Fantazie

Rozhodně velkolepé a propracované dílo, které bohužel zkoumá "slepou uličku". Disney totiž k hudbě NIC nepřidává, pouze ji ilustruje, takže se nakonec z Fantasie vyklube didaktická pomůcka podobná výchovným koncertům pro základky ve filharmonii, které jsem jako malý absolvoval. To je ještě zdůrazněno vševysvětlujícím komentářem. A hlavně: chybí tu jedna podstatná složka hudby - erotika a vášeň. U Stravinského se ji podařilo obejít, ale u ilustrace Pastorální zoufale chybí a její absence nenávratně degraduje Beethovenovu hudbu. (25.01.2011)

To, že Disney si výborně rozumí s vážnou hudbou, se mi potvrdilo u krátkometrážního "The Band Concert" z r.1935. Zatímco tam to byla spíše parodie, zde je spíše naladění vážné. Dokonce si myslím, že tento film není až tak filmem, jako spíš ukázkou toho, co film umí. A umí to dobře, co Casablanca znamená pro romantický žánr, Občan Kane pro mystifikační, Vesmírná odyssea pro vědeckofantastický, Psycho pro thrillerový, Mechanický pomeranč pro psychologický, Monty Python pro komediální... takhle mohu pokračovat do nekonečna - to znamená Fantasia pro žánr animovaný. Je jeho vrcholem. Až budu jednou přehodnocovat žebříček deseti nejlepších filmů, musí být v této souvislosti zmíněno jméno Fantasia. Na filmu mě zaujalo, že představy Disneyho a moje skryté pod vážnou hudbou jsou diametrálně odlišné a takový kontrast se vidí málokdy, přesto se mi obrazová část hodně zamlouvala. Za nejlepší část považuji proměnu léta na podzim, podzimu na zimu a do toho hraje fantastický Valčík květin od Čajkovského. Moje oblíbená skladba Modrá Dunaj má velkou konkurenci. Tím mimochodem mohu přejít k definici filmu. Shledávám ho jako spojení prvků Vesmírné odyssey (vážná hudba a její užití), Nekonečného příběhu (fantazírování), surrealistických kreseb a typické disneyovské poetiky (zvířátka), zaobalené tak, aby to nepůsobilo jako něco, co jsme už viděli, ale jako něco originálního, neviděného a nezapomenutelného. Nezapomenou hlavně ti, co mají všechno mnou v předchozí větě jmenované rádi nebo se jim aspoň líbilo. Fantasia je filmem, který se dá klidně doporučit všem cílovým skupinám. Posuďte - milovníci vážné hudby ocení mj. Bacha či Schuberta, intelektuály zase zaujme odkaz na Goetha (profláknutá povídka s Mickey Mousem) či řecké báje, děti si užijí jim lahodné kýčovitosti a prosté pány stejně jako mě překvapí, že toto je jediná disneyovka, kde vidíme konkrétně u kentaurek ženské poprsí in natura. :-) Nemluvě o tom, že opravdoví fanoušci filmu budou v radostném opojení. To se u mě nepovedlo vyvolat, při shlédnutí totiž musí panovat správná atmosféra, kterou určitě není jarní slunečné odpoledne. Část Fantasie jsem ale viděl i během noci, a v tomto čase je dle mého názoru mnohem lepší. I přes to, že dávám jasných pět hvězdiček a tento film po zásluze řadím do širšího okruhu nejlepších, nemohu neopomenout jedno negativum - známý dirigent Leopold Stokowski a jeho proslovy mi zde moc neseděly. Jinak je Fantasia naprosto bezchybná a je překvapivé, že přede mnou hodnotilo jen sedmdesát uživatelů. Myslím, že by si zasloužila větší pozornost. (04.04.2009)

Je nesporne obdivuhodné, do čoho sa Disney pustil a akú formu môže mať animovaný film. Jedná sa o doslova audiovizuálny zážitok, čím chcem povedať, že Fantáziu označovať pojmom film nie je úplne presné. Pre mňa je trochu obtiažne pochopiť, pre koho bol a stále je film určený, pretože vďaka dĺžke a hudbe si ho deti celý neužijú, tie potencionálne moje by som zavolal iba na zopár príbehov a naopak dospelí, ktorí sa budú kochať hlavne hudbou, by sa kľudne zaobišli bez Myšiaka Mickeyho a ďalších roztomilých postavičiek. Tým pádom u mňa víťazí príbeh našej matky Zeme a Satan. Dľžka bude aj príčinou, prečo sa k filmu už asi nevrátim a neprehodnotím svoj názor, musím totiž konštatovať, že občas sa to dosť vlieklo a to je bohužiaľ všeobecný nedostatok poviedkových filmov, každá poviedka/pasáž vás totiž rovnako zaujať nemôže. (28.06.2013)

Jsem naprosto unešen a nechápu, jak jsem si mohl tohle dílo nechat tak dlouho unikat. Bohužel, chtělo by to kino... Jistě, jde o ilustraci hudby, jak zde někteří podotýkají, leč takovou, co s ní dokonale souzní a vytváří jeden celek. Perfektní animace, kdy jen třeba čáry, bubliny, kruhy na vodě nebo drobné kvítky přesně doplňují hudbu velikánů klasiky a to bez jakékoliv počítačové grafiky a jiných vymožeností. Nechybí roztomilá Disneyova zvířátka ani Mickey jako čarodějův učeň (podle Goetheovy básně), což je snad samozřejmé. Na druhou stranu Disney si vždy liboval v horroru (Tanec kostlivců, Sněhurka s přístupností od 15 let, čarodějnice proměněná v děsivého draka v Šípkové Růžence), a tak zde máme zrození života na zemi začínající peklem a pokračující ke krvelačné hostině tyranosaura až k nevyhnutelné kruté smrti většiny živočichů se skvělou hudbou Stravinského, divokou bouři v Pastorální symfonii a nakonec pekelného démona z hor (Musorgskij). Někdy krátký příběh, jindy snové surrealistické výjevy plné fantazie a nádherných nápadů. To vše v pastelových barvách, které jsou i dnes pastvou pro oči - neskutečná pařížská modř, zářivý šarlat, zlatá i barvy duhy... (24.01.2013)

Čím tenhle snímek překvapí, to je jistě stopáž, ale v první řadě je to skutečnost, že se Disney pustil do tak poměrně experimentálního projektu. V podstatě beze slov, jen v mezihrách před jednotlivými filmy, se prezentují filmové variace na klasickou hudbu. Dnes by se studio Disney do ničeho podobného nepustilo. Rozhodně škoda, protože i když to pro dnešního diváka úplně není, ta radost z animace a hudby je zde úchvatná. (01.09.2014)