Mykoin PH 510

Husté. Asi jsem nikdy neviděl film z šedesátých let, který by nepropagoval socialismus. Tady se jedná (teda až na závěrečnou socialistickou vsuvku) o děj z druhé světové války. O tom jak zlaté české ručičky penicilin "vynalezli". V uvozovkách, protože v podstatě jen okopčili už hotový lék, který vymysleli angláni, ale přijít na výrobní proces není jako práce s buzolou. Drama do poslední minuty, zajímavé herecké obsazení, čtyři hvězdičky drahoušku! (17.02.2020)

Dokumentarista Jiří Lehovec si tímto snímkem odskočil k hranému filmu. Jeho dokumentární ladění je i zde přesto znát. Tím se vytrácí veškerá dramatizace příběhu o vědcích, kteří byli úspěšní i v nelehké době druhé světové války. Vlastně je to takový hraný dokument - ´záměrně archaizující vizuální styl, postavený na statických celcích, snímání objektivy s krátkou ohniskovou vzdáleností a dokumentárně laděném obraze.´ Scénář to však neměl údajně jednoduché. Dle historických informací - ´první verze scénáře vznikla ještě před rokem 1948. Kvůli připomínkám schvalovacích orgánů však musel být scénář několikrát přepracováván, než byl film konečně v roce 1962 připuštěn do výroby.´ Příběh je však na základě skutečných událostí v továrně na léky v Měcholupech u Prahy. ´Během německé okupace vyvinula skupina vědců ve zdejší továrně antibiotikum, které v té době nebylo v Čechách ještě dostupné. Výzkum probíhal v naprostém utajení, aby se případný objev nedostal k nacistům, kteří rovněž usilovali o objevení penicilinu.´ Dokumentární pojetí za použití několika málo archívních záběrů je tedy zcela na místě. Otázka je, co tehdejší cenzura připustila a co ne. Každopádně snímek slouží jako výpověď jedné události doby s absolutní absencí vedoucí úlohy komunistické strany, což je na dobu vzniku asi nejvíce překvapující. (23.10.2016)

V tomhle hraném dokumentu z prostředí české mediciny během 2.světové války se odehrává docela strhující příběh nad objevováním nevyhnutně důležitého penicilinu, způsoby jeho získávání i léčby pomocí něj. Současný člověk si už ani moc neumí představit, jaká to musela být doba, kdy se mnohokrát důležité informace pronášely mezi některými státy velmi pomalu a ještě i rozvoj mediciny mohl v něčem záviset od politiky. Velká poklona českým vědcům, kteří dokázali za půl druhého roku a za těžkých podmínek objevit penicilín na základě pouze jednoho článku o převratném objevu z Anglie a díky staré dostupné literatuře o plesních a houbách. Hodně zajímavé a poučné. Ovšem absolutní happyend se nekoná, po celou dobu má na hlavní dějovou linku o trpělivých vědcích a lékářích vliv nebezpečí 2.světové války, která zuří v pozadí celého příběhu... Líbil se mi způsob natočení s dokumentárním komentářem v podání Luďka Munzara a hranéno vizuálu s obsazením až na výjimky (Vlastimil Hašek) neznámými tvářemi do role vědců. Jinak jeden z mála černobílých filmů, kde jsem si opravdu říkal, že by nevadilo, kdyby byl natočen barevně. (13.07.2017)

V dobe 2. svetovej vojny, keď boli uzatvorené v Protektoráte vysoké školy, sa továreň Benjamin Fragner v Dolných Měcholupech u Prahy, vďaka pochopenia a podpore majiteľa, stala útočiskom mnohých významných odborníkov. Okrem iných objavov tu sa prvýkrát pripravil v roku 1944 Penicilín pod vtedajším označením BF Mykoin 510. Výskum bol prevádzaný v utajení, aby sa eventuálny objav nedostal k nacistom, ktorí sa v Prahe taktiež usilovali o jeho objavenie. Film by sa mohol posudzovať ako dokumentárna rekonštrukcia skutočnej udalosti. Išlo o neznámu a zabudnutú históriu bez akejkoľvek účasti medzinárodnej výmeny skúsenosti, kedy skupina mladých vedeckých pracovníkov v neuveriteľných skromných podmienkach, dokázala takmer nemožné. Natáčané bolo v reálnych priestoroch továrne. V roku 1949 po vojne bola priemyslová výroba tohto lieku zahájená v novo založenom podniku Penicilín v Rostokách u Prahy. (12.09.2016)

Neodpustím si údiv nad tím, že si distributor v oficiálním textu pochvaluje skutečnost, že mezi vědce nepronikla vedoucí úloha strany, když děj filmu končí v roce 1945? Film točil dokumentarista, je to z něj cítit, teprve v závěru se polodokumentární forma přelije více do té dramatické. Ačkoliv příběh pojednává o objevování objeveného, nechybí mu napětí, dobře se drží odborných faktů a dokáže poutavě divákům přiblížit piplavou, zdlouhavou a vyčerpávající vědeckou práci. (13.10.2016)