Zložka 64

Za mě velmi slušný snímek. Sice Arab v hlavní roli a nějaký ten náznak té nadřazenosti. Vždycky se musí objevit někde nějaký "šílený vědec, pomatenec" který je nakloněn k nějaké té "vizi o čisté rase". Už mě tyhle náměty ani nepřekvapují. No ale co už. Přivřel jsem oči a ve výsledku se mi to vlastně i líbilo. Jak jsem si všiml, tak toto je 4 film v sérii. Začal jsem tedy od konce. Nevadí. Mě tenhle příběh navnadil na to, abych si pustil i ty zbylé. (21.03.2021)

Adler-Olsen a jeho osvědčená dvojka jsou zpět! Tentokrát našim multikulturním detektivům zamotá hlavu pár ukrytých mrtvol. Dopadlo to, řekněme, podle očekávání. Pro mě to není tak napínavé a promakané jako třeba seriálový Most (bez vykřičníku), ale pochopitelně seveřani se nezapřou. Pořád je tam ta stísněná atmosféra, nehostinné ulice, šero a tajemno. Adler-Olsen k tomu správně pochopil, že přimíchat do základu trochu té současné, moderní politiky na objednávku neuškodí a bude to v "odborných" kruzích ceněno více... Navíc ústřední dvojka je zvolená fakt parádně. Doporučuju všem milovníkům severských i jiných kriminálek. (27.02.2019)

Mrazivý detektivní thriller, který ukazuje na pohnuté dánské dějiny a svižně je míchá s aktuální migrační tématikou. Hlavním hrdinou je takový Dr. House akorát v policejním mundůru. Sekunduje mu arabáš, který je ale pro diváka mnohem více sympatičtější než neustále nasraný Carl. Do toho jim pomáhá zrzavá Rosa a občas mezi touhle trojicí proběhne i cosi jako jadrný černý humor. A na tomhle pozadí se odvíjí zpočátku nenápadná krimoška, která se postupně zaplétá a rozplétá chobotnici čehosi, co vypadá jako sekta. Jo, tohle by šlo. Severské kriminálky, navíc okořeněné bezvadnou depresivní hudbou, vám neudělají sluníčko v duši, ale pěkně ponurou dánskou zimu. 88% (19.03.2019)

Složka 64 je ukázkou toho, že i bez velkolepých gest a s trochou umu to prostě jde. Novinka Christoffera Boea posunuje sérii zase kvalitativně o level výše a i přes značné změny oproti předloze tahle podívaná prostě funguje. Od začátků, kdy film pracuje až na úrovni buddy cop komedie se snímek v hutný příběh s jasnou návazností na současné problémy a zločiny minulosti. Napínavý a skvěle zahraný kriminální thriller, který patří mezi to nejlepší co v žánru za posledních pár let vyšlo. (10.01.2019)

V pořadí čtvrtá filmová adaptace knižní kriminální série (zatím je prý šest dílů, nevím, nečetl jsem) dánského spisovatele Jussiho Adler-Olsena se vrací s kriminálním oddělením Q, nevyřešeními případy, permanentně nabroušeným detektivem Carlem Mørckem i jeho muslimským kolegou Assadem. A je to zatím ze všech natočených snímků suverénní pecka. Tři mrtvoly roky naaranžované okolo jídelního stolu v jednom z kodaňských bytů, čtvrtá židle prázdná. Kdo si místo (ne)zasloužil? Vracíme se do 60. let do ostrovního převýchovného ústavu pro mladé dívky. Nebyly nebezpečné, netrpěly na tu dobu „závadnými“ chorobami. Jen byly poněkud divočejší ve svém sexuálním apetitu. A už tehdy započalo masové nedobrovolné zbavování rozmnožovacích schopností neposlušných dívčin. A prorůstá do současnosti ruku v ruce s dalšími aktuálními problémy Evropy. Tudíž se dostáváme do tematicky závažných rozměrů, které vůbec nepůsobí samoúčelně. Ba naopak. Přirozené je i napětí mezi vyšetřovateli, protože Assad má oddělení opustit a Carl se tváří, že to jde mimo něj. Jejich vztah je dynamický, vzájemné pošťuchování funkční. A ačkoliv Nikolaj Lie Kaas zůstává králem deprese, jeho vývoj je patrný a sem tam projeví nějakou vstřícnost nebo uznání. Zápletka vyznívá poměrně originálně, napětí graduje, snímek má solidní tempo. Takže za mě opravdu velká spokojenost!! (23.02.2019)