Réžia:
Fritz LangScenár:
Fritz LangKamera:
Joseph RuttenbergHudba:
Franz WaxmanHrajú:
Sylvia Sidney, Spencer Tracy, Walter Abel, Bruce Cabot, Edward Ellis, Walter Brennan, Frank Albertson, George Walcott, Arthur Stone, Morgan Wallace (viac)Obsahy(1)
Vlastník benzínky Joe Wilson (Spencer Tracy) má konečně dostatek peněz, aby se mohl oženit se svou snoubenkou Katherine Grant (Sylvia Sidney). Na cestě k ní je však zaměněn za nebezpečného únosce a uvězněn. Brzy mu hrozí lynč. Ani on však nebude úplně bezbranný... Podle povídky Mob Rule Normana Krasny. (Pohrobek)
Videá (1)
Recenzie (86)
Tento film som už kedysi veľmi dávno videl a ostali mi naň iba také hmlisté spomienky, že som ho ani nehodnotil. Aj po dnešnej repríze ho považujem za výborné dielo, napriek moralizovaniu a všetkým ďalším nedostatkom, ktoré pochopiteľne 80-ročný film musí obsahovať. Vzácne je na ňom to, že problematika davovej psychózy, lynču, anonymity páchateľov a čudnej matematiky, tvrdiacej, že lynčovanie jedného nevinného nemôže byť potrestané popravou dvadsiatky páchateľov, je stále aktuálna. Samozrejme, že dnes má lynč iné formy, je civilizovanejší a stretávame sa s ním denne na internetových diskusiách, kde anonymizovaní blbečkovia ozvláštňujú svoj stereotypný život výtryskmi neznášanlivosti, nenávisti a potreby plniť svoju trojjedinú úlohu, ak si niekto dovolí mať iný názor ako oni. Aj to je dôvod, pre ktorý považujem tento staručký film za potrebný aj v dnešnej dobe. ()
Taková americká pohádka na staré otřepané téma, že dobro a láska nakonec zvítězí nad lží a nenávistí. Právě cukrovkový závěr zkazil můj výsledný dojem ze snímku. Nelíbilo se mi ani poselství, které snímek hlásá. Jsem přesvědčený, že každý jednotlivec by měl být trestně odpovědný za své chování, i když jedná a činí v rámci rozběsněného davu. Každopádně, snímek se dotkl velmi nadčasového tématu a nadčasové je i zpracování vzhledem k době vzniku. První polovina, která se točí kolem samotného lynčování mi přišla trošku slabší. Druhá polovina, která se točí kolem důsledků z něj plynoucích, mi přišla výrazně lepší. Opravdu škoda jen cukrovkového finiše, který se nesl v tom vůbec nejkřesťanštějším duchu plném odpuštění k bližnímu svému, který se vás nedávno pokoušel zabít. Žádalo si to, aby snímek končil katastrofou. Jeho dopad by tak mohl být na diváctvo mnohem silnější, než směšné moralizování. Přesto dávám slabší 4 kousky. I na své stáří má snímek opravdu rychlý spád a ani za mák nenudí. ()
Fritz Lang bere diváka jako sobě rovného partnera do diskuze. Jeho moderní filmová řeč je dokonale srozumitelná a mnohem příjemnější než pohled na zfanatizovaný dav v plné ráži. Jeden by se ostýchal, dva by se ostýchali, ale tři už si rádi kopnou. Pobaví nastíněný paradox, že Ústavu Spojených států lépe znají cizinci (na které je vždy svalována vina). S postavou Spencera Tracyho jsem plně soucítil a vyjma posledních pěti minut bych se zachoval stejně. Anebo možná taky ne. Rád bych věřil, že ne. 90% Zajímavé komentáře: genetique, Ajantis, Zakk ()
Věřím, že v době svého vzniku musel film u ctihodných amerických občanů vyvolat vlnu pobouření a nevole. Zejména proto, jak dokonale vystihuje davovou mentalitu, kdy se z těchto ctihodných občanů stávají zvířata, aniž by však později u soudu projevili byť jedinkrát nad svými činy lítost (právě téma odpovědnosti jedince za kolektivní vinu se zde podává velmi názorně, do jisté míry tématicky připomíná i jiný vynikající film se Spencrem Tracym v hlavní roli - "Kdo seje vítr" Stanleyho Kramera). Velmi doporučuji. ()
Pokud divák překousne lehce nevěrohodnou a naivní zápletku, dostane se mu velmi silného filmu, při kterém se může mimo jiné zamyslet nad tím, jestli by měl být trest za cílený pokus o vraždu stejně přísný jako za vraždu skutečně spáchanou. Zdařilé po všech stránkách, především zásadní a takřka absolutní přeměna charakteru hlavní postavy je díky skvělému výkonu Spencera Tracyho bez problémů uvěřitelná. Docela jsem se bál konce, ale i ten je naštěstí přinejmenším snesitelný. 80 - 90 % ()
Galéria (33)
Zaujímavosti (7)
- Fritz Lang čekal na svůj americký debut tři roky, během kterých mu byly zamítnuty filmy „Plovoucí peklo“ a „Propustka do nebe“. (Mr.Ocek)
- Fritz Lang tvrdil, že MGM urobilo veľmi málo pre propagáciu filmu a že v dôsledku toho mal malé tržby. V skutočnosti to bol však jeden z najvýnosnejších filmov štúdia v roku 1936. (Bilkiz)
- Scenár bol inšpirovaný únosom a vraždou Brooka Harta v roku 1933, syna majiteľa obchodného domu Hart's v San Jose. Dvoch podozrivých vytiahla z väzenia skupina ľudí, ktorí ich prevliekli cez ulicu do St. James Parku a zlynčovali. (Bilkiz)
Reklama