Ženy od hlbokej rieky

Žánrová klasika, u které jsem po letech přidal hvězdu navíc. Film je samozřejmě určen jistému okruhu diváků, snad proto i mizerné zdejší hodnocení (na IMDb spíše odpovídá). Samozřejmě jde film ve stopách Deodatových Kanibalů, ale mně to vůbec nevadí. Lyrickou složku tedy obstarává krásná příroda a řada živočichů - ara, anakonda, nosál, jaguár, krokodýl, leguán, kotul...a pirani. Epiku pak představuje příběh skupinky bělochů, co se chová k domorodcům tak, že za to zaplatí. Nejslavnější, a pro režiséra následně nejproblematičtější, scénou je Zora pověšená za prsa na háky. Nechybí kuchání, svérázné skalpování i kastrace. Snad jen u těchhle filmů nikdy nevěřím, že by si kanibalové pochutnávali na lidských střevech. Ale je to efektní. A je zde také moralitka o tom, co indiánské kmeny k podobnému jednání vede. A rovněž nechybí srovnání zelené a betonové džungle, kdy v obřích metropolích je možná méně bezpečněji, než v pralese. (20.01.2022)

Celé to na mě působí v duchu 'naházíme tam pár šokujících scén, pro jistotu trochu zkopírujeme Cannibal Holocaust a vyděláme balík'. Tenhle film je pěkně stupidní, neoriginální, o ničem. Ani po splatter stránce se moc nepředvede. Ale na druhou stranu bezcenný také není, přese všechno má své kouzlo a neunudí. (28.05.2006)

Trochu mi to připomnělo film Kanibalové. Další z italské klasiky. Taky to bylo dost brutální, hlavně konec. Takže studentka antropologie Glorie se spolu s dalšími lidmi vydává do paraguayské džungle, aby potvrdila, nebo vyvrátila existenci kanibalů. Celé se to pochopitelně trochu zvrtne. Jak už to v těchto filmech bývá. Místy to bylo docela nuda. Jinak je to docela typický 80kový film. Částečně si za to mohli sami... Moc jsem nechápal, proč se ti domorodci ze začátku nebránili. Plus ten konec byl taky pěkně na hlavu. Hraje tam jedna česká herečka. :) "Nechala jsem tam kreditku." (05.08.2015)

„Tak a teraz sa rozdelíme a prehľadáme túto džungľu, plnú kanibalov.“ Zaujímalo by ma, čo si o ŽENÁCH OD HLBOKEJ RIEKY myslia diváci, ktorí pod hnoj zakopali Deodatových (o rok starších) KANIBALOV, pretože v porovnaní s Umbertom Lenzim je Ruggero Deodato majstrovským režisérom, ktorého snímka mala pôsobivú výpravu, zaujímavý „viac zmyslený“ scenár, sympatické herecké obsadenie, napínavú réžiu a, ako inak, šokujúce krvavé scény „ako vystrihnuté z reality“. ŽENY OD HLBOKEJ RIEKY nič také nemajú: od braku ich delí tak málo, že to snáď už ani nestojí za zmienku. Scenár vykráda KANIBALOV bez najmenších výčitiek svedomia (skupinka mestských drzých detí sa stáva vlastnou vinou obeťou kanibalov uprostred Amazonky), réžia je mrazivo nudná (nohy jej definitívne podkopávajú nezmyslené scény z mesta a debilné jednanie postáv), herečky sú neatraktívne (takže ak aj občas niečo ukážu, nestojí to ani za zmienku) a dokonca ani to gore tu poriadne nie je (a ak je, je smiešne amatérske, s „ozajstnými“, dodnes nechutnými KANIBALMI, sa táto fraška nedá porovnávať). Viac v mojej recenzii na Recenzie.org: http://recenzie.org/hixploitation/245-zeny-od-hlbokej-rieky-40- (03.11.2006)

Zvezenie sa na popularite o rok staršieho filmu Cannibal Holocaust. Načo bolo dobré spraviť prológ s vraždou? Mizerná technická stránka. Dej mimo kanibalizmu neprináša žiadnu kvalitu. Jedna z najhlúpejších výprav do pralesa (pri jazde autom) v podaní mizerných, afektovaných hercov výsledku veľmi nepomáha. Aspoň ale všetci neriskujú toľko, čo jedna výprava v Cannibal Holocaust. Exploatácia a zákony džungle sú pre film plus. Romantická hudba po vzore Cannibal Holocaust robí možnému nebezpečenstvu výrazný kontrast, no nefunguje rovnako dobre, ako v spomínanom filme. Pitva korytnačky z Cannibal Holocaust nie je prekonaná, rovnako ani násilie, spôsob rozprávania príbehu a tak ani film samotný. (11.03.2020)