Hotel Mumbai

V totálne najľudnatejšom indickom meste-Bombaj (pre zaujímavosť ide o štvrté najľudnatejšie mesto na svete) sa 26. novembra 2008 odohrala séria koordinovaných, teroristických útokov s cieľom pozabíjať (zmasakrovať) čo najväčší počet ľudí, lebo hlavné motto každého násilníka znie: „Čím viac, tým lepšie” ! Sekundárne sa zamerali na luxusný Taj Hotel, v ktorom sa nachádzalo prinajmenšom tisícka hostí a stovky zamestancov. A austrálski tvorcovia o tom nakrútili dych-vyrážajúci film, ktorý si nikdy nekladie servítku pred ústa a všetko servíruje s priam naturalisticky-dokumentárnym nádychom, akoby ste sa tu ocitli na vlastnej koži, čo by ste určite, a to mi naozaj verte, nechceli prežiť ani vo svojej najtemnejšej nočnej more s Freddym Kruegerom. _ Austrálčan (režisér) Tony Maras sa zameriava na vývoj udalostí práve v tejto mohutnej stavbe, úctihodnej svojimi rozmermi, v ktorej sa dá teoreticky ukryť pred nebezpečenstvom, ale ani to nie je vždy zažehnané... Títo lotri sa nezastavia pred ničím, a tak treba dostatok šťastia, aby jednotlivec vôbec odvrátil ich pozornosť... _ Od úvodnej sekvencie, keď prichádzajú na člne, vstúpia na pevninu (pôdu), tak už veľmi dobre viem, že odteraz nastáva peklo na zemi, ktoré potrvá niekoľko hodín, pričom sa stávam určitým svedkom šialeného a brutálneho masakra, ktorý nemôžem nijako zastaviť a ovplyvniť. Vždy prídu tam, kde to človek najmenej očakáva, a preto sa stáva na moment úplne paralizovaným, ale i napriek tomu s veľkým dôrazom na prežitie. Videl som strašne desivú realitu, na ktorú sa prizerať bolo extrémne depresívne ! SurovÉ, RealistickÉ a MrazivÉ, tak tieto prídavné mená presne vystihujú, aké to celé je... PS: Záverečný útek po schodoch je neuveriteľne deprimujúci, no s nádejou na záchranu. (Dev Patel bol exceletný a strhujúci). (24.08.2019)

Hotel Mumbai je poměrně zdařilé zachycení teroristických útoků, které zachvátily a ochromily v roce 2008 celý svět a je fascinující, jak se na takovéto věci zapomíná. Když vezmeme v potaz, že se jednalo o celovečerní prvotinu Anthonyho Marase, tak po řemeslné stránce si opravdu není moc, na co stěžovat. Herecky je všechno také v pořádku. Mně osobně film zkazila totální neschopnost indických autorit jakkoliv reagovat a něco vymyslet, ale to není vada filmu. Bohužel jsem to měl celou dobu v hlavě a tento nepříjemný pocit mnou totálně rezonoval po celý snímek. (30.10.2019)

Konvenčně, nicméně dostatečně nekompromisně natočená teroristická střílečka, která navíc stihne hezky kopnout do neduhů dnešní doby: 1) ani místo s extrémní koncentrací lidí nemá dostatek bezpečnostních složek 2) dychtivá média prostřednictvím svých nadržených reportérů a přímých přenosů poskytnou cenné informace samotným teroristům, čímž se nevyhnutelně stávají spolupachateli (11.02.2020)

To, čo pre New York znamená 9/11, to isté je pre Mumbai neslávne známy dátum 26.11.(2008). A presne na tento čierny deň v Mumbai sa zameriava tento film. Na úvod musím povedať, že filmy podobného žánru neobľubujem, takže namiesto neúnavného strieľania a teroru ma oveľa viac zaujal úžasný vizuál a skutočne kvalitná výprava a kulisy. Samozrejme, dej zasadený do impozantného hotela Taj Mahal Palace, bol priam srdcervúci. Obzvlášť, keď som sa mnohými mumbaiskými lokalitami, ktorými otriasli útoky, prechádzal aj osobne. Filmové spracovanie tejto tragédie bolo zaujímavé. Na jednej strane sa mi zdalo, že ten teror v podobe nekonečného strieľania a prenasledovania hostí, dostal predsa len príliš veľa priestoru, no na druhú stranu sa mi páčilo ako tu bol krásne vykreslený kontrast medzi útočníkmi a hrdinskými ochrancami z radov samotného hotelového personálu. Tí sa pokúsili zachrániť katastrofálnu situáciu, ktorú ešte viac umocnilo totálne zlyhanie NSG. Film bol naozaj na úrovní, hoci ja by som určite ocenil viac priestoru venovaného konverzačnej zložke a menej tej streleckej. P.S. Indické aktivity organizácie Lashkar-e-Taiba sú maximálne úbohé a odsúdeniahodné! (14.06.2019)

"Nechte si ty modlitby, kvůli tomu začaly tyhle sračky." Tato hláška z filmu tak nějak shrnuje moje mínění o náboženstvích obecně a o relidžn of piss obzvláště. Jak víme, jeho stoupenci si zamilovali několik oblíbených destinací, které navštěvují pravidelně, například německé trhy, pařížské kluby či londýnské mosty patří k povinným zastávkám na okružních jízdách po civilizaci. Pokud jde o film, nejde o rekonstrukci celého útoku v Bombaji, ba i události v samotném hotelu jsou odvyprávěné s notnou dávkou umělecké licence. Ne úplně špatně, přesto u podobných témat dávám přednost spíš dokumentárnímu přístupu než volnému vyprávění. Díky tomu totiž přece jen film občas sahá ke klišé a ne moc uvěřitelným kombinacím situací, které kazí celkové vyznění. Jsou to taková tři ákáčka z pěti, ovšem s plnými zásobníky. (08.12.2019)