Réžia:
Fritz LangKamera:
Karl FreundHrajú:
Alfred Abel, Gustav Fröhlich, Rudolf Klein-Rogge, Fritz Rasp, Theodor Loos, Erwin Biswanger, Brigitte Helm, Fritz Alberti, Grete Berger, Olly Boeheim (viac)Obsahy(1)
Píše se rok 2026...vítejte v Metropolis. Vítejte ve studeném a přetechnizovaném městě budocnosti, ve světě vynálezů a prosperity, ale také sociálního útisku... Masy dělníků totiž žijí pod zemí a obsluhují stroje,aby smetánka na povrchu mohla bezstarostně žít...FREDER FREDERSEN (GUSTAV FRÖHLICH), syn vládce Metropolis, si užívá bezstarostně života v zahradách rozkoše, až do té doby, než se setká s MARIÍ (BRIGITTE HELM), kázající v podzemí dělníkům o lepším světě a interpretující jim starou biblickou pověst, zaměřenou na konflikt mezi vládnoucí a pracující třídou a vyzývá je ke vzpouře... (caligari)
(viac)Videá (2)
Recenzie (420)
Todle se hodnotí velice těžko... V každém případě se musí vyzdvihnout vizuální stránka filmu, která, navzdory datu vzniku filmu, je naprosto na skvělé úrovni (a to myslím i z dnešního hlediska). Na druhou stranu ovšem celkový dojem kazí "herecké" "výkony".Chápu, že k tehdejší době toho Teatrální přehrávání prostě patřilo, ale dnes je to nekoukatelné... Celý film sem se těšil na Avízované "zjevení sv. Jana" které se nekonalo... Verze kterou sem viděl měla přesně 2 hodiny.. slyšel sem že existuje verze, která má hodinu a půl, 140 minut,, 153, 210 (to sem fakt čuměl...) kdo se v tom má vyznat.. Co se dá dělat, Sv. Jana sem se nedočkal ale pasáž o Babylónské věži (a nejen ta) je prostě úžasná, a kůli ní, a pak taky kůli úžasné schopnosti Langova týmu natočit opravdu strašidelné, a depresivní záběry, těch 5 dávám.. ale musím, byť je to ode mne barbarské, podotknout, že Anime verze z roku 2000 mne bavila mnohem víc... ()
Ech, nějak nevím, co jsem na METROPOLIS kdysi viděl, že jsem mu dal 5 hvězd, po druhém zhlédnutí jdu o dvě hvězdy dolů, ten film mě nově strašně sral. Samozřejmě, že je to naprostá klasika a spousta věcí tam vzbuzuje nekonečný obdiv, protože uvážíme-li, v jaké době to bylo natočeno, blá blá blá - design města, robotky, strojů, interiérů, triková stránka - scéna s přeměnou robotky v dvojníka Marie je zcela úchvatná! - davové scény, expresionistické herectví, a co já vím ještě, to vše je úžasné... Ale navzdory tomu, že jsem viděl nekompletní verzi (dlouhou necelé 2 hodiny), přišlo mi to strašně dlouhé (resp. zbytečně natahované a strašně statické) a dějově pitomoučké a naivní - člověk se prostě musí smát té představě města, které je rozděleno na privilegovanou horní část (o které se zde bohužel nic neříká) a utiskované podsvětí (zaplněné vykořisťovanými otroky), přičemž to celé řídí jediný (!) cápek v kanclu plném směšným čudlíků, které dělají bůhvíco, zatímco jeho (ne)zdárný synek dojde sociálního prozření, a stane se prostředníkem mezi hlavou (jeho otec) a rukama (dělňasové). Kdyby to byla čistá sci-fi na způsob TOTAL RECALL, bavilo by mě to víc, takto mě to kvůli té antiutopické politické omáčce strašně otravovalo a snižovalo dojem z jinak fantastické filmařiny, škoda. V jistém smyslu je to jistě revoluční film, ale mezi mé oblíbence ho určitě nepočítám. ()
Co se týče vizuální stránky, je film pastvou pro oči. Lang pro film vytvořil úžasné scenérie. Pohledy na město jsou překrásné a kapitolou pro sebe jsou i úžasné speciální efekty. Zajímavě navržená je například i postava robo-člověka, nezapomenutelná je sekvence popisující legendu o Babylonské věži, či tanec robo-člověka. Co bych vytknul je přílišná délka některých scén. Dialog dvou postav se vždy neuvěřitelně vleče, přičemž herci jen mávají rukama a nahazují všemožné grimasy. Myslím si, že režisér mohl trošku více „zastříhat“ a použít pár filmových zkratek. O nic bychom ochuzeni nebyli. ()
Zlatý hřeb německého expresionismu a němého filmu vůbec a zároveň masivní hřeb do rakve extravagantních velkoprodukcí, jimiž chtěl šéf UFY Erich Pommer bojovat proti hollywoodské invazi. Což se mu vlastně podařilo o několik desetiletí později, když filmoví spratci jako Steven Spielberg a George Lucas, ovlivnění bezesporu i Metropolis, vrátili Hollywoodu úder. Langovo veledílo, množstvím formálních prostředků (a výstřelků) srovnatelné s vrcholnými kousky francouzské avantgardy (Napoleon, Peníze), vlastně mohlo být s velkým předstihem prvním sci-fi blockbusterem. Jenže přišel zvuk a Hitler a vůbec… přečtěte si třeba útlou, leč informacemi napěchovanou příručku Thomase Elsaessera. Hodnoceno na základě dvouhodinové verze od MoC (té dřívější). 90% Zajímavé komentáře: Marigold, Marius, ripo, Radko, Spock, Cornon, Raven0 (:-) ()
Ty čtyři hvězdičky jsou jen z pohledu dnešního diváka, z hlediska dějin kinematografie jasných ***** !! I po téměř osmdesáti letech je "Metropolis" výjimečným zážitkem a pochybuju, že na tom ubíhající léta něco změní (i kdyby jen kvůli kouzelné atmosféře německých mezititulků)...MITTLER ZWISCHEN HIRN UND HÄNDEN MUSS DAS HERZ SEIN. ()
Galéria (119)
Fotka © Universum Film A.G. (UFA)
Zaujímavosti (82)
- Ve scéně, kde se stroj Hel transformuje do Marie, herečka Brigitte Helm omdlela, jelikož v kovovém kostýmu robota neměla dostatek kyslíku. (Alfréda)
- V roce 2008 našla Paula Félix-Didier film Metropolis v původní delší verzi. Ředitelka filmového muzea v Buenos Aires se s filmem vypravila do Berlína, aby ho předvedla odborníkům. Ti ihned poznali, že jde o pravou původní verzi snímku Metropolis. Konečně tak spatřily světlo světa scény, o nichž se do té doby zmiňovaly jen písemné prameny. Původní verze Metropolisu se dostala do Argentiny někdy v roce 1928 a pak skončila v soukromé sbírce jednoho filmového kritika. (Dr.Zhivago)
- Měsíc před premiérou vycházel novelizovaný příběh „Metropolis“ jako komiks v populárním německém časopise Illustriertes Blatt. (Alfréda)
Reklama