Nibelungové: Smrt bohatýra

Co mi na těch němých filmech vadí (Lang-neLang) jsou šílená utahaná gesta a pohyby herců. Všechno je tak příšerně pomalé! Jakoby nestačilo to patetické a přehnané rozjímaní, zmalované ksichty apod. Než postava udělá krok, uběhne minuta... zív! A navíc se nemůžu zbavit dojmu, že Siegfried vypadal jak Ivánek z Mrazíka. (13.03.2008)

No není Nibelungská legenda jednou z nejkrásnějších? V režii Fritze Langa jde o úchvatnou podívanou, kombinovanou skvělým hudebním doprovodem. Samozřejmě, není to pro dnešního líného diváka, akcí se docela šetří, přesto jde o jedno z nejlepších děl 20. let minulého století. K vidění zde: http://www.youtube.com/watch?v=z3AK5LgnlvA i s druhým dílem. (25.08.2011)

Kam se hrabe Buñuelovo řezání oka, Siegfried si to drakovo málem.namazal na chleba. Nechutně realistická scéna vypichování oka se řadí k tomu nejhnusnějšímu, co jsem ve filmu viděla. Langův drak bez potíží strčí do kapsy všechny své následovníky, včetně těch generovaných počítačem v Jurském parku (inu alespon vim, kam chodil Karel Zeman pro inspiraci). Masky, scéna, triky, spousta vizuálních vychytávek, výborné herecké výkony a hlavně mimořádně nápaditá režie spolu v jednom kompaktním celku tvoří dílo vskutku mimořádné. Hádka dvou královen na schodech chrámu je něčím, na co se hned tak nezapomíná. Určitě rozumím tomu, jaké pozitivní emoce musel tento film o hrdinném Siegfriedovi vyvolat. Na svoji národnost musel být po zhlédnutí filmu hrdý každý Němec. Langovi se to daří bez zbytečného patosu, gigantických a nacionalistických gest. Kouknou, pane Spielberg, jak se to dá udělat, když se to umí! (06.02.2020)

Hollywoodsky se tvářící jízda v německém duchu s ďábelskými FX a překvapivou „outdoor“ výpravou, je bohužel nudnou heroickou fantasy, která dokazuje, že tenhle druh velkovýroby je vlastní spíše zámořským tvůrcům (i když se k nim Lang po emigraci připojil) než našim pedantským sousedům. Pokud nejste extrémní milovníci árijských svalnatců a germánských legend, doporučuji raději zabrousit do arabských končin za jedním potutelným a mnohem více charismatickým zlodějíčkem z Bagdádu. (19.06.2005)

Siegfried, prototyp nordického krásavca, sa zaúča v kováčskej dielni s kreatúrami, výzorom i správaním pripomínajúcimi skôr polodivoké opice ako ľudí. Nečudo, že po ukovaní meča odtiaľ chce zdrhnúť a nájsť si nevestu. Aby zabudol na nedôstojnú a primitívnu spoločnosť. Cestou vykoná pár hrdinských činov, vykúpe sa v dračej krvi, podmaní si ďalšie ohavné kreatúry, tentoraz trpasličie a žijúce ako krty prevažne v podzemí, a zmocní sa ich pokladu. Naložený bielou mágiou, čarovnou silou a zlatom hrdo nakráča k neveste. Ako to tak býva, neschopní kokoti so vznešeným pôvodom vždy bránia schopným, hoci neurodzeným v osobnostnom raste (so zástupom rovnako morálne pochybných, vždy ochotných podrazáckych čurákov v zálohe), pretože cítia svoj možný rýchly pád. Preto strkajú šikovným a múdrym pod nohy polená, či priamo okovy. Vďaka takýmto polenám musí ešte Siegfried podniknúť predsvadbovú cestu na Island. Aby pre neschopného nevestinho brata, inak takto kráľa, zbalil ženu. Všetko sa zadarí. Ale ako veľmi častokrát v živote, zdanlivo jasné a priame životné smerovanie brutálne skomplikujú ženské vrtochy. Jednoducho, za všetkým (namazanou stranou chleba dole) hľadaj ženu. Ženské márnomyseľné ješitnosti v správaní ako závisť, túžba sa pomstiť a na druhej strane neuveriteľná ženská dôverčivosť voči rečiam podrazáckych hajzlov veľmi skomplikujú Siegfriedovu životnú púť. Ohromujúce a výtvarne plastické bájoslovné rozprávanie na špičkovej úrovni. (27.02.2021)