Most cez rieku Kwai

„How to die like a gentleman, how to die by the rules - when the only important thing is how to live like a human being..“ Plukovník Saito, plukovník Nicholson a bůh ví jaká zrovna hodnost Shears. První dělá to, co musí a může, druhý dělá, co může a o čem je přesvědčen a třetí je přesvědčen, že musí udělat něco navíc. Kdo projeví slabost, nezemře.. Od začátku to Leanovi šlape, jak kdyby někdo pískal do kroku Colonel Bogey March. Pomník svéhlavosti, odvaze a šílenství. Ty se vždycky uměly schovat za tečičku na štábních mapách.. (07.11.2023)

Je to dobrý válečný film, ale není nejlepší. Myslím tím hlavně snímky z různých POW a internačních táborů rozesetých po celé Asii. Japíci tam drželi nejen spojenecké vojáky, ale i tisíce civilistů válčících mocností a obyvatel místních národů a povětšinou je nechali otrocky dřít na válečné infrastruktuře jakou byly železnice, letiště, mosty.... Osobně se mi více líbí http://www.csfd.cz/film/12438-kral-krysa/. Vpravdě jsem vždy obdivoval britské důstojníky, kteří drželi za každých podmínek v těchto táborech řád a disciplínu a to takovým způsobem, že to i hrdé a tvrdě vycvičené japonské důstojníky (ctící samurajský kodex Bušidó) často udivivalo. Je faktem, že řada velitelů takto zachránila spousty lidí a jiná jich zas vysokými nároky či tvrdohlavostí a vyžadováním dodržování Ženevské konvence (což Japonci povětšinou nerespektovali a většinou je to jen rozzuřovalo) řadu zabila... Australáci nebo Amíci to měli spíše na háku a v táborech drželi po tlupách. Důstojníci měli nárok nepracovat, mít ubikace odděleně od mužstva, nároky na vyšší příděly atd... což také většina z nich požadovala a dodržovala. V krutých podmínkách POW tyto výsady demoralizovaly mužstvo.... Film je o stavbě mostu, o národních povahách - hlavně britsko-japonských, britské hrdosti a neústupnosti a útrapách jaké zajatí vojáci zažívali v džungli zamořené malárií... Film zvěčnil pískaný popěvek písně Colonel Bogey march, který je válečnou písní v mnoha textových verzích. jednu z nich použil i Jan Svěrák v Tmavomodrém světě - vzpomeňte- ,,Hitler has only got one ball, Göring has two but very small, Himmler is somewhat sim'lar, But poor Goebbels has no balls at all...'' ----- Ale pískaná verze asi každému navždy připomene tento snímek. Koho tematika zajímá rozhodně doporučuji román jamese Clavella - Král krysa, či autobiografii Russella Braddona - Zajat Japonci, kde popisuje okolnosti zajetí i zážitky z tříletého pobytu v japonském POW. * * * * (25.06.2012)

2. svetová vojna, tentoraz západnou a omnoho veľkofilmovejšou optikou. Legendárny a mnohokrát citovaný epos aj napriek svojej nadmernej dĺžke nikdy nenudí a je pripomienkou, prečo vznikli širokouhlé plátna. Okrem veľkého príbehu sa však môže spoľahnúť aj na skvelú prácu s postavami, v podaní legendárnych hercov. (07.12.2017)

70%. Epický, obsahovo zaujímavý, herecky vypiplaný veľkofilm, ktorý má aj súčasnému divákovi čo povedať, osobne som si užila najmä prvú polovicu v japonskom zajateckom tábore s úžasnou scenériou džungle, ktorá ma vo filmoch vždy fascinuje. David Lean a jeho monotónny režisérsky štýl je však dôvodom, prečo ma vždy aj veľké výpravné filmy ako tento, začnú po čase nudiť a neviem sa dočkať konca (Lawrence z Arábie, Doktor Živágo). Myslím, že napriek mnohým filmovým zručnostiam Leana, by som tieto filmy dokázala v plnej miere oceniť až vtedy, keby sa réžie zhostil niekto s ráznejšími predispozíciami, pretože pri poslednej polhodinke som musela vyvíjať nemalé úsilie k tomu, aby som udržala dostatočnú pozornosť. Pritom tieto Leanove filmy majú vždy taký duchaplný podtón. (24.12.2010)

Společně s Memphis Belle a Oddíl 10 z Nevarone nejlepší válečný film všech dob, tenhle je navíc hodně drsný. Horko, není kam utéct a drsný šéf kempu. Nečekejte přestřelky tohle je pravé peklo války. Hereci jsou neuvěřitelně parádní a hrají naprosto dokonale. Hudba se dnes prakticky stala klasickou hlavně pískací pochod. Co více říci parádní a nezapomenutelný filmový zážitek. (24.01.2016)