živo, že to prežívate takmer v reálnom čase. PS : Dostalo sa mi pekného, sviežeho, vizionárskeho sprestrenia na ani nie 90 minútový filmový večer, že ani Asger Holm nevedel, že si tak „spríjemní a predĺží” pobyt v robote. Mne to bohato stačilo, ale aj jemu to čosi prinieslo... (11.01.2019)

Kdyby mi někdo před shlédnutím Tísňového volání tvrdil, že stačí jedna místnost, jeden muž a telefonní sluchátko ke vzniku strhujícího filmu, byl bych výrazně skeptický. Přesto to funguje. Díky chytrému scénáři a soustředěnému a naprosto přirozenému Jakobu Cedergrenovi v roli policisty budete svědkem minimalistického snímku, který má schopnost vás emočně rozemlít na kousky. Tísňové volání je nenápadný, komorní kousek, který může v záplavě vysokorozpočtových, efektně výpravných bijáků snadno uniknout pozornosti, což by byla škoda. A proto doporučuji: zaposlouchejte se do hlasu muže, který v řadě otravných a zbytečných telefonátů dokáže rozpoznat jeden, který vede ke krutému odhalení a svou temnotou a bezvýchodností se vymyká rutině pracovníků tísňové linky. Celkový dojem: 95 %. (03.08.2018)

Několik úvodních minut mi subjektivně přišlo poměrně nezáživných a zvažoval jsem, jestli mám skutečně chuť vidět film, v němž si hlavní postava stále "jen" s někým volá (podobně jako např. v Noční jízdě). Pak se ale děj do mě náhle zasekl svým ostrým drápkem a nepustil až do konce - nedýchal jsem u toho napětím, hltal dění na plátně a byl zcela konsternován, čeho jsem byl svědkem (zvláště ten finální moment, kdy se člověk dozví, že... ale ne, to prostě nejde vyzradit předem). Neskutečná věc, která mě psychicky zcela zničila - razance toho snímku je zcela ohromující. Okřídlené "méně je více" se zde nejspíše ověřilo dokonale - přišlo mi fascinující, s jak málem si ten film vystačí (a to dokonce do té míry, až mi vlastně obrazová stránka přišla zbytečná - připadal jsem si v kině téměř jako u poslechu rozhlasové hry; na film by tak teoreticky mohli i nevidomí diváci, pokud by ovšem ovládali dánštinu - český dabing si zde dost dobře - kvůli velké náročnosti - představit neumím). Na filmu mi asi trochu vadila jen "přehnaná angažovanost" hlavní postavy - přišla mi nevěrohodná (a částečně i jako klišé, neboť jeho služební horlivost, jdoucí pravděpodobně nad rámec jeho pracovních povinností, nepřekvapivě kontrastuje s chováním jeho kolegů, kteří si chtějí jen odkroutit to svoje a jít domů - člověk si zde nemůže nevzpomenout na ty mraky filmů o idealistických policajtech, kteří bojují s nezájmem svého okolí). (17.06.2018)

(70%) Zajímavý film. Rozhodně stojí za pozornost. Nuda zde nehrozí, alespoň u mě ten problém nenastal. Snímek se odehrává v podstatě v jedné místnosti. Máme tu hlavního herce + pár dalších, kteří hrají jeho kolegu v tísňové lince. Celkově se nejedná o nic světoborného a dech beroucího, není to přehnané, ale i tak jsem se bavil. Hlavní herec měl docela zajímavé charisma a i příběhově se později ukázalo, že má i své velké problémy. Konverzace s volajícími – to vše mě zaujalo a byl jsem zvědav, jak to celé dopadne. Nakonec to má jednu zajímavou pointu. Neříkám, že to bylo nějak moc dramatické, ale pár napínavých scén se zde určitě najde. Ke konci jsem si říkal, jestli dát 3 nebo 4*, působilo to dosti jednorázově, ale natočeno to bylo dobře a nemůžu tomu nic víc vytknout. Jen to asi mohlo být delší, mít to nápady navíc, abych byl ještě víc spokojenější. I tak je to solidní nadprůměr. (25.12.2018)

"Služba na telefonu stojí za hovno." Neznám závazný pokyny dánskýho policejního prezidenta, ale podle toho, co jsem viděl, tak opilci nemají nárok na přivolání policejní hlídky, policisté podezřelí z vraždy jsou uklízeni na operační střediska a policista po konzumaci jednoho pětipiva je oprávněn řídit služební vozidlo, aby se mohl bez povolení vloupat do domu podezřelýho. To jen tak naokraj k tomu, co mě pobavilo. Jinak to samozřejmě bylo napínavý drama, docela mě to i bavilo, ale co znám kluky bojující na tísňový lince, tak to fakt nejsou uplakaní empatici, ale cynický hovada, který ví, co mají říct, komu to mají předat, koho o tom mají vyrozumět a rychle to vypustit z hlavy. A tak to má být, pokud člověk nechce pravidelně navštěvovat MUDr. Chocholouška a jeho houfnici. (14.10.2021)