Černá zmije

Nadprůměrný britský televizní seriál, kdy v každém díle první série se objevuje spoustu povedeného humoru, gagů a narážek na běh dějinných událostí v Británii. The Black Adder nabízí dobře znázorněný věk středověku a dokonale si jej připodobnil k obrazu svému, přičemž hlavní postavy jsou napsány s velkým přehledem. Scénář si nebere servítky s nikým a s ničím a dojde i na samotného Edmunda. (23.12.2014)

V druhé sérii se Blackadder posouvá dopředu nejen svým názvem, ale jednotlivé věty scénáře jsou emancipovanější a věrně tak reflektují časový posun do období pozdní renesance. Edmund a jeho věrní přátelé vytvářejí nezaměnitelnou přehlídku směšných a zároveň neupadajících hlášek, které dohromady s vedlejšími postavami zaručují perfektní zábavu. Každá epizoda v sobě nepřímo odkrývá téma, které mělo svou důležitost, jenže to by to nesměl být Blackadder, aby vše dopadlo úplně jinak. (23.12.2014)

Třetí série tohoto originálního seriálu je o dost jiná než všechny předchozí, ale to je dáno tím, jakým materiálem se zabývá. Dobové záležitosti jsou opět do děje jednotlivých epizod zakomponovány s obrovským humorným přesahem a do oči bijící je, jak probíhá karikatura tehdejší mocnosti s tím, že vše je provedeno s očividnou schopností lidí, dělat si legraci ze sebe samých, jak je to britům sobě vlastní. (23.12.2014)

Poslední, ale zároveň chronologicky nejbližší dějinná zpověď, tentokráte kapitána britské armády Blackadddera. Originálními hrátkami se slovy a vůbec významy slov se jednotliví představitelé prezentují v průběhu I. světové války a jak to tak bývá, vše je okořeněno luxusními gagy, hláškami a vůbec groteskními situacemi. Aby toho nebylo málo, tak do toho všeho vstupuje fakt absurdnosti s jakou se tato válka vedla a Edmund rázem má několikrát nahráno k naprosto geniálním glosátorským obratům. Čtvrté pokračování, tak nemohlo skončit o moc lépe. (23.12.2014)