Nibelungové: Pomsta Krimhildina

Krimhildina pomsta je neprekvapivo o tom, ako sa chce niekto pomstiť za smrť blízkeho človeka jeho vrahovi. O tom, že ak táto nenávisť mu prerastie cez hlavu, je zrazu zle. Bohužiaľ ale o ničom inom tento film na rozdiel od dejovo bohatšieho prvého filmu nie je. A tak stopáž výrazne predlžujú dlhé zábery, ktoré majú vyvolávať určitú emóciu, avšak po čase skôr nudia. Výpravná bitka prichádza až na záver, dovtedy stále dokola počúvame Krimhildu, že sa chce pomstiť. Chápem, že som ovplyvnený rôznymi revenge klišé, ktoré vznikli dávno po Nibelungoch, avšak nič s tým neurobím. Výprava znova parádna, osová súmernosť rovnako precízna, ako v prvom dieli. Mám pocit, že ak by Lang trochu viac popremýšľal v strižni, mohol vzniknúť geniálny a hlavne dejovo svižný film nemeckého expresiomizmu. Mabuseovi rozdelenie do dvoch dielov svedčalo viac. Ale aj tak spokojnosť. 70%. (07.03.2014)

Celý děj je věnován Kriemhildině pomstě. Kriemhilda se mění v temnou postavu a o to pozitivněji se náhle jeví lstivý Hagen. Celou polovinu filmu zabírá závěrečná bitva, v níž jsou všichni pobyti. Je to pěkná řežba. Tenhle díl mi přišel o něco slabší než první část. Byla-li síla prvního filmu v působivých prostředích, tak zde jsem si díky sevřenosti děje mnoha neužila. (28.01.2004)

První fantasy velkofilm vůbec.Langův film na motivy staroněmecké Písně o Niebelunzích zachovává vynikajícím způsobem poetiku předlohy a zdařile ji kombinuje se stylem expresionistické kinematografie. Naštěstí se mi to podařilo sehnat s anglickými titulky, jejichž kouzelný patos (i to patří k expresionismu - vyjádřen je např. lesk brnění, ale ne jeho přesný tvar a podoba). Dnes naneštěstí podobné výrazové prvky patří spíše k pohádkám, ale ve své době to byl fantasy epos na neuvěřitelné úrovni. K nevýhodám patří především příliš velká kulisovost, theatrální herecké výkony a příliš malá monumentalita. V životě bych neřekl, že to můžu říct o Langově filmu, ale je zkrátka příliš komorní. Davové scény se nekonají, dokonce i nádvoří, které by mělo být plné lidí, je poloprázdné. Člověku s fantasií to ale nevadí. Navíc to má úžasnou hudbu. (06.11.2009)

Druhý díl Nibelungů má ještě velkolepější výpravu než první, režie stejně úžasná, bitevní scény zvládnuty na výbornou, herecké výkony na svou dobu nadprůměr. Verze s hudebním doprovodem Bottfrieda Rupperta je i přes svou délku (téměř 2 a půl hodiny) perfektní a nenudí. Celkově na stejné úrovni jako první díl (Siegfried) - 5*. (16.11.2008)

Dovršení zkázy rodu Nibelungů - nejdříve v srdcích, poté na bojišti. Otec zabije syna, příbuzný příbuzného... protože germánská věrnost je nezdolná a nenávist věčná. Ale nejen mezi nimi propukne zmar, pohled na kdysi mocného Atillu, jak zhroucený sedí na svém trůně, v náručí mrtvolu syna, je nezapomenutelný. Výprava je podobně velkolepá jako v Siegfridovi, našlo se tu pro ni ale ještě větší využití - úžasné kostýmy, masky a výborně zrežírované davové scény. Přibylo více akce a naopak stereotyp, jenž mi znechutil druhou polovinu Siegfrida, už doznívá pouze v úvodní půlhodině. Takhle nějak jsem si Nibelungy představoval - epické, vizuálně fascinující, temné. Silné ****. (27.06.2007)