Réžia:
Fritz LangKamera:
Fritz Arno WagnerHrajú:
Peter Lorre, Ellen Widmann, Inge Landgut, Otto Wernicke, Theodor Loos, Gustaf Gründgens, Fritz Odemar, Theo Lingen, Georg John, Ernst Stahl-Nachbaur (viac)Obsahy(1)
V lesích je nalezeno mrtvé tělo školačky Elsie a obyvatelé města žijí ve stavu tísnivé hrůzy. Policie zoufale pátrá po vrahovi a popudí proti sobě podsvětí, které odmítá za vraha považovat někoho ze svých řad. Organizace zločinců se proto rozhodne vzít spravedlnost do svých rukou... Politické napětí v Německu na počátku třicátých let dosáhlo svého vrcholu a tento snímek některé vrcholné německé představitele velice popudil, jelikož je v něm spousta narážek, směřujících k demystifikaci politických sil Německa v přelomovém údobí. (caligari)
(viac)Recenzie (199)
Na snímku je zvláštní, že v něm nevidíte vlastně žádnou násilnou scénu, přesto z něj mrazí. Co se mi velmi zamlouvalo, byla myšlenka, že 'cech kriminálníků', poté, co je otráven neustálými prověrkami policistů, hledajících tajemného vraha malých dětí, spojí své síly se sítí bezdomovců a sami se rozhodnou najít toho nepostižitelného a psychicky nemocného člověka. Na rok 1931 je to slušný materiál a i díky melodii z Peer Gynta mi zůstane v hlavě dost dlouho. ()
Film v sobě nese ještě prvky doznívající němé éry, ale vůbec to není na škodu, pomáhají dotvářet onu zvláštní nepopsatelnou atmosféru. Občas se s až dokumentaristickým nadhledem věnuje některé obzvláště zásadní scéně. Celý film je natočen mimořádně originálním způsobem, který je i přes svoji ojedinělost lehce stravitelný. ()
Famózní hříčka na pomezí dokumentování rozkladu společnosti ve stavu ohrožení, napínavé detektivky a existenciálního dramatu o vině a neodolatelné síle pudovosti. Peter Lorre vede svou postavu od nesympatického slizkého devianta až po zmučenou trosku, která před kafkovsky krutým tribunálem vzbuzuje účast. Langův tradičně vytříbený vizuál táhne zejména brilantní práce kamery, neuvěřitelně moderní střih a novinkově pomocnou ruku podává i selektivní zvuková stopa, která svou progresivitou předběhla dobu. V M se střídají momenty odtažitě popisné s naprosto strhujícími pády do hlubin temnota, momenty komiky s momenty tragiky, momenty divadelní exprese s momenty syrového filmového "odrazu" skutečnosti. M se dá interpretovat různě, jako drama o vině, napínavá honba za vrahem i jako deziluzivní portrét německé společnosti. Troufám si říct, že lepší studii masového vraha a jeho okolí by člověk i po více než 70i letech hledal těžko. ()
Tleskám. To, co Fritz Lang dokázal v roce 1931 natočit, vezmu-li v potaz, co se točilo u nás, musím hluboce smeknout. Režisér natočil film s brilantní temnou atmosférou, kterou podporuje skvělá mrazivá ústřední pískaná melodie a bezchybný herecký výkon Petera Lorreho. A i přesto že snímku v závěru dochází trochu dech, tak si rozhodně zaslouží plné hodnocení, protože kolikrát dnešní thrillery nesahají M ani po kotníky. Lang byl prostě jeden z největších průkopníků filmu. ()
Hlídejme si svoje deti. My všichni :) __ Tak si zas a opäť môžem na konto pripísať ďalšiu klasiku. V podstate jediné, čo by som "M" dokázal vyčítať je mierne rozvláklá stredná časť (ktorú však rozhodne ospravedlňuje emotívne precítený záver a občasne žmurknutia k divákovi), absencia hudobnej stránky a niektoré scény, ktorým by sa šiklo prestrihať. Mimo toho Langovi skláňam poctu. Atmosféra, herecké exhibícia.. a..nádherná skladba "Le Halle du Roi de la Montagne", ktorú som si musel cestou domov neustále popiskovať. [MFF Cinematik 2011, PN] ()
Galéria (32)
Fotka © Nero-Film AG
Zaujímavosti (41)
- Grafický román na motivy filmu vytvořil Američan Jon J. Muth. Německá verze komiksu vyšla v 90. letech v nedokončeném vícesvazkovém vydání a v roce 2009 poprvé v kompletním vydání v jednom svazku. (classic)
- Během turné „A Question of Honor“ (1995) berlínské punkové kapely Die Ärzte byly v předehře použity citáty ze scény ze soudní síně, v níž se vrah zoufale snaží obhájit, a to v temné, temperamentní hudbě. Intro bylo vydáno jako b-strana na singlu „Hurra“. (classic)
- Filmem se nechal inspirovat rakouský zpěvák Falco v hudebním videoklipu Jeanny z roku 1985. Klip je částečně černobílý, expresionisticky laděný, a je v něm napodobováno mnoho scén – Falco v něm chodí v dlouhém černém kabátě a na pravé lopatce má bílou křídou napsané písmeno "F" jako Falco, místo "M" jako Mörder na zádech Hanse Beckerta (Peter Lorre). (Alfréda)
Reklama