Rozum a cit

Velkolepá inscenace veleznámého romantické díla z ruky Jane Austenové je ukázkovým příkladem elegantního skloubení neuvěřitelných hereckých výkonů, propracovaného scénáře a důvěryhodného audiovizuálního ztvárnění. Z celého díla na mě sálala kouzelná britská atmosféra, od dobových kostýmů, přes stará panství, až po typicky deštivé počasí. Nutno vyzdvihnout mladičkou Kate Winslet, sympatickou Emmu Thompson a příjemně otravnou Elizabeth Spriggs. Zkrátka tento snímek je absolutně mým šálkem kávy ve všech směrech a splnil má očekávání na výbornou. (03.02.2011)

No, srovnávat nemůžu, protože jako obvykle knižní verzi neznám :-) Hned od začátku jsem měl strach, jestli se na mě nepovalí kopec patosu od začátku až do konce (produkce USA/VB nedělá dohromady dobrotu); leč s patosem jsem se setkal až k úplnému konci. Ano, takových filmů o vztazích v 19. století nejen v Anglii tu je spoustu (1 příklad za všechny buď Jana Eyrová, kterou jsem zhlédl nedávno). Ale film nebyl až zas tak přeslazený, příběh zajímavý i na svou nepříliš optimální délku, místy tu byl i humor. Hereckých hvězd tu bylo spustu; zaujala mě rozhodně Emma Thompsonová, která se nakonec spravedlivě dočkala svého štěstí (přece jenom být vrbou a ještě neustále něco řešit za jiné není žádná slast), dále Hugh Laurie, který oplýval krásným cynismem, ale jak došlo na vážné věci, ukázal se jako muž činu a nakonec Alan Rickman, který ač neustále odmítán, se nakonec dočkal svojí vytoužené. Věřím, že si film najde příznivce, kteří ho podarují plným počtem, z mého pohledu to vidím na 4*. (08.07.2008)

-"For there is nothing lost but may be found if sought." Tak ve svém současném rozpoložení zjišťuji, že mě velmi silně uráží, jakým způsobem tenhle film definuje rozum a cit, respektive co to znamená být rozumná a co citlivá. V tomto případě nemůžu srovnávat s knížkou, protože jsem ji nečetla, ale občas opravdu nemůžu pochopit, co to ta Emma napsala a co tím zamýšlela, co zůstalo z původní předlohy, co mělo být moderní interpretací a co jí možná v době vzniku filmu bylo, ale dnes po dvaceti letech už není. Navzdory tomu definování v názvu mi postava Kate Winslet připadala extrémně necitelná, zejména co se týče chování ke své sestře. Hugh Grant se mi do kostýmní role příliš nehodí, Hugh Laurie byl zase překvapivě trefný (a srdíčkový), a při zraněném úsměvu Alana Rickmana mi padaly slzičky - ačkoliv nemůžu skousnout, že poslední záběr filmu je na něj rozhazujícího peníze do davu. Docela mi nesedělo trvání filmu v porovnání s tím, jak neosobní mi od svých tvůrců připadal. Já Anga Leeho (tedy jeho filmy) zkrátka nemám příliš ráda, tohle prostě vypadá jako výtvor najatého nezainvestovaného režiséra a klidně by jím mohl být kdokoliv jiný. Možná i proto vyznívá to poselství tak jalové. (05.10.2015)

Expresivní Rozum a cit potřebuje rozum a cit pro úplné pochopení a vychutnání. Jsem si vědom velkého kvanta pozitiv (citlivá režie, nádherná hudba, skvělí herci a nadupaný scénář) ale takovou porci hluchých míst, aby divák pohledal! To je jediný a zároveň největší zápor, který mi zkrátka nedovoluje jít s hodnocením výše. Je také možné, že romanticko-historické filmy nejsou pro mě, soudě podle Valmonta a Pýchy a předsudku. Snad mě Ang Lee ohromí něčím jiným. (02.06.2011)

Snímek jsem viděla už před časem a tehdy se mi celkem líbil, tuto skutečnost musím po čerstvém zhlédnutí přehodnotit, vysvětlení pro tehdejší úspěch nemám, snad, že jsem v té době viděla ještě nezáživnější filmy. Nejsem čtenářka Jane Austenové, ale po "Pýše a předsudku" mě předloha dost lákala, teď mě docela přešla chuť. Nekonečné sledování nudné Thompsonové, která v sobě neměla kapku života, hysterické Winsletové, unylé matky a hrozných konvencí té doby mě nebavilo, milostná vzplanutí naprosto mimo, ovšem při výběru typu herců jsem opravdu nemohla čekat nějaké jiskření. Zde je ten hlavní rozdíl mezi předlohou a adaptací, při četbě je důležitým spolutvůrcem zážitku vaše fantazie a představivost, tedy, když má být Edward Ferars upjatý a škrobený, rozhodně ho nebudete vidět jako člověka, který si v noci nepěkně přeležel krční páteř, k tomu má silnou angínu a pokud chce usednout, je tu podezření na ústřel či na plné gatě. Taky nechápu, na jakém podkladě se mladé ženy domnívaly, že budou co nevidět požádány o ruku a jak přišly na to, že je dotyčný horoucně miluje? Z náznaků, pohledů, doteků???? No já bych se teda nedovtípila! Nejspíš proto, že se nic takového nekonalo, navíc jejich hloupá odevzdanost osudu a přizpůsobení se pravidlům určovaných muži mě vůbec nebere, přiznávám, že nejsem dvakrát romantická, to však nemůže změnit pocit víceméně ztracených dvou hodin a nemyslím, že je na vině předloha. (01.03.2009)