Mandy: Kult pomsty

Vlastně nevim. Ale nakonec... ale jo! Je to v první řadě sranda a nejvíc mě na tom bavilo, jak to působí jako tuctový film nějaké vlny, která ale (minimálně v současnosti) neexistuje. Hranice té estetiky a nabízených možností tak dalece přesahují hranice Mandy, že jako by se jí otevíral celý svět. A když sama je jen zlomkem toho světa. (06.11.2018)

Ken Russell pro 21. století Cosmatos je moje splněná noční můra. Zhulen filmem v prvních desti minutách a během sledování jsem fyzicky cítil, jak se mi rozšiřují zorničky. Znuděného zívání netrpělivých děcek nadrbaných na sekanou, Cage a retro si nevšímejte, tohle je ta vzpomínka na osmdesátky, kterou chcete mít. Mlžnou, surreálnou, nebezpečnou a podivně vzdálenou. Akorát musim zjistit, proč po mě z KVFF chtěli tehdy překládat některý předměty optikou hráče Dungeons & Dragons heh. (08.01.2019)

Totálně halucinogenní film včetně přebarvičkovaného obrazu, hippie mouder o vesmíru, blasfemie, animovaných vsuvek, brutálních zabití, sem tam komiksového hávu, s podivnými "mimozemšťany" a dvěma Měsíci na obloze a vůbec takovými podivnými věcmi, které má člověk v hlavě, když má halušky. Můj šálek čaje to není, protože dějově je to ten zdlouhavý revenge, kdy se něco stane až po půl hodině keců. Navíc nechápu, proč měli všichni černé oči - možná nakonec jde o haluškové revenge z jiné planety. Ale u vidin z drog jeden neví, že jo? Nelíbilo, vzbuzuje to v člověku jen hnus. Na to nemusím koukat na tenhle film, můžu si pustit jednání české poslanecké sněmovny. (02.02.2021)

Dej se odehrava na severozapade USA v roce 1983.Je to krvave a divaka to emocne spali.Klasicky thriller o pomste je vice nez jen jednotlive zastavky a moralni volby.T Ustupuje po pozadí stylu. ato demonicka fantazie ma trpelivost a reziser ma hermeticke a okultni znalosti.Fanousci hororu dokazi v kine trpelive cekat na sve motorovky klidne hodinu.Zde prijdou az za hodinu a ctyricet minut,ale stoji to za to. Souboj s dvemi motorovymi pilami! Film bude asi pro milovníky artu moc brakové univerzum, pro milovníky žánrovek moc artistní. Je těžké popisovat, co režisér Cosmatos před diváky vrhá na plátno. Směs Davida Lynche a Texaského masakru motorovou pilou? To je jen letmý náznak, neboť Cosmatos skáče mezi různými, často protichůdnými klišé ze vteřiny na vteřinu a přitom i ty nejvíce "gore", akční či nechutné scény točí jako hutné vize patřící spíše do krajiny artové kinematografie. Píše se sice rok 1983, ale brzy divák získá pocit, že se tento film odehrává spíše na Jupiteru či Saturnu. To jsou oblíbené planety hlavních hrdinů Reda a Mandy. Když se Mandy cosi - a opravdu se tu nyní neobjeví pokus popsat co, neboť slova na to nestačí - stane, promění se Red v možná nevyšinutější monstrum, jaké kdy Nicolas Cage hrál. Poslední soundtrack předčasně zesnulého islandského skladatele Jóhanna Jóhannssona takřka nepřetržitě pulzuje, převaluje se jako sonická láva, jako hutná zvuková plocha, která hrozí diváky rozdrtit. Jenže do toho Red v jedné chvilce bolestínsky fňuká: "To bylo moje oblíbený tričko." A utápí se v sebelítosti, co motorkáři provedli s jeho milou a proč mu jeden z bizarních protivníků roztrhl tričko. Tentýž hrdina však o chvilku později pachateli neodpustitelného zločinu na jeho triku utrhne hlavu. Cage je jako slepenec všech postav, které se kdy objevily v akčních hororech. Je monstrem i obětí, chcípákem i největším macho chlapákem v okolních lesích. Režisér Cosmatos dobře ví, jak krkolomnou kariéru herec zažil, pracuje s tím a nechává ho přehánět vše, co dělá, do absurdních rozměrů. Avšak Redovy nálady se mění náhle, jako na psychedelickém tripu. (18.01.2019)

"You know what Jesus' big mistake was? He didn't offer up a sacrifice in his stead. The cruciform is a constant reminder of that." ________ V Hollywoodu očividně neoceňujou originalitu – jinak si nedokážu vysvětlit, proč ten sadistickej magor Panos Cosmatos za celou svou kariéru natočil jen dva celovečeráky. Sledovat jeho filmy je totiž jako byste sledovali Tarantina na lysohlávkách; takže ačkoliv zrežíroval jen dva filmy, okamžitě si získal renomé ambiciózního tvůrce subžánru drogových filmů. Přičemž jeho poslední projekt, dnes již kultovní neonový trash horror 'Mandy', je famózní psychedelickou gore extází, o který se ani Jardu Duškovi při konzumaci ayahuascy nesnilo...... Fantasmagorická premisa týhle šílenosti je víc než jednoduchá a neméně bizarní: Nicolas Cage se snaží pomstít svou životní lásku Mandy poté, co zahynula - respektive byla brutálně upálena - rukou kultu náboženských fanatiků. Nenechte se však mýlit, tohle není jen tak obyčejný příběh o pomstě; protože v cestě mu stojí dvě překážky: motorkářský gang pekelných démonů, a předávkování drogami. To vše a nejen to - společně s pohlcující a přesto neskutečně přepálenou audiovizuální formou, bezesporu jednou z nejatraktivnějších, co jsem kdy viděl - dělá z 'Mandy' delikátní béčkovou žánrovku která inovativně kráčí v tvůrčích šlépějích Alejandra Jodorowskyho, a esenci cinefilního filmu. Víc halucinogenních tragikomedií, prosím! [#LSDJEKÁMOŠNEŽRÁDLO] (06.11.2021)