Réžia:
Bertrand BonelloScenár:
Bertrand BonelloKamera:
Léo HinstinHudba:
Bertrand BonelloHrajú:
Vincent Rottiers, Finnegan Oldfield, Hamza Meziani, Manal Issa, Laure Valentinelli, Rabah Naït Oufella, Ilias Le Doré, Luis Rego, Adèle Haenel (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Ráno v Paríži. Zopár mladých ľudí, každý má svoj príbeh. Každý z nich začne na inom mieste a v labyrinte metra a ulíc vytvoria akýsi zvláštny spoločný balet. Zdá sa, že majú plán, ich gestá sú presné, ale nebezpečné. Všetci skončia na tom istom mieste - v nákupných centrách po záverečných hodinách. Noc sa iba začína. (Film Europe)
Videá (3)
Recenzie (54)
Na úvod je třeba říct, že v Cannes jsou pěkný moče a nyní můžeme k filmu. Dlouhé kamerové jízdy, mlčenlivé postavy, nevyřčené motivace a jen nárazově definované postavy napovídají, že Bonello pracuje se záměrnou odtažitostí, aby vytvořil neuchopitelnou a obecněji aplikovatelnou, bezútěšnou společenskou reflexi. A v určitých aspektech mu to vychází, protože ono odhadování motivací, nemilosrdné chování postav, hermetická klaustrofobie figurínového obchodního centra i problematický policejní zákrok v závěru nepříjemně provokuje a vzbuzuje otázky. Problém však není primárně v tom, že na ně není ochotný odpovídat, a to ani mimo rámec filmu, ale to, že nepochopil, že natáčí čistý thriller a ten, chtě nechtě, má svá pravidla, aby dokázal mít patřičný náraz. Zatímco v mnoha úsecích Nocturama může připomínat Van Santova Elephanta (který je však ve své kategorii "film prostor" někde jinde), tak spíše dojíždí na to samé, co loňská jednozáběrová manýra Victoria, a tedy to, že není schopný nebo ochotný využívat formálních zkratek. Victoria měla ten problém, že prostě musela být jednozáběrová, takže se s tím nedalo moc co dělat, Nocturama se takto rozhodla dobrovolně a proto jakkoli film má veškeré thrillerové propozice (film se odehrává během několika hodin, postavy jsou vytrženy ze svého světa, jednají extrémně a zejména lidsky chybují a nechovají se racionálně, což je vzhledem k situaci ale pochopitelné), odmítá tento žánr přijmout, asi, aby se ve svých očích nedevalvoval. Tím se z něj však často stává nabubřelá nuda s iritujícími protagonisty, kde se není koho a čeho zachytit. ()
... takže pamatujte, děti, terorista klidně, ale za žádnou cenu nepřítel státu! --- Přesně takovou svůdnou podivnost jsem si od Nocturamy sliboval. Všechny tři pasáže, na který se dá film celkem úhledně rozdělit, mají svý zvláštní kouzlo; Dannyho parťáci na úvod, absurdní skoro-až-komedie na zaplácnutí času v prázdnym obchoďáku, a konečně ryzí mučírna... právě za ten třetí element potom dávám trochu benevolentní a vrchovatě masochistickou pátou hvězdu. Pořád to rozdýchávám. [19. Festival francouzského filmu] ()
Nepříjemně znepokojivý snímek, který má takovou zajímavou stylizaci, že si chvíli říkáte, jestli to třeba vlastně celé není improvizace. Ale ono se to ve správnou chvíli zlomí a je to docela působivé. Je to film o dnešní době. Bohužel jsem měl pocit, že to neříká nic nového, ale jen ukazuje, co tu můžeme mít. A možná trochu i proč. ()
Čím méně se vysvětluje proč, tím lépe to funguje. První čtvrthodina, která opisuje nesrozumitelné trajektorie, je mistrovská. Mezihra s pokusy filozofovat slabší. Druhá půlka v obchodním domě nevyrovnaná, ale jako čistý eskapismus bez racionálních vysvětlení, proč ne. Bonello natočil Slona v Úsvitu mrtvých, bohužel mu do toho vlezla zlá realita a Paříž skutečně vzplála. Nocturama toho moc neřekne, ale dovede zapůsobit. Je to taková hermeticky uzavřená nádoba, v níž je každá revolta marná, každý plán nedomyšlený a každý exit vede zpátky do té samé místnosti. V tom je její síla i slabost. Nablýskaná noční můra o světě, který má nadbytek i nedostatek zároveň. Natočit to rok po London Riots, je z Bertranda generační vizionář. Takhle jenom stylový poeta, který přišel pozdě. ()
Choreografia pohybov mestom, jeho podzemím i administratívnymi budovami má zrejme nejaký plán. Áno je to Paríž. Áno je to skupina mladých ľudí. Majú plán. Cieľavedome idú za jeho uskutočnením. Neštítia sa ničoho. Z bodu A do bodu B. Z nevyhnutnosti do nevyhnutnosti. Bez východiska. A rovnako ako v otvorenom priestore mesta alebo metra, alebo akcie samotnej, neustále sa zdá, že sa všetci aktéri točia v kruhu. Nenachádzajú východ, nenachádzajú riešenie. A možno ani zmysel. Ako hovorí jedna dievčina z ulice: "bolo to nevyhnutné." Nuž možno bolo, len cieľ a zmysel nevyhnutnosti unikajú. A vôbec nechýba, že neboli vo filme predstavené. Pretože aj keď boli, neboli. Vynikajúci balet konzumom sveta, z ktorého sú aktéri znechutení, bojujú proti nemu, aby ním boli pohltení a nakoniec zničení. ()
Galéria (38)
Zaujímavosti (3)
- Bertrand Bonello si scénář pro tento film začal vytvářet už v roce 2011, takže se nejedná o přímou reakci na tragické události, které se staly v listopadu 2015 ve Francii. [Zdroj: časopis Cinema 04/2017] (ČSFD)
- Kvôli teroristickým útokom nebola Nocturama prijatá na festival v Cannes. (classic)
- Film sa mal pôvodne volať Paris est une fête, čo je parafráza na francúzsky názov románu Ernesta Hemingwaya - Pohyblivý sviatok. Dávať Paríž do názvu, krátko po teroristických útokoch, bolo ale nevhodné, takže názov bol zmenený na poslednú chvíľu, behom postprodukcie. Režisér Bertrand Bonello požiadal austrálskeho speváka, textára, básnika a herca Nicka Cavea o zvolenie použiť jeho výraz, nakoľko ním v roku 2003 pomenoval svoj v poradí dvanásty štúdiový album. (classic)
Reklama