Zkáza Dejvického divadla

Kdysi jsem zkoušel hrát amatérské divadlo, a když na různých přehlídkách seděli v porotách ti vědoucí pánové a dámy, často se souboru ptali, jestli víme, o čem to hrajeme. Obávám se, že Dejvické divadlo si tuto otázku nezodpovědělo. To, že divadlo nedostalo dotaci, nemělo pro děj vlastně žádný význam. Dramatická linka tu neexistovala, a připadalo mi, že se prostě nahodil nápad na díl, a pak si každý improvizoval na dané téma jako v učebně na DAMU, když je učitelem dán úkol. Výsledkem není ani tak seriál, jako spíše intelektuální estráda. Není špatná, ale ucelený děj tady prostě chybí.. (09.04.2019)

Po velkém hype od těch, co to viděli v kině, jsem bohužel zklamán. Laskavě vyprávěné anekdoty o hercích, hrané herci samými. Fandové Dejvického divadla zaplesají, ale já jsem absolutně neznalý současné české divadelní scény, natož abych viděl nějaké představení v Dejvicích (vím, pro čvuťáka ostuda, ale U Topolů jste nemuseli stát frontu na lístky). A proto si prostě nedokážu vychutnat to meta, že tento herec či herečka, které neznám, se stylizují v hraní sebe sama tak či onak. Snad se více rozehraje ten motiv s grantem, ale tento první díl nejvíc připomíná donutilovské historky z Provázku. (05.03.2019)

Asi bude každý díl samostatná improvizace nad nějakým klišé či lidovou představou o hercích a herečkách. První díl nám servíroval "duchovního" režiséra, tady si Dejvičáci hrají na všechny ty bulvární blesk-suprové představy "každý s každou ve všech polohách" (a nad tím Anděl). Škoda, teď jsou z toho takové intelektuální hřejivé Babovřesky, ve kterých si herci improvizují na dané téma jako v dobách studia na DAMU. Krobot to celé v předchozím díle uvedl, a teď si potichounku zmizel, aniž by to mělo nějaký dopad na děj. Milé, hřejivé, fandovské, s pár dobrými hláškami, ale tak strašně usedlé a bezzubé. Ideální zábava na ČT. (12.03.2019)

Pořád si připadám jako na návštěvě při improvizacích Dejvického divadla - Novotný s hraje na S+H, Issová medituje v šatně, první čtená se Stanislavským likvidujícím Skupu... jen ten scénář někam utekl, a to pěkně daleko. Jsou to jen korálky navlečené na tenkou šňůru, no prostě čím dál tím více taková milá hřejivá intelektuální TV estráda Dejvičáků. Ale nic proti, dobře se mi při tom cvičil stance a jab. (19.03.2019)

Konečně ty všechny improvizace slouží plně příběhu, timing vtipů šel o level nahoru, a pryč jsou intelektuální hříčky typu Hurvínek a Stanislavskij. A hned se to pozitivně projeví na tempu, které bylo u předchozích dílů značně nevyrovnané. (27.03.2019)

Návrat k estrádě. Zatímco v minulém díle se konečně řešila zkáza, tady už má navrch zase velmi volná skládanka divadelních střípků. Pro fandy ráj, ale jinak nevím, proč se seriál jmenuje Zkáza Dejvického divadla, když je to o té zkáze velmi okrajově. Spíš bych ho nazval Divadelní latina Dejvického divadla. (02.04.2019)

Trochu z toho cítím ublíženost. Herci jsou povětšinou levicově orientování, bojují za lepší zítřky (klimatická změna, ten správný prezident a podobně), ale jakmile dojde na nové technologie, hned zařadí zpátečku, a jsou staromilští až běda. Ale palec nahoru za ten přepálený závěr. Je zvykem v českých končinách končit divadlo nějak tak hřejivě, sluníčkovsky s písní na rtech (třeba tomuto seriálu velmi podobní Drábkovi Ještěři v Klicperově divadle), ale Dejvičáci tímto směrem naštěstí nešli. (09.04.2019)