Ministerstvo strachu

Měl to být začátek nového života, místo toho hlavní hrdina během 2. světové války odhaluje v Londýně špionážní nacistické spiknutí sahající do velmi vysokých pater. Naštěstí na to není sám, pomáhá mu milá atraktivní emigrantka z Rakouska, díky níž se snad vše v pozitivní konec obrátí. Věřím, že po tomhle filmu už se nikdo z diváků na obyčejný dort nebude dívat stejně jako dosud. A to je vlastně ta nejzajímavější perlička, že všechny zajímavé a napínavé události v tomto filmu odstartuje obyčejný domácí dort. Tenhle film byl úžasnou strhující jízdou, která měla měla ten správný náboj a grády, a kdy jsem byl v neustálém napětí a strachu o hlavního hrdinu. Chytrý scénář, geniální provedení. Tleskám! [Noir Film Festival 2019] (24.02.2020)

Langův film byl nepochybně silně limitován disponibilními producentskými penězi; natáčet se muselo nejdříve na přelomu let 1943-44, tj. fakticky uprostřed druhé světové války. Není důležité, jak naložil s literární Greenovou předlohou; koneckonců změnil i jména hlavních hrdinů. Podstatný je vypjatě protifašistický tón, kterým je MINISTERSTVO neseno a špičková filmová řeč, jež byla použita pro jeho zvárnění. Vysloveně mi ovšem vadí zcela neorganický opravdu hollywoodský "happyzávěr". Neméně zajímavé je také srovnání s naší poválečnou tvorbou (např. slavným dílem ULOUPENÁ HRANICE). (V této souvislosti stojí za zmínku, že Greenova látka byla na vysoké úrovni ztvárněna i v českém prostředí: stejnojmenná dvoudílná televizní inscenace byla natočena v r. 1966 vynikající režisérkou Evou Sadkovou podle scénáře neméně dobré Bohuslavy Zelenkové a v hlavních rolích tehdy zářili mj. Marie Glázrová, Milena Dvorská, Jiří Adamíra, Svatopluk Beneš, Zdeněk Ornest, Felix le Breux a mnoho dalších.) V každém případě si Langův film uchovává pel výjimečného díla. (25.12.2010)

Nečetl jsem knižní předlohu - toť omluva na začátek. Co se týče Langova Ministerstva strachu samotného, je dokonalou ukázkou stárnoucího filmu. Celá ta válečná konspirační paranoia totiž působí z dnešního pohledu dost přehnaně a celý příběh kvůli ní ztrácí velký kus své vážnosti a napětí. Když navíc přičtu nevyužítý potenciál hlavního hrdiny, na jehož psychické rozpolcenosti by celý film mohl stát, zbývá "pouze" dobře odvedená řemeslná práce s několika zajímavými momenty. (28.04.2010)

Škoda jen, že druhá polovina nemá tak silnou a napínavou atmosféru, jako polovina první. Pak je ještě škoda toho ukvapeného závěru, protože ten kdyby byl lépe udělaný, klidně bych těch slabých 5* dal. Jinak je to ale skvělé - záběry kamery jsou naprosto mistrné, herecké výkony povedené (byť hodně mírnému přehrávání se to občas nevyhnulo) a příběh dokáže zaujmout a je i skvěle vedený. Stejně na celém filmu je nejlepších prvních 25 minut, které jako by vypadly z nějakého Lynchova filmu. Silné 4* (05.07.2020)

Veľmi svižný film noir. Tempo je skoro až zbesilé, stále sa niečo deje a nie je to myslené až tak vážne, ako niektoré žánrovky s Humpreym Bogartom. Hitchcock a Lang sa zrejme navzájom ovplyvňovali a možno tá podobnosť je aj dobou, ktorá takýmto trilerom priala. Milland pripomína Jamesa Stewarta. Knihu som nečítal, takže nemám s čím prorvnávať a je to dobre. (14.06.2012)