Marcela a Jiří (E02)

Začína sa zopakovaním posledných udalostí a už po pár mesiacoch to viditeľne nie je tá Marcela, ako bola, nech už predtým bola akákoľvek. Prekvapuje Tomáš, ktorý sa zo všetkých dostal asi do najlepšej pohody, v rámci možností svojho rodinného prostredia. Ale životný masaker pokračuje. Až človeku napadajú myšlienky, že každý kto okúsi život s Marcelou, zažije stret s koľajovým vozidlom. Síce z roku 2012, ale ten billboard s Babišom tam sadol dokonale: „Věnujte chvilku budoucnosti našich dětí.“ Palec hore bystrému oku kameramana. A všetky hviezdy hore režisérke za profesionálne odvedenú prácu a výdrž s týmto príbehom, ktorý je ťažké sledovať na obrazovke, nieto ešte v blízkom kontakte. –––– Jednoho dne mi dojde trpělivost a zešílím třeba z toho. Ze všech problémů. Já už chci prostě klid. Já jsem si taky za svůj život, i když jsem mladej, tak jsem si přežil dost. Chci se v klidu vyučit, pokuď mi to půjde. Chci v klidu pracovat, v klidu žít. –––– Hele, Tomášek odjíždí. Tomášek ti jede pryč. Ahoj. Zamávej ocáskem. Tomášek se stěhuje. (11.01.2018)

„Začínám si zvykat, že jsem přišla o obě děti.“ Radiť tento dokument do Manželských etud je troška zavádzajúce, nakoľko v ňom vystupuje len manželka a nie manžel (a nie preto, že by bol mŕtvy). Ale OK, to je len taký technický detail. A netechnicky? Je to silné. Marcela je vcelku kontroverzná osoba (sorry, musím si rypnúť: blbá finančne-sociálna situácia, ale na cigaretky, pivká a psíka sa peniaze vždy nájdu), ale ak toto necháme bokom, jej životný príbeh je fakt tuhá káva pre najtvrdšie povahy, ktoré toho znesú viac, než bežní ľudia. V návrate po 35. rokoch jej chýbajúceho manžela supluje syn. (13.01.2018)

Když jsem na webu četl, že v posledním díle se Marcele stále nedaří a ještě se přidávají problémy se synem, čekal jsem všelicos. Ne ale, že matka skončí mezi chatkou u Berounky a automatama, zatímco synek si, sice s trávou a cigaretkou, ale přeci jen vybuduje normální život ve vlastním bydlení. Na jednu stranu by bylo hrozně snadné říct, že ve třetím díle si za to už Marcela může tak trochu sama, ale v tomto konkrétním případě jsem fakt dalek soudit. (15.01.2018)

Marcele nezávidim nic, ani jí nijak nehodlám soudit, nezpochybnitelný ale je, že jde o mimořádně negativní osobnost - prostě "všechno je pořád špatně". Nejhorší na tom ale je, že ono opravdu všechno špatně nakonec vlastně je, aspoň teda u ní... Samozřejmě věčnou otázkou je, kde je příčina a kde následek, ale kdo jsem já, abych soudil - nikdo; jen se modlim, aby mě Bůh podobnejch věcí ušetřil. I když, je to jako s tou sklenicí: Podle Marcely je možná poloprázdná (přístup typu "Já si zvykám, že jsem přišla o obě děti" nebo "Syn mi pučil dva tisíce, a pak si dovoluje mi po x měsících volat, kdy mu to vrátim" - na cigára a chlast má ale pořád, a to nijak nezmiňuju prohýřenou sbírku, která se očividně vytratila někde "cestou"), nakonec ale její syn Tomáš je fajn kluk s cílem něco dokázat a někam to dotáhnout, a ono mu to, světe, div se, vychází - protože se totiž snaží a neni tak sebedestruktivně pasivní. Takže ta sklenice taky může bejt poloplná - čimž nijak nehci snižovat nic z těch hrůz, kterejma si Marcela musela projít. Každopádně je to smutnej příběh, smutnej osud, nešťastná, plačtivě sebelístostivá povaha a začarovanej kruh - ten Tomáš ale (navzdory zázemí a východiskům) bude v pohodě. Věřim mu a fandim mu. (12.02.2018)

Já vůbec nevim, co k tomu napsat. To se mi moc často nestává, abych při závěrečných titulkách seděla s "otevřenou němou pusou". Takový příběh by scénárista jen tak nevymyslel. Marcely je mi líto, ale jsem ráda, že aspoň Tomáš vypadá na to, že by mohl vést normální život a je super, že se zúčastnil natáčení. Bez něj by to nebylo ono. Doufám, že bude "pokračování" a tentokrát to skončí veseleji. (10.01.2018)