Šarlatová ulice

Tématu moderních čarodějnic (Dylan: treacherous young witches) věnovali v první polovině dvacátého století značnou pozornost právě ti nejtalentovanější režiséři. Proč (Renoir, Lang, Buňuel atd.) věnovali svůj um právě tomuto, dnes již už ne tolik frekventovanému tématu? Považovali ho za zásadní? Měli s ním vlastní zkušenosti? A nyní už to není problém? Nebo se něco takového již neděje? Je pan Křížem Kráž (výborný Edward G. Robinson) už přežitkem? Obávám se, že ne! Ještě minulý rok se můj zubař, doktor Jan Well, soudil s ženou, která na něm vymánila, zřejmě s příslibem sňatku, dva miliony. Soud ji správně osvobodil, protože finační "dary" dostávala ne ze své, ale z jeho vůle. O peníze sice přišel, ale zato se usmířil s manželkou, a pokud vím, šťastně žije v obci poblíž Brna. Fritz Lang to již takhle nezfilmuje, udělal to dopředu, toto je jen jedna z možných variant. (12.12.2014)

Veľmi, veľmi kvalitný snímok. Skutočne veľmi nenápadný a podceňovaný, hoci zbytočne. Fritz Lang to mal skrátka v sebe. Vedel sa vyjadrovať veľmi ľudským spôsobom a pútavou myšlienkovitosťou servíroval ťažké osudy jednotlivcov, kde často používal aj istý druh ostrejšej satiry. A je mi výsostne jedno, že úbohý hlavný hrdina bol príliš naivný. To, čo dielu pridalo na hodnoteniu okrem skvelej pozične tieňovitej Langovsky špecializovanej atmosfére s pálivým svedomím G. Robinsona (ten urobil iba to chudák, čo v sebe dusil celý život), bol zlomyselný vtipálek Dan Duryea a mrcha Joan Bennett. Táto skladačka dokonale pasovala 4,5. (12.10.2013)

Děj filmu Scarlett Street má zajímavý atmosferický průběh. Vše začíná nevinně - muž s úsměvným jménem Chriss Cross, který pracuje v bance a doma je pod pantoflem, se jednoho dne seznámí s mladou dívkou Kitty a řekne jí (snad pod vlivem její krásy a v poblouznění), že se živí jako malíř. Začínají se scházet, Chriss začíná malovat a Kitty (a její milenec Johnny) potřebuje peníze - a dobrácký muž nedokáže hnědým očím říci ne. Chrissovy obrazy navíc vyvolají velký zájem - Kitty a Johnny získávají kýžené bohatství. Pravý autor ale zůstává bez povšimnutí... Humor se vytrácí a přichází temná atmosféra, fatalita, hra stímů a světel - přichází film noir. Langova Scarkett Street je "remakem" Renoirova filmu La Chienne. Lang ho ale během natáčení neměl k dispozici, čerpal pouze ze svých vzpomínek. (17.05.2006)

Až na ten debilní halucinačně stavěný konec stylový a hlavně podle dobových pravidel pečlivě uhlazený noiárek. Kolega Douglas mluvil v lektorském úvodu o Kitty jako o echt děvce, což ale ve filmu až na její poslední výstup příliš patrné nebylo. Vyčůranost tehdejší zcela jistě zůstala i v člověku dnešním. Skvělá práce kamery! Mé již několikáté setkání s Edwardem G. Robinsonem, a asi nikdy nezklamal. Osobně bych si uměl představit dva konce, první by v divákovi zanechal otazníky, druhý by byl smutný, ale ani jeden by nevyzněl tak do pitoma, jako to udělal Lang. Visions of Light 2012, kino Art, Brno. (03.11.2012)

Mnohem lepší bratříček Ženy za výlohou, které sice (až na prvotřídní závěr) nestíhá co se atmosféry týče, naopak příběhem a vlastně celým jeho zpracováním ji nechává daleko za sebou v prachu. Na hlavní dvojici je škoda plýtvat slovy, jejich postavy jsou jednoduše bezchybné, kdo mě však překvapil byl obyčejně nevýrazný Dan Duryea. Jeho role mu očividně sedí a svým slavnějším kolegům bez problému stíhá. Dojem nakonec docela kazí chvílemi zbytečné natahování a vůbec bych se nezlobil kdyby se konec o nějakých deset nebo patnáct minut uspíšil. (04.07.2010)