Mäsiar, kurva a jednooký muž

„Dostanu svůj žold?“ - „Dostaneš hovno! Slyšel jsem, že máš dluhy.“ - „Sto tisíc.“ - „Víš co? Nech si tu zbraň…a střel se do hlavy.“ Psanec a prostitutka. Oba odepsaní, bez peněz a budoucnosti, se nezávisle na sobě rozhodnou v jednu noc ukončit svá trápení. Jenže osud je svede dohromady…Už od úvodu jsem podvědomě cítil, že půjde o podívanou s přívlastkem „zvláštní“. Tak se dá označit i pohlcující, dominantní atmosféra, která je skvěle podpořená černobílou kamerou (ta navíc podtrhuje i syrovost a naturální scény), střihem a hudbou. A podivný je i vztah ústřední dvojky, který není ani tak o lásce, jako spíš vzájemné potřebě, přesto jistá „blízkost“ nechybí. Podařila se nastínit i doba, to chladné, blátivé a šedé Maďarsko jsem cítil i chvíli po zhlédnutí. Vůbec ve mně ten film ještě dlouho dozníval, přesto, že se v něm toho tolik neděje a je odosobněný. Pár věcí mi vadilo (nejvíc asi řezníkova „nesmrtelnost“), i tak to vidím na 4*. „Co je to za znamení?“ - „Znak kurev.“ - „Kdy mi dáš?“ - „Nikdy!“ - „Proč ne? Vše je na prodej. I tebe si koupím!“ (12.09.2021)

Podle názvu a synopse film, který bych rozhodně ze svého promítacího plánu vynechal. Nicméně ho natočil János Szász a to se nedá jen tak přejít bez povšimnutí. Což o to, režie je výborná a udržuje diváka v neustálém napětí. Boj dvou mužů o "kurvu" je také podán dostatečně expresivně a s maximální hutností: chtějí ji (černou Dorku Gryllusovou) mít oba a za každou cenu. Kdo ovšem s něčím příliš zachází, tím také většinou schází. Proč si ale takový talentovaný režisér vybral právě toto brutální a primitivní téma pro svůj film mi z filmu samého nevyplývá. (20.12.2020)

Film Szásza Jánosa, natočený podľa skutočných udalostí, je v rámci možností tak surový a naturalistický ako len môže byť. To už potvrdzujú úvodné krátke snímky, ukazujúce, že čo všetko musí Mici vznášať pri jej „robote“. K tomu rýchle bubnovanie (hudba) pridá na intenzite. Tento „nutný“ úvod však slúži len k pochopeniu neskoršieho chovaniu slečny. Centrom príbehu je v podstate (milostný) trojuholník, ktorého body tvoria Mici, Léder G. a Kodelka F. To, že pán Kudelka musí dorovnať svoje staré účty pánovi Léderovi, je len „druhoradé“. Úprimne povediac, neviem, že čo všetko je pravdou v tomto príbehu, podľa užívateľa „krapek“ veľa vecí bolo „trošku“ inak. To však ešte nemení nič na tom, že J. Százsovi sa podarilo natočiť silný film. Je tu zopár zaujímavých scén, napríklad pobodanie pána Kudelky alebo pokus o jeho zabitie, ktoré hraničia s realitou. Najsurovejšou scénou však nie je samotný osud Lédera a Mici, ale „Dexterovský“ spôsob zbavenia sa pozostatkov pána Kudelky. Čo sa týka kamery, tak práca s ňou je dobrá a čierno-biely objektív len pridá na jej hodnotách. Všetci traja herci v rolách spomínaných postáv podávajú silné a presvedčivé výkony. (D. Gryllus nikdy nemala problémy s nahotou a erotickými scénami a to potvrdzuje aj v tomto filme.) Jedine, čo postrácam, je objavenie sa dominantnejšej vedľajšej postavy. Suma k sumáru: Maďari opäť dokázali natočiť film, ktorý so svojimi scénami sa dostane pod vašu kožu. Osobné hodnotenie: 82% (****) (22.03.2020)

Ak existuje noir/expresionistická komorná dráma s východnými prvkami,tak Mäsiar,kurva a jednooky muž je toho príkladom.Janos Szász oprášil jednu z najneslávnejších madarských kriminálnych prípadov z obdobia medzi dvoma svetovými vojnami a vytvoril napinavé aj po štylistickej a jazykovej stránke zaujímave dielo.Dôraz na sexualnu vášen a silnú telesnosť v žiadnom prípade nie je samoučelný.Obrazy sexualnej tužby a nahoty su na sebe navrstvené priamou,primitivnou a stredovekou krutostou bitunku a rovnako prvotným inštiktom koristi.Sme surove mäso,zvieratá na uteku,ktore sa hádaju v zajatí našich biologických determinácii,ktore si zaslužia sucit,ale sotva odpustenie,preto žiju svoj život v iluzii,že môžu oklamať svôj vlastný osud. (15.09.2022)

Maďarská filmařina má svůj výraz a jakousi zvláštnost, kterou ve filmech jiných zemích nenajdete. Příběh je zčásti inspirován skutečnou událostí, která se stala v Budapešti v roce 1925. Doba, která Maďarsku moc nepřála...Režisér János Szász svůj film natočil na černobílý materiál (s výjimkou snové pasáže), jenž podtrhuje depresivní temnotu a jedinečnost. Rekvizity, domy, jatka - to vše dýchá dobovou atmosférou. Dalšími plusy jsou zvuk, hudba, kamera, herci a vcelku odvážné sexuální scény. Vyvrcholení snímku je fakt brutálně naturalisticky ztvárněno. (20.12.2020)