25. hodina

Tak tohle mě teda nebavilo. Jak mám soucítit s hlavní postavou, když o ní vůbec nic nevím? A ještě k tomu více než dvě hodiny. Má to i pár momentů, které stojí za to (zrcadlový dialog - to je asi to jediný, co člověku utkví z tohoto filmu v paměti), ale jinak jsou to víceméně dvě hodiny nudy o ničem. A ty vedlejší postavy a jejich vedlejší mimodějové linky (učitel+studentka) měly být jako co? Tenhle typ filmů prostě není nic pro mě, ale proti gustu žádný dišputát... 45% (10.05.2013)

90% snímků podobného ražení se snaží být (za každou cenu) stylové (cool), ale jsou to pouze blyštivá pozlátka hrající si na něco, čím by chtěli hrozně být, ale nikdy toho (zcela po právu) nedosáhnou. 25th Hour patří mezi těch zbylých 10%, tj. naprosto přirozených, jdoucí pod povrch až na samou dřeň, na nic si nehrajících, testujících vaši nervovou soustavu, zavrtávajících se stále hlouběji do vaší mysli. Navíc s přesahem, jdoucí nad rámec žánru. Divák tak nepřemýšlí nad tím, co vše mu překáží si snímek plně užít a nechává se jím (rád) pohltit. 25th Hour se může opřít o VELMI kvalitní scénář D. Benioffa, vynikající herecké výkony (v čele s E. Nortonem) a velmi jistou, nápaditou a nezaměnitelnou režii S. Lee(ho). K tomu návdavkem (jako divákův bonus) nakouknuvší hluboko do myslí jednotlivých aktérů a obohacující tak snímek (zcela po zásluze) o přízvisko psychologický. Tomuhle se říká precizní filmařina s myšlenkou a pokud máte navíc v oblibě otevřené? (resp. ponechávající divákovi určitou volnost) konce, je to snímek přesně pro vás. P.s. nebo (pokud je vám libo stručně a výztižně): silný, malý velký film (viz uživ. Renton a POMO). 91% a Teď mě pls omluvte, neboť se jdu poohlédnout po knižní předloze.... (23.02.2012)

výborne nahnevaný a politicky nekorektný spike lee, scéna, ako sa Pepper s Hoffmanom bavia o Nortonovi pri okne s výhľadom na zborenisko po "Dvojičkách" (geniálne), skvelo napísané a zahrané postavy, brilantne vycibrené dialógy, hneď prvá scéna s bull pittom, ktorá ma chytila a povedala mi "toto bude dobrý film, oplatí sa ti ho pozerať ďalej!" a nádherné Dawsonová s Paquinovou; (04.02.2008)

Líbí se mi většina filmů Spikea Leeho, tenhle ale obzvlášť. Učaroval mi herecký výkon tradičně dokonalého Eda Nortona, který budí výrazné sympatie i v roli drogového dealera. Mile mě překvapila i sebejistá kreace jindy spíše standardního Barryho Peppera. Hudba Terence Blancharda skvěle podtrhuje atmosféru celého filmu, výtečný scénář plný skvělých dialogů se výživně dotýká ožehavých a palčivých témat a Spikeova přesná a sebejistá režie to všechno drží pěkně pohromadě. 25. hodina také nikdy nesklouzne k hloupému moralizování, přestože právě téma morálky, potažmo zločinu a trestu, je zde klíčovým. Takhle má podle mě vypadat parádní drama ze současnosti. P. S. Scéna Montyho fuckování všech a všeho patří mezi vrcholné okamžiky nejen tohoto snímku... 90 % (09.10.2004)

5* jenom za samotného Nortona ! Za dokonalý přerod ze sladkého kluka s neodolatelným úsměvem (Rabín, kněz a krásná blondýna) v malého kriminálníčka. Jeho vynikající herecký koncert se nedá přehlédnout. A snad ještě lepší je hudba, která se mi vryla pod kůži již s úvodními titulky. Skvělý námět, skvělý scénář (používající dobře zasazené flashbacky), režisér vás neustále udržuje v mírném napětí, co bude s Montym dál...Prostě takhle nějak vypadá dokonalý divácký zážitek. (15.05.2005)