Réžia:
Fritz LangKamera:
Karl FreundHrajú:
Alfred Abel, Gustav Fröhlich, Rudolf Klein-Rogge, Fritz Rasp, Theodor Loos, Erwin Biswanger, Brigitte Helm, Fritz Alberti, Grete Berger, Olly Boeheim (viac)Obsahy(1)
Píše se rok 2026...vítejte v Metropolis. Vítejte ve studeném a přetechnizovaném městě budocnosti, ve světě vynálezů a prosperity, ale také sociálního útisku... Masy dělníků totiž žijí pod zemí a obsluhují stroje,aby smetánka na povrchu mohla bezstarostně žít...FREDER FREDERSEN (GUSTAV FRÖHLICH), syn vládce Metropolis, si užívá bezstarostně života v zahradách rozkoše, až do té doby, než se setká s MARIÍ (BRIGITTE HELM), kázající v podzemí dělníkům o lepším světě a interpretující jim starou biblickou pověst, zaměřenou na konflikt mezi vládnoucí a pracující třídou a vyzývá je ke vzpouře... (caligari)
(viac)Videá (2)
Recenzie (420)
Absolútna fantasmagória! Svojho času som napísal, že 12 rozhnevaných mužov je najlepší film, aký bol kedy natočený. Za týmto názorom si stále stojím, no Metropolis ním silno otriasol. Veľkolepé, unikátne, majstrovské umelecké a myšlienkové veľdielo a zároveň revolučná sceince fiction, ktorá trpí akútnym nedostatkom dôstojnej konkurencie naprieč dejinami svetovej kinematografie. Legendárny snímok kultového nemeckého režiséra Fritza Langa, ktorý predstavil užasné myšlienky a obrazy futuristického veľkomesta, ktorým sa žáner v nezmenenej podobe inšpiruje do dnes, hard dystopie a útlaku (dnes už až príliš klišé rozprávky o kontraste nechutného bohatstva a hojnosti s chudobou a špinou najnižších vrstiev), vytvorenie človeka - stroja ako aj sedem srmteľných hriechov, myšlienka, že na fungovanie stroja (skupiny, spoločnosti...) musia všetky súčasti spolupracovať v rovnováhe, prirovnanie k Babylonskej veži... a k tomu pomézna hudba Gottfrieda Huppertza a Abela Korzniewskiho a katastrofický záver, ktorý mu môže závidieť aj Cameronov Titanic. Lang si vyslúžil môj neskonalý obdiv. 100% ()
Genialita díla se projevuje především neopakovatelností, vyjímečností a zejména vytvořením nového rozměru a nadčasové linky. Metropolis nám připomíná Ocelové město Julese Verna, ale zároveň temná zákoutí a křivolaké uličky starých ghet, zároveň prolíná minulost i budoucnost, a na pozadí těchto neopakovatelných a stále moderních kulis rozehrává nejprostší lidské drama, příběh lásky a nenávisti. Nesmrtelné ()
Fritz Lang svým vizionářským dílem v mnoha ohledech předběhl dobu. Výprava je velkolepá (však taky tehdy film stál nepředstavitelné peníze), triky vypadají na film z roku 1926 užasně a mnoho scén je skutečně působivých (např. psychedelický tanec falešné Marie ). V době grotesek musel tento film s tak temnou atmosférou působit jako zjevení. Také hudba (novodobá) od Petera Osborna se povedla. (a to je u němého filmu zásadní věc) Zkrátka - na dvouapůlhodinový němý film jsem se nenudil ani trošku. ()
Fritz Lang je vizionář, který předběhl svou dobu. V Metropolis předvádí úžasné divadlo před kamerou, originální kompozice z lidských těl v dokonalé harmonii s úžasnými kulisami. Klenot němého filmu i světové kinamatografie. Challenge Tour říjen 2015: 30 dní se světovou kinematografií ()
Ech, nějak nevím, co jsem na METROPOLIS kdysi viděl, že jsem mu dal 5 hvězd, po druhém zhlédnutí jdu o dvě hvězdy dolů, ten film mě nově strašně sral. Samozřejmě, že je to naprostá klasika a spousta věcí tam vzbuzuje nekonečný obdiv, protože uvážíme-li, v jaké době to bylo natočeno, blá blá blá - design města, robotky, strojů, interiérů, triková stránka - scéna s přeměnou robotky v dvojníka Marie je zcela úchvatná! - davové scény, expresionistické herectví, a co já vím ještě, to vše je úžasné... Ale navzdory tomu, že jsem viděl nekompletní verzi (dlouhou necelé 2 hodiny), přišlo mi to strašně dlouhé (resp. zbytečně natahované a strašně statické) a dějově pitomoučké a naivní - člověk se prostě musí smát té představě města, které je rozděleno na privilegovanou horní část (o které se zde bohužel nic neříká) a utiskované podsvětí (zaplněné vykořisťovanými otroky), přičemž to celé řídí jediný (!) cápek v kanclu plném směšným čudlíků, které dělají bůhvíco, zatímco jeho (ne)zdárný synek dojde sociálního prozření, a stane se prostředníkem mezi hlavou (jeho otec) a rukama (dělňasové). Kdyby to byla čistá sci-fi na způsob TOTAL RECALL, bavilo by mě to víc, takto mě to kvůli té antiutopické politické omáčce strašně otravovalo a snižovalo dojem z jinak fantastické filmařiny, škoda. V jistém smyslu je to jistě revoluční film, ale mezi mé oblíbence ho určitě nepočítám. ()
Galéria (119)
Fotka © Universum Film A.G. (UFA)
Zaujímavosti (82)
- Scéna střídání směn, kdy dělníci odevzdaně odchází a vstupují do továrny v organizovaných formacích, se stala vzorem pro pochod studentů do přístroje na mletí lidí ve filmu Pink Floyd: The Wall (1982) natočeného podle stejnojmenného legendární alba. Tento akt doprovázela skladba „Another Brick in the Wall“. (Rondon)
- Rotwangova (Rudolf Klein-Rogge) mechanická pravá ruka s černou rukavicí byla následně parodována ve filmu Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu (1964). (Alfréda)
- Na scéně stavby Babylonské věže se podílelo 1000 komparzistů, kteří měli za příkaz oholit si hlavy. Scéna se točila venku a komparzisté tahali skutečné kmeny stromů. Mnoho z nich utrpělo četné popáleniny od slunce. Fritz Lang měl v úmyslu pro scénu použít 4000 komparzistů, ale producent Erich Pommer jich více nesehnal. (Alfréda)
Reklama