Ministerstvo strachu

"Za všetkým hľadaj tortu!" Alebo ako sa strhujúcim dejom poľahky preniesť ponad výhrady k slabej charakterizácii postáv a k oklieštenému prevodu knižného originálu. Málo psychológie, veľa akcie. A paranoje, skutočného šiesteho zmyslu moderného človeka. Temné náznaky. Veštiareň a vyvolávanie duchov! Tajomný muž, pilníkujúci si nechty. Výrez torty drtený dlaňou na tortovú kašičkovú mrvenicu. Humor a nadhľad! To všetko je v Ministerstve strachu, filme so skvele zvoleným názvom. 71 rokov od nakrútenia sa totiž unifikujúco trefne hodí aj pre veľa dnešných orgánov. (19.10.2015)

Ministerstvo strachu je špionážním thrillerem s ponurou atmosférou a umně vybudovanou strukturou rozvětveného zla. V tomto oboru byl mistrem Hitchcock. Lang nezaostal ve vynalézavosti prostředí ke strhující podívané. Vybral si vděčné a aktuální téma, ze kterého mrazilo již při pouhém uvědomění si této možnosti, oblíbeného anglického spisovatele Grahama Greenea. Fritz Lang byl mistrem nálady napětí, tajemna a všudypřítomného strachu a zla. Atmosféra v citově zabarveném herectví je jedinečnou kulisou napínavého příběhu, kde nechybí akce, dobrodružství, hrdinství, romantická náklonost a odhodlaný boj za osobní svobodu. Význam zápletky přesahuje jedince a dodává příběhu okouzlující mystérium možného, tajuplného a nebezpečného. Každá postava skrývá své životu nebezpečné tajnosti a nenuceně hraje svůj svěřený part až do posledního dechu. Hlavní postavou příběhu je Stephen Neale (velmi dobrý Ray Milland) se skrývanou bolestí nedávné minulosti v oparu mystické záhady přítomnosti, ohrožující samu podstatu života. Nepodléhá strachu a odhodlaně postupuje krok za krokem k pravdě a vysvobození z psychického zajetí. Při každém kroku hrozí nepřítel a konečné řešení a příběh graduje svou svíravou zvědavostí. Hlavní ženskou postavou je Carla Hilfe (šarmantní Marjorie Reynolds) s bolestivou zkušeností minulosti. Ona dodává romantickou linku, odvahu a potřebnou pomoc. Rozporuplnou postavou je Carlin bratr Willi Hilfe (dobrý Carl Esmond), muž v čele dobročinné společnosti. Se sebevědomou potměšilostí rozehrává rafinovanou hru se zametáním stop a ukrytím pravdy. Z dalších postav: záhadná a pobavená vědma Bellane (šarmantní Hillary Brooke), složitý případ rozplétající policejní inspektor Prentice (příjemný Percy Waram), vyhledávaný krejčí a muž dvou tváří Travers alias Cost (zajímavý Dan Duryea), svérázný knihkupec Newland (příjemný Thomas Louden), vědma s osudovou chybou (Aminta Dyne), nebezpečně vykutálený slepec (Eustace Wyatt), či propíraný ministerský poradce Dr. Forrester (Alan Napier). Ministerstvo strachu je především zábava, která je díky Langově mistrné stavbě napětí a ponurosti stále strhující a uspokojující. (12.02.2017)

Film je šíleně nelogický, ale nevadí to, protože je krásný. V rychlém spádu se /ne/vinný hrdina zamotává do osidel špionážní sítě, pronásledují ho, on pronásleduje jiné, potkává lásku i zradu, seznámí se s divukrásnou špionkou s černou duší i alkoholickým soukromým očkem a zachrání dívku, kterou miluje, takže se možná zbaví výčitek svědomí za svoji minulost.____ Jen divák nesmí přemýšlet nad motivací postav. /1. 12. 12./ (01.12.2012)

Langův film byl nepochybně silně limitován disponibilními producentskými penězi; natáčet se muselo nejdříve na přelomu let 1943-44, tj. fakticky uprostřed druhé světové války. Není důležité, jak naložil s literární Greenovou předlohou; koneckonců změnil i jména hlavních hrdinů. Podstatný je vypjatě protifašistický tón, kterým je MINISTERSTVO neseno a špičková filmová řeč, jež byla použita pro jeho zvárnění. Vysloveně mi ovšem vadí zcela neorganický opravdu hollywoodský "happyzávěr". Neméně zajímavé je také srovnání s naší poválečnou tvorbou (např. slavným dílem ULOUPENÁ HRANICE). (V této souvislosti stojí za zmínku, že Greenova látka byla na vysoké úrovni ztvárněna i v českém prostředí: stejnojmenná dvoudílná televizní inscenace byla natočena v r. 1966 vynikající režisérkou Evou Sadkovou podle scénáře neméně dobré Bohuslavy Zelenkové a v hlavních rolích tehdy zářili mj. Marie Glázrová, Milena Dvorská, Jiří Adamíra, Svatopluk Beneš, Zdeněk Ornest, Felix le Breux a mnoho dalších.) V každém případě si Langův film uchovává pel výjimečného díla. (25.12.2010)

Greenovu knižní předlohu jsem před nedávnem četl a přišla mi vynikající. Když jsem se dozvěděl, že existuje filmové zpracování, měl jsem trochu pochyby. Ty se bohužel při sledování tohoto filmu naplnily. Příběh totálně překopaný, zjednodušený (například celá druhá část knihy odehrávající se v sanatoriu chybí), postavy nelogicky přejmenovány a zcela neodpovídají svým knižním předlohám - hlavní hrdnina Stephen Neal (v knize Arthur Rowe) je usměvavý hollywodský hezoun, kterého zřejmě to, že kdysi zabil svou ženu vůbec netrápí (v průběhu celé knihy se potýká s myšlenkami na sebevraždu) a Carla Hilfe (v knize Anna Hilfe) je až příliš vychcechtaná a bezstarostná narozdíl od svého románového protějšku. Škoda. Kdyby se látka správně uchopila tak, jak to Greene zamýšlel, mohl z toho být strhující tří hodinový psychologický thriller. Na druhou stranu, když odhlédnu od toho, že jsem knihu četl, tak musím uznat, že filmu se nedá mnoho vytknout - film má skvělou atmosféru, spád, nenudí, hlavní hrdinka je opravdu kus a vtip na konci mě brutálně rozsekal. (11.01.2009)