Zuzana a Stanislav (E03)

Tahle pětatřicetiletá zastávka se týká bohoužel "jen" u Stanislava a rodiny jeho syna; Zuzana i jejich dcera natáčení odmítli, což je obrovská škoda (jakkoliv na to lidsky samozřejmě maj právo) a tenhle díl to prostě zákonitě ovlivnit musí. Pro mě pozitivní je, že Stanislav (navzdory jeho absolutně astrálnímu mimoňství v těch osumdesátkách) i v "současnosti" potvrzuje stav viditelnej už okolo toho roku 2000, a sice, že je z něj (podle mě) nakonec rozumnej a v pohodě chlap. A dost mě potěšily ty jeho wtf pozastavení se nad Babišem. (14.02.2018)

Úžasnej chlapík- tenhle Standa Edison Cimrman. Jak jsem měl pocit, že Vladimíru Adamu Gdovínovi Manželské etudy určitým způsobem ubližují, u Standy se mi naopak zdá, jako by ho vědomí pravidelného natáčení dělalo ještě činorodějším a vynalézavějším. Velký respekt jeho věčně mladé mysli a šikovným rukám! (17.01.2018)

Opět vynikající epizoda. Při sledování jsem si uvědomil, jak velice obdivuju protagonisty jako je p. Standa. Aktivní, pracovitý a hlavně šikovný pán, který něco dokázal. Kam se na něj hrabu! Stejně tak však obdivuju sílu i těch neúspěšných protagonistů - vidět sám sebe, jak se mi nedaří, jak jsem nabral kila, jak se uhýbám problémům - v takové situaci jsem se styděl jít i na třídní sraz, natož abych se nechal natáčet na kameru. Jsou to obyčejní, zranitelní lidé a nemají nic z toho, že je někdo natáčí a jsou "slavní"; z toho důvodu bylo myslím správné rozhodnutí, že paní Zuzana už v tomto díle nevystupuje. V epizodě po 25 letech bylo vidět, že v jejím případě by natáčení toho, jak se dívá v obýváku na telenovely, bylo čirým voyerstvím a bezohledností. Litoval jsem, že se v díle neobjevila dcera, protože to asi znamená, že se jí nevede dobře. V epizodě po 25 letech jsem dceři fandil, je to klidná, pozitivní a sympatická osoba. Ještě poznámka spojená s premiérovým uvedením epizod po 35 letech: dokument se mi drobně propojuje s realitou, je to fakt zábavné. Třeba v díle o Ivaně a Pavlovi jsem viděl bývalého kolegu z vedlejší kanceláře, jak postává na slavnostním otevření kulečníkového baru p. Pavla. V tomto dílu zas kolegyně v práci říkala, že se blížce přátelí s rodinou, do níž patří děti, které pobíhají u p. Standy na zahradě. Na serveru idnes.cz běží ke každému premiérovému uvedení epizody krátký článek; v diskusi pod článkem k Zuzaně a Stanislavovi jsem si všiml, že tam na čtenáře reaguje syn p. Honza - velice zábavné a příjemné:-) (17.01.2018)

Škoda, že dcerka odmítla dál natáčet, zrovna u ní mě nejvíc zajímalo, jak se vyvinula. Jestli se dala na cestu gaučinku nebo skočila do víru velkoměsta. Nicméně i bez ní to bylo zajímavý a u Standy nelze jinak než čubrnět, čemu všemu se jeden člk může věnovat. Zuzka se Standou jsou prostě krásný případ toho, jak je důležitý nesedět furt doma na zadku a něco dělat. Cokoliv. Jako motivační dokument skvělý! (16.01.2018)

Návrat po 35. rokoch. Uff, šialené desaťročia, dole klobúk pred Helenou Třeštíkovou. Otázkou je, či je fér vydávať tieto "35-ročné návraty" za Manželské etudy (Marcelin niekdajší manžel nakrúcanie odmietol, Stanova žena nakrúcanie odmietla). Stanislav je stále tak trochu technický mimoň, čo je vlastne milé. Zuzana nakrúcanie odmietla. Ich syn sa fyzicky neuveriteľne podobá na otca a začína si žiť svoj vlastný život. Vyzerá to tak, že deti pôvodných Třeštíkovej hrdinov budú v nasledujúcich dieloch zaberať čoraz viacej miesta. Padne tu pozoruhodná myšlienka - syn pochybuje, že je dobrý nápad nakrúcať dokument o nich, pretože nemajú žiadne konflikty, nič divácky vďačné. Na čo režisérska odpovie, že snom jedného známeho dokumentaristu bolo práve nakrúcanie dokumentu o ľuďoch, ktorým sa nič zlé nestane. (16.01.2018)